120 C 23/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 19 992,66 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 14 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit včetně úroku z úvěru v 48 pravidelných měsíčních splátkách 1 042 Kč včetně efektivního úroku ve výši 129,69 % p.a. Strany pro případ prodlení sjednaly smluvní pokutu za prodlení s úhradou jedné splátky ve výši 499 Kč a smluvní pokutu za prodlení s úhradou zesplatněné jistiny ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále sjednaly právo na úhradu nákladů spojených s prodlením žalované ve výši 200 Kč za každou splátku v prodlení. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, a proto jej žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaná závazek neuhradila. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 12 627 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku do data zesplatnění ve výši 911 Kč (poníženo žalobcem o úhradu 200 Kč a částku zpětvzetí na úroku ze dne [datum]), smluvní pokuty ve výši 998 Kč za prodlení se splátkou č. 18, 19, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 15 561,55 Kč za období od [datum] do [datum], z částky 15 461,55 Kč za období od [datum] do [datum], z částky 15 361,55 Kč za období od [datum] do [datum] v celkové výši 3033,66 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč u splátek č. 7, 18, 19, smluvního úroku ve výši 35,01 % p.a. z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 441,4 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 15 136 Kč od [datum] do zaplacení. Ani na výzvu žalobkyně žalovaná závazek neuhradila. 2. Žalovaná se k nároku žalobkyně vyjádřila tak, že jej v plném rozsahu neuznává. Především uvedla, že smlouva je neplatná z důvodu nepřiměřeného úroku a nedostatečného posouzení úvěryschopnosti. 3. Žalobkyně svým podáním ze dne [datum] vzala svoji žalobu částečně zpět co do částky 1823 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, dále v úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a dále v úroku 51,1% ročně z částky 12 827,13 Kč od [datum] do zaplacení. Soud usnesením ze dne 10. 3. 2022, č.j. 120 C 23/2021-83 řízení ve vztahu k této částce zastavil. 4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Z návrhu na uzavření smlouvy, oznámení o schválení úvěru včetně poštovního podacího archu, splátkového kalendáře a předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] dohodu, podle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 48 měsíčních splátkách po 1 042 Kč počínaje od [datum]. Pro případ prodlení o více jak 30 dnů se splátkou se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč, pokud by se žalovaná ocitla v prodlení déle jak 65 dnů, strany sjednaly automatické zesplatnění úvěru, tedy splatnost celé jistiny a úroků přirostlých ke dni zesplatnění, přičemž úroky se stanou součástí jistiny. Pokud by nebyla zesplatněná částka uhrazena, vzniklo dále právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Strany si dále sjednaly úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč u každé splátky, se kterou by byla žalovaná v prodlení déle jak 15 dnů. 5. Z karty klienta a dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalovaná čerpala částku ve výši 14 000 Kč, přičemž celkem uhradila částku 17 914 Kč. 6. Z karty hodnocení klienta, prohlášení klienta, výpisu z NRKI, výpisu z SOLUS, výplatního lístku, potvrzení zaměstnavatele, potvrzení ČSSZ bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala schopnost žalované splácet úvěr. Příjem žalované činil 7 702 Kč měsíčně z invalidního důchodu druhého stupně a 9 363 Kč ze zaměstnání, přičemž v posledních měsících byla žalovaná v pracovní neschopnosti a měla průměrný příjem 3 753 Kč. Dále žalovaná uvedla, že má další závazky ve výši 4 615 Kč, na bydlení hradí 1 000 Kč bez uvedení formy bydlení, dosažené vzdělání uvedla středoškolské s maturitou. 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalované k uhrazení dluhu. 8. Z výpisu registrovaných subjektů finančního trhu a povolení k činnosti bylo zjištěno, že žalobkyně byla oprávněna k poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů. 9. Z oznámení ze dne [datum], výzvy k zaplacení ze dne [datum], [datum] a [datum] a karty klienta soud zjistil, že žalobkyně vyzvala opakovaně žalovanou k úhradě dluhu. K datu [datum] žalobkyně prohlásila úvěr za zesplatněný. 10. Z lékařské zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná dlouhodobě trpí smíšenou poruchou osobnosti. 11. Ze souhlasu ze zpracováním osobních údajů, kopie výpisu z účtu a kopie občanského průkazu soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro věc samou. Listinu označenou jako„ Vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek“ soud neprovedl k důkazu, neboť hodnocení mravnosti výše úroku je hodnocením právním v plné dikci soudu a nikoli znalce. 12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovanou dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 48 měsíčních splátkách po 1 042 Kč počínaje od [datum] včetně smluveného úroku ve výši 86,11 % p.a. Žalovaná úvěr čerpala, přičemž uhradila celkem částku 17 914 Kč. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. 13. Žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr tak, že vycházela z čestného prohlášení žalované a dále ověřila příjem žalované a vlastnictví účtu. Z listin vyplynulo, že žalovaná má přiznaný druhý stupeň invalidity, výše příjmů je závislá na aktuálním zdravotním stavu, přičemž za poslední tři měsíce žalovaná průměrně obdržela částku celkem 11 455 Kč, dále v kartě uvedla splátky ve výši 4 615 Kč, formu bydlení či jiný majetek neuvedla. 14. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání. 15. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 SpÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle ust. § 87 odst. 1 SpÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalované je smlouvou o úvěru podle ust. §2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Z ust. §87 SpÚ, plyne, že věřitel je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a pokud tak neučiní, je následkem neplatnost uzavřené smlouvy. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. V dané věci z listinných důkazů plyne skutečnost, že žalobkyně ov