223 C 141/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou elektronicky prostřednictvím webové stránky [webová adresa] a po registraci žalované dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla žalované na její bezhotovostní účet č. [bankovní účet] úvěr v celkové výši [částka], žalovaná se zavázala finanční prostředky vrátit do [datum], což neučinila, přestože byla o zaplacení opakovaně upomínána. Před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalované, a to skrze výpočet mezi doložitelnými příjmy a výdaji s tím, že je zachována 10% rezerva rozdílu (min. životní minimum [částka]), a dále lustracemi v insolvenčním rejstříku, evidenci exekucí, CRKI, EUCB. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], tak požaduje zaplacení dlužné jistiny [částka] a zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od [datum]. V případě, že by soud neměl nárok z titulu úvěrové smlouvy za prokázaný, navrhovala žalobkyně, aby bylo rozhodnuto o povinnosti vydat bezdůvodné obohacení. 2. Žalobkyně k výzvě soudu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], žalobu nedoplnila (vyzvána ke specifikaci pohledávky, jaká částka byla žalované poskytnuta, případně žalovanou zaplacena a kdy). 3. K výzvě soudu žalovaná podáním ze dne [datum] nárok neuznala s tím, že poskytnutou půjčku přeplatila. Dále uvedla, že trpí periodickou depresivní poruchou s těžkými dekompenzacemi a selháváním v bazálním fungování. K tomu žalovaná předložila lékařskou zprávu ze dne [datum], z níž byla nemoc (kromě jiného) potvrzena, žalovaná se léčí již od roku 2012 ambulantně v [právnická osoba] 4. Podáním ze dne [datum] bylo doplněno vyjádření žalované, která uvedla následující: nárok neuznává, smlouva o úvěru je absolutně neplatná, navíc byla zcela splacena, když žalovaná uhradila právní předchůdkyni, která jí poskytla peněžní prostředky ve výši [částka], celkem [částka]. Žalobkyní nebyla předložena tvrzená smlouva odsouhlasená oběma stranami, tzn. o revolvingovém úvěru do výše úvěrového limitu [částka]. Ve smlouvě nebyly rozepsány jednotlivé náklady tvořící RPSN, právní předchůdkyně porušila svou informační povinnost a úvěr se tudíž úročil ve výši diskontní sazby dle data uzavírání smlouvy, ujednání o jiných platbách jsou neplatná, stejně jako ujednání o úrokové sazbě pro rozpor s dobrými mravy a ochranou spotřebitele, úroková sazba byla stanovena extrémně disproporcionálně, právní předchůdkyně jednala vědomě nepoctivě a nekale. Právní předchůdkyně jako poskytovatel úvěru navíc nedostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, nevyžádala si od ní žádné listiny, nelustrovala žalovanou v dostupných databázích. Nesplnění povinnosti není zhojeno ani případným prohlášením žalované o uvedení pravdivých, přesných a úplných údajů – důkazní břemeno nese žalobkyně. Nakonec žalovaná namítala, že žalobkyně neprokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby. 5. Jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum]. Žalobkyně se prostřednictvím právního zástupce z jednání omluvila, odročení nežádala, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná prostřednictvím právního zástupce navrhla zamítnout žalobu, jelikož nárok s ohledem na neplatnost smlouvy neexistuje. 6. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. 7. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] (dále jen původní věřitel) a žalovaná měly dne [datum] sjednat dohodu, podle níž měl původní věřitel poskytnout žalované neúčelový úvěr do výše sjednaného limitu [částka] s možností čerpat jej opakovaně (revolving) prostřednictvím bezhotovostního účtu, žalovaná se měla zavázat úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši minimální splátky (12,5 % nesplaceného úvěru nebo [částka] – podle toho, která z částek je větší) s úrokem 8,5 % měsíčně a poplatkem za čerpání ve výši 12,5 % z každé čerpané částky, a to vždy k 30. dni kalendářního měsíce počínaje [datum] RPSN byla uvedena ve výši 262,91 %. Úvěr měl být poskytnut na dobu 1 roku od prvního čerpání a vyčerpán měl být v plné výši dne [datum] Celkem měla žalovaná zaplatit původnímu věřiteli [částka]. Pro případ prodlení měla být sjednána povinnost žalované platit účelně vynaložené náklady ve výši [částka], úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Původní věřitel měl být oprávněn zesplatnit úvěr v případě prodlení žalované se splácením delším než 2 měsíce nebo s více než 2 splátkami. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky původního věřitele. Smlouva nebyla žádným způsobem podepsána. 8. Podle předložené platební informace byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky [částka] se splatností [datum], celkový dluh měl být tvořen částkou [částka]. 9. Podle oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla žalovaná informována o tom, že původní věřitel jako postupitel postoupil pohledávku ve výši [částka] žalobkyni jako postupníkovi smlouvou ze dne [datum]. Součástí oznámení byla výzva k zaplacení do tří dnů. K oznámení byl předložen také seznam pohledávek (pravděpodobně ke smlouvě o postoupení pohledávek). 10. Výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně upomínala žalovanou před podáním žaloby o zaplacení do tří dnů. Podle podacího lístku byla upomínka odeslána žalované na adresu bydliště dne [datum]. 11. Z formuláře„ [jméno] application info“ a standardní informace o spotřebitelském úvěru soud neučinil odlišná skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci. 12. Z žalovanou předloženého výpisu z jejího internetového bankovnictví k účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] bylo zjištěno, že od [datum] do [datum] uhradila na účet č. [bankovní účet] celkem [částka]. Vlastnictví účtu původním věřitelem bylo prokázáno jeho listinami (platební informace). 13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. [právnická osoba] poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], což sama žalovaná ve svém vyjádření stvrdila. Žalobkyně tvrdila, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, toto tvrzení však žalovaná rozporovala. Žalobkyní předložená listina označená jako„ smlouva o revolvingovém úvěru“, která měla být uzavřena elektronicky, nebyla žádným způsobem podepsána. Nadto z žádných předložených listin nevyplývá, že by původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalované, k prokázání tvrzení nebyly předloženy žádné listiny či navrhnuty jiné důkazní prostředky. K tvrzenému postoupení pohledávky, přičemž se rozchází také data uzavření smlouvy (dle žalobních tvrzení [datum], dle oznámení o postoupení [datum]), nepředložila žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek. 14. Po právní stránce hodnotil soud věc následovně. 15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou,