220 C 30/2021-45 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do [datum] včetně poplatku ve výši [částka]. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] bank p.l.c. dne [datum] uzavřela s žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do [datum] včetně poplatku. Žalovaný peníze převzal, přičemž následně se dostal do prodlení s úhradou. Dohodou ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalovanému oznámil právní předchůdce žalobkyně dne [datum], oznámení bylo předáno k přepravě dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. 5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) ve znění k datu právního jednání. 6. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda právního předchůdce žalobkyně a žalovaného je smlouvou o zápůjčce podle ust. §2390 a násl. o. z., Bylo prokázáno, že žalovaný finanční prostředky vyčerpal v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný čehokoli uhradil na splátkách. Na smluvním základě tak právní předchůdce žalobkyně oprávněně požadovala po žalovaném uhrazení jistiny a příslušenství. Mravnost dalších plnění soud neposuzoval s ohledem na skutečnost, že žalobkyně tato plnění neučinila předmětem řízení. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo v řízení taktéž prokázáno. V řízení má soud tedy za prokázané, že závazky žalovaného vůči žalobkyni platně vznikly a dospěly, přičemž žalovaný v řízení zánik těchto závazků netvrdil, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. Proto soud uložil žalovanému povinnost dluh žalobkyni uhradit. 11. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním od [datum]. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z dvou a půl úkonu právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, jednoduchá výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.