25 C 51/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bezhotovostním převodem na její účet částku [částka] Smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře, přičemž odesláním žádosti o zápůjčku žalovaná potvrdila, že se seznámila se smluvními podmínkami a vyjádřila s nimi souhlas. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením zápůjčky, přičemž do dne podání žaloby ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání, žalobkyně se omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o postoupení pohledávek, listinou označenou jako„ [jméno] application info“, standardními podmínkami úvěrové smlouvy uzavřenými prostřednictvím internetu, kopií výpisu z účtu právního předchůdce žalobkyně, potvrzením banky žalované, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. poštovního podacího archu ze dne [datum] a výzvou k úhradě ze dne [datum] vč. poštovního podacího archu ze dne [datum] a prohlášením pro nového klienta. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Právní předchůdce žalobkyně dne [datum] převedl na účet žalované částku [částka]. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalované výzvu k vrácení částky a zároveň ji právní předchůdce žalobkyně oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku. 4. Žalobkyně v řízení neprokázala, že došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce. K důkazu žalobkyně předložila listinu označenou jako [jméno] application info, která však nebyla nijak verifikována žalovanou, stejně tak jako ostatní listiny předložené k důkazu (prohlášení pro nového klienta a standartní podmínky úvěrové smlouvy). Pro zachování písemné formy by smlouva musela být opatřena podpisem, tak tomu v tomto případě nebylo, o písemnou smlouvu se tedy nejednalo. Ani jiné uzavření (ústní) smlouvy tvrzeného obsahu žalobkyně neprokázala, neboť v řízení nebyl zjištěn ani obsah smlouvy ani existence právního jednání žalované. Pouhý fakt, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku v celkové výši [částka], ještě uzavření smlouvy včetně všech dalších tvrzených ujednání neprokazuje. Není ničím doloženo, že pokud byla smlouva uzavřena elektronicky, odpovídají jejímu obsahu předložené listiny. Soud ve věci nařídil jednání a měl v úmyslu žalobkyni poučit, aby označila důkazy o uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 118 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2013 Sb., občanský zákoník (dále o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 7. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. 8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl částku v celkové výši [částka]. Jelikož žalovaná žádný právní důvod poskytnutí této částky netvrdila, vyšel soud z toho, že žalovaná se na úkor právního předchůdce žalobkyně obohatila, a to o částku [částka]. Žalobě tedy bylo co do této částky a úroků z prodlení z této částky vyhověno. Soud vyšel z toho, že žalovaná byla k zaplacení vyzvána výzvou odeslanou dne [datum], domněnka doručení ve smyslu § 573 o. z. nastala o tři pracovní dny později [datum], od následujícího dne, tj. od [datum] se dostala žalovaná do prodlení. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylé části příslušenství pak byla žaloba zamítnuta z výše uvedených důvodů. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].