123 C 25/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky [částka], smluvní pokuty [částka] a příslušenství s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], tento se žalovaný zavázal uhradit ve splátkách spolu se smluvním úrokem a pojistným za sjednané pojištění, což neučinil, žalobkyni uhradil částku [částka] před zesplatněním a částku [částka] po zesplatnění. Žalovaný neuhradil ani další sjednané nároky. 2. Žalovaný při jednání uvedl, že úvěr si bral za situace, kdy se stěhoval od přítelkyně k otci, kde bydlí dodnes, nájemné v původním bytě ve výši [částka] hradili s přítelkyní napůl. Nyní žalovaný hradí otci za bydlení částku [částka] měsíčně. V době žádosti o úvěr měl již žalovaný půjčky u [jméno] a [anonymizována dvě slova], následně u [anonymizováno], dluhy dosahovaly částky [částka]. Žalovaný dosud pracuje u společnosti [právnická osoba] Žalobkyně byla soudem vyzvána ve smyslu § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k doplnění tvrzení a předložení důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, k tomu jí nebyla poskytnuta požadovaná dodatečná lhůta. 3. Soud provedl dokazování úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, smlouvou o úvěru [číslo] včetně splátkového kalendáře a přílohy [číslo] – pojištění schopnosti splácet úvěr, přihláškou do pojištění, doklady k pojištění, oznámením o schválení úvěru, kartou klienta, oznámením o okamžitém zesplatnění, výzvami k zaplacení, předsmluvním formulářem, formulářem„ hodnocení klienta“, prohlášením klienta, dokladem o vyplacení úvěru, výpisem z NRKI, výpisem záznamů z registru [příjmení], pracovní smlouvou žalovaného spolu se změnou [číslo] dvěma výpisy z účtu žalovaného o příchozích úhradách od zaměstnavatele a předžalobní výzvou spolu s poštovním podacím archem. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně jakožto registrovaný nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout a také poskytla žalovanému dne [datum] na jeho účet úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 84,76 % ročně formou [anonymizována dvě slova] splátek po [částka], se splatností vždy k 13. dni kalendářního měsíce počínaje [anonymizováno] [rok]. Žalovaný se zároveň přihlásil jako účastník pojištění schopnosti splácet úvěr za pojistné [částka] měsíčně, přičemž tato částka je obsažena v měsíční splátce. Celkem měl žalovaný uhradit žalobkyni částku [částka]. Strany dále sjednaly sankce za prodlení se splácením, a to pro případ prodlení se zaplacením splátky či její části o délce [anonymizováno] dnů smluvní pokuta ve výši [částka] za každou takovou splátku, pro případ prodlení se zaplacením splátky o délce 15 dnů náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši [částka] za každou takovou splátku a pro případ prodlení se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Žalovaný byl dále povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou v případě, že po zesplatnění nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění. Z karty klienta soud zjistil, jak a kdy žalovaný úvěr čerpal, jak jej splácel, přičemž dle záznamů uhradil tvrzenou částku [částka]. K zesplatnění úvěru došlo dne [datum] a žalovaný byl opakovaně vyzván k zaplacení včetně předžalobní upomínky s dodatečnou lhůtou k plnění. 5. Před sjednáním úvěru žalovaný uvedl v rámci formuláře„ hodnocení klienta“ své osobní a majetkové údaje, takto sdělil, že je [anonymizováno], vzdělání má [anonymizována dvě slova], žije u [role v řízení], od [datum] je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] na hlavní pracovní poměr na [anonymizována dvě slova] s čistým měsíčním příjmem ve výši [částka] a výdaji [částka] ([anonymizována dvě slova]), [částka] za bydlení a [částka] jako ostatní výdaje, při započtení rezervy [částka] mu tudíž zbývají dle žalobkyně volné zdroje ve výši [částka]. Výše mzdy byla ověřena skrze výpisy o příchozích úhradách od zaměstnavatele v [anonymizováno] [rok] ([částka]) a [anonymizováno] [rok] ([částka]), zaměstnanecký poměr na [anonymizována dvě slova] byl ověřen pracovní smlouvou spolu s dodatkem. V registru [příjmení] nejsou o žalovaném vedeny záznamy, v registru NRKI je evidován se skóre [anonymizováno], což znamená kategorii [anonymizováno] – maximální počet bodů, nízké riziko, nejlepší segment klientů). 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]) 9. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, tuto žalobkyně podle názoru soudu nezkoumala s odbornou péčí, dostatečně a způsobem, jaký zákon stanoví. Určité kroky v tomto směru činila, když vyžádala od žalovaného listiny prokazující existenci jeho zaměstnaneckého poměru a výši příjmu (přestože tyto byly ověřeny pouze za krátké a neprůkazné období dvou po sobě následujících měsíců), a také provedla lustrace v příslušných registrech, ovšem na druhé straně zcela opomněla ověřit také výdajovou stránku. Tím v podstatě pozbyly smyslu učiněné kroky, jelikož nelze učinit relevantní závěr o úvěruschopnosti klienta vycházející pouze z kusých údajů bez komplexního zjištění celé osobní a především finanční situace spotřebitele jakožto úvěrovaného. Žalobkyně neověřila formu bydlení žalovaného a jeho výdaje za bydlení uváděné v nereálné výši [částka], přičemž sám žalovaný uvedl, že hradil společně s přítelkyní nájemné ve výši [částka] měsíčně (každý ½). Ve formuláři uvedená částka by nepokryla ani náklady za energie, které musí měsíčně vynaložit každá osoba, v opačném případě by bylo třeba takovou skutečnost řádně doložit. Není kalkulováno ani s dalšími obvyklými výdaji za internet, mobilní telefon apod. Zcela zásadní je poté zjištění, že žalovaný měl v době sjednávání úvěru závazky z dalších smluv ve výši [částka], tudíž zcela jistě bonitní (vzhledem ke svým příjmům [částka]) nebyl, v opačném případě by ani neměl potřebu sjednávat opakovaně a sou