128 C 9/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] v níž se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splácet ve 24 měsíčních splátkách po [částka] spolu s úrokem v efektivní sazbě 108,05 % ročně. Sjednána byla i smluvní pokuta ve výši [částka] pro případ prodlení se splátkami, náhrada nákladů žalobkyně spojených s prodlením žalovaného a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení se zaplacením po zesplatnění úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného zejména tak, že si vyžádala doklady o příjmech žalovaného (pracovní smlouvu, výplatní pásky a výpisy z bankovního účtu); opatřila výpisy z databází NRKI, [příjmení] a insolvenčního rejstříku a kopii občanského průkazu žalovaného; provedla hodnocení klienta a vyžádala si prohlášení žalovaného. Poskytnutý úvěr žalovaný včas a řádně nesplácel, a proto došlo v souladu se smlouvou ke dni [datum] k jeho zesplatnění. Dosud žalovaný žalobkyni zaplatil jen 3 956‬ Kč. Nyní se žalobkyně domáhá jistiny úvěru ve výši [částka] (zahrnuje i úrok, který ke dni zesplatnění přirostl k jistině), dvou smluvních pokut za prodlení se splátkami po [částka], náhrady nákladů ve výši [částka] (dohromady [částka]), smluvní pokuty za prodlení po zesplatnění ve výši [částka], úroku ve výši 75,54 % ročně z původní jistiny, tj. [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka]. Dále žádá zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (tj. ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], kdy došlo k částečnému plnění žalovaného ve výši [částka]) a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný uvedl, že s žalobou souhlasí. 3. Soud zjistil následující skutečnosti. 4. Dne [datum] žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru [číslo]. Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], zatímco žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši efektivní sazby 108,05 % ročně ve 24 měsíčních splátkách po [částka]. Dále byla sjednána smluvní pokuta za prodlení se splátkou delší než 30 dnů ve výši [částka], náhrada nákladů spojených s prodlením žalovaného ve výši [částka] za každé prodlení se splátkou delší než 15 dnů a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení se zaplacením po zesplatnění úvěru. K zesplatnění celé jistiny úvěru, včetně do té doby přirostlých úroků dojde podle smlouvy automaticky při prodlení delším než 65 dnů se zaplacením splátky. Jako bydliště žalovaný ve smlouvě uvedl [obec], ulice [ulice a číslo]. 5. Před podpisem žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného. V prohlášení klientů ze dne [datum] žalovaný mj. uvedl a svým podpisem stvrdil, že nemá žádné splatné dluhy, není proti němu vedeno exekuční řízení či výkon rozhodnutí, nenachází se v úpadku a veškeré informace, které poskytl, jsou pravdivé. Dále si žalobkyně vyžádala výplatní pásky žalovaného za březen a duben 2019, dle kterých měl čistou mzdu [částka] a [částka], a pracovní smlouvu žalovaného, včetně dodatku podle které byl zaměstnán na dobu neurčitou u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského s místem výkonu práce v [obec] [část obce]. Žalobkyně si též od žalovaného vyžádala výpis z běžného účtu, který potvrzuje příchozí mzdu a plynou z něj další dvě platby mzdy za leden a únor 2019 ve výši [částka] a [částka] (výdaje zde nejsou uvedeny). Žalovaný rovněž předložil svůj občanský průkaz a vyplnil a podepsal hodnocení klienta. V něm o svých výdajích uvedl, že má dvě děti, na které má (dohromady) výdaje [částka] měsíčně; na bydlení (inkaso) vynakládá měsíčně [částka] a na ostatní (doprava, kurzy, záliby apod.) celkem [částka]. Dále prohlásil, že je rozvedený, nesdílí domácnost s partnerem, má vlastní bydlení a čistý příjem [částka]. Žalobkyně konečně žalovaného prověřila v databázi [příjmení], kde žalovaný neměl záznam (viz výpis ze [příjmení]) a nebankovním registru klientských informací (NRKI), podle kterého měl žalovaný skóre 386, tj. menší riziko (viz výpis z NRKI). 6. Doklad o vyplacení úvěru prokazuje, že žalobkyně dne [datum] vyplatila [částka] na účet žalovaného (viz výpisy z účtu, na nichž je stejné číslo účtu a jméno žalovaného). 7. Podle karty klienta žalovaný zaplatil žalobkyni na úvěr celkem [částka] ve třech splátkách, poslední dne [datum]. Výzvami ze dne [datum] a [datum] žalobkyně upozorňovala žalovaného, že je v prodlení se splátkami a na možnost zesplatnění úvěru. Oznámením ze dne [datum] žalovanému sdělila, že došlo k okamžitému zesplatnění dle smlouvy o úvěru. 8. Předžalobní výzvou odeslanou dne [datum] (viz poštovní podací arch) žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru. 9. Soud neprovedl důkaz vyjádřením znalce k efektivní úrokové sazbě, neboť rozdíly mezi úrokovou a efektivní úrokovou sazbou nejsou relevantní pro projednávanou věc. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 15. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 16. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 17. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný vystupoval jako spotřebitel (§ 419 občanského zákoníku). Žalobkyně pak byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 občanského zákoníku) poskytla spotřebitelský úvěr. Soud proto vedle občanského zákoníku apli