218 C 65/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky [částka] s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Zaplo“), smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum] dodatek ke smlouvě o úvěru téhož čísla, jejichž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr v celkové výši [částka], přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku [částka] spolu s příslušenstvím do [datum]. Žalovaná čerpala úvěr postupně, a to dne [datum] částku [částka] v hotovosti, a dále bezhotovostně částky [částka], [částka], [částka] a [částka], převodem na bankovní účty označené žalovanou. Smlouva ze dne [datum] byla uzavřena v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru, kde žalovaná při podpisu smlouvy obdržela v hotovosti i první část jistiny úvěru ve výši [částka]. Proces uzavření dodatků k úvěrové smlouvě mezi žalovanou a [právnická osoba], ověření totožnosti žalované a čerpání finančních prostředků žalovanou proběhl tak, že žalovaná o další půjčky zažádala online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla žalovaná tzv. verifikační platbu. Při dokončení žádosti obdržela žalovaná předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací [právnická osoba] zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů, respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádosti o půjčku byly žalované následně schváleny a byla jí poskytnuta celková částka jistiny ve výši [částka] na účty označené žalovanou. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tím jí podle smlouvy vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalované. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení [částka] a skládala se z nesplacené jistiny ve výši [částka], nesplacené smluvní pokuty ve výši [částka] a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši [částka]. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Žalovaná byla o zaplacení upomínána, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum], dluh však neuhradila. 2. Žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů o tom, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované. Podáním ze dne [datum] žalobkyně sdělila, že důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr nedisponuje, v souvislosti s tím žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky [částka] představující paušální náhradu nákladů za upomínání a co do smluvní pokuty ve výši [částka]. Soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil usnesením č. j. [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“. Žalobkyně na žalobě setrvala co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení, která představuje dlužnou jistinu úvěru. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, na svou obranu nic neuvedla. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny do vlastních rukou dne [datum], proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z provedených listinných důkazů, a to ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a dodatků ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], obchodních podmínek, výpisů z účtu původního věřitele, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne [datum] původní věřitel a žalovaná uzavřeli v písemné podobě a dne [datum], [datum], [datum] a [datum] v elektronické podobě smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované v hotovosti a převodem na žalovanou označené bankovní účty v průběhu prosince 2018 celkovou částku [částka]. Datum splatnosti částky [částka] bylo sjednáno na [datum]. Podle smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni. Soud hodnotil vztah mezi účastníky jako spotřebitelský, neboť původní věřitel je obchodní korporací, která se zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelských úvěrů a žalovaný smlouvu uzavíral jako spotřebitel. Ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru se nepochybně řídí i smlouva o úvěru (podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) uzavřená mezi účastníky. 5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 6. V daném případě nebylo k výzvě soudu doloženo, zda a jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalované úvěr splácet, žalobkyně výslovně uvedla, že příslušnými důkazy nedisponuje. Skutečnost, že došlo k vyplacení celkové částky [částka] k rukám žalované, však byla jednoznačně prokázána. 7. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je absolutně neplatná, neboť nebylo prokázáno, že v době jejího uzavření byly s odbornou péčí posouzeny schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná však od původního věřitele převzala částku v celkové výši [částka], kterou nesplatila. Žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, jež je povinna vrátit. Soud proto žalobě co do částky [částka] vyhověl, z této částky byl žalobkyni přiznán i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby a z částky [částka] za jeden úkon právní služby realizované před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [část