120 C 21/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně úroku z úvěru a pojištění v 24 pravidelných měsíčních splátkách [částka]. Strany pro případ prodlení sjednaly smluvní pokutu za prodlení s úhradou jedné splátky ve výši [částka] a smluvní pokutu za prodlení s úhradou zesplatněné jistiny ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále sjednaly právo na úhradu nákladů spojených s prodlením žalovaného ve výši [částka] za každou splátku v prodlení. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, a proto jej žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši [částka] a kapitalizovaného smluvního úroku do data zesplatnění ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] za prodlení se splátkou č. 1, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] u splátek č. 1, pojistného ve výši [částka], smluvního úroku ve výši 102,34 % p.a. z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ani na výzvu žalobkyně žalovaný závazek neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Žalobkyně při jednání dne [datum] vzala svoji žalobu částečně zpět co do částky [částka] spolu s úrokem ve výši 67,34 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, představující příslušenství a smluvní pokutu na rámec úroku 35 % p.a. Soud v tomto rozsahu řízení zastavil. 4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Z návrhu na uzavření smlouvy, oznámení o schválení úvěru včetně poštovního podacího archu, splátkového kalendáře a předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] dohodu, podle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 24 měsíčních splátkách po [částka] počínaje od [datum], ve splátce byla zahrnuta částka [částka] za pojištění. Pro případ prodlení o více jak 30 dnů se splátkou se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši [částka], pokud by se žalovaný ocitl v prodlení déle jak 65 dnů, strany sjednaly automatické zesplatnění úvěru, tedy splatnost celé jistiny a úroků přirostlých ke dni zesplatnění, přičemž úroky se stanou součástí jistiny. Pokud by nebyla zesplatněná částka uhrazena, vzniklo dále právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Strany si dále sjednaly úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] u každé splátky, se kterou by byl žalovaný v prodlení déle jak 15 dnů. 5. Z informačního dokumentu k pojištění, přílohy ke smlouvě a přihlášky k pojištění soud zjistil, že strany sjednaly pojištění žalovaného pro případ neschopnosti splácet úvěr, přičemž žalovaný se zavázal k úhradě částky [částka] měsíčně. 6. Z karty klienta a dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalovaný čerpal částku ve výši [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou [číslo] o více jak 65 dní. Po zesplatnění úvěru dne [datum] žalovaný neuhradil ničeho. 7. Z karty hodnocení klienta, výpisu z SOLUS a kopie bankovního účtu bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr. Čistý příjem žalovaného činil průměrně 18 tis. Kč měsíčně. 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu. 9. Z výpisu registrovaných subjektů finančního trhu a povolení k činnosti bylo zjištěno, že žalobkyně byla oprávněna k poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů. 10. Z výpisu statistiky České národní banky bylo zjištěno, že průměrná úroková sazba pro korunové úvěry domácnostem na spotřebu byla ve výši 8,19 % v období 1/ 2020. 11. Z oznámení ze dne [datum], výzvy k zaplacení ze dne [datum] a karty klienta soud zjistil, že žalobkyně vyzvala opakovaně žalovaného k úhradě dluhu. K datu [datum] žalobkyně prohlásila úvěr za zepslatněný. 12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 24 měsíčních splátkách po [částka] včetně pojištění počínaje od [datum] včetně smluveného úroku ve výši 102,34 % p.a. Pro případ prodlení o více jak 30 dnů se splátkou se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši [částka], pokud by ani po zesplatnění žalovaný dluh neuhradil, vzniklo právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Strany si dále sjednaly úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] u každé splátky, se kterou by byl žalovaný v prodlení déle jak 15 dnů. Žalovaný úvěr čerpal, přičemž následně se dostal do prodlení s úhradou první splátky o více jak 65 dnů. Žalobkyně prohlásila úvěr za splatný k [datum]. 13. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání. 14. Podle ust. § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle ust. § 122 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu (odst. 1). Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč (odst. 2). Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč (odst. 3). 16. Dle ust. § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 17. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle ust. § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 19. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 20. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 21. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 22. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 23. Z hlediska právního hodnocení má soud za