207 C 19/2022-46 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem [částka] s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení včetně tvrzeného kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum] v částce [částka] s poukazem na to, že je právním nástupcem původního věřitele [právnická osoba], [IČO] a že mezi původními účastníky byla [datum] uzavřena smlouva o půjčce ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem [částka] v 52 týdenních splátkách po [částka] Smlouva byla uzavřena na pobočce původního věřitele [právnická osoba] a částku [částka] převzal žalovaný hotově. Celkem měl po 52 týdnech od uzavření smlouvy splatit [částka], ale zaplatil jen [částka], proto zbývá doplatit [částka] na jistinu a [částka] na souhrnný poplatek, který ale žalobkyně nepožaduje, neboť se domáhá toliko vrácení bezdůvodného obohacení z nesplacené jistiny. Dále od [datum] požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení, fakticky ho však požaduje od [datum], neboť za předchozí období ho vyčíslila částkou [částka]. Původní věřitel postoupil pohledávku na společnost žalobkyně smlouvou ze dne [datum] s účinností od [datum], a žalovaného o tom informoval přípisem ze dne [datum] se stanovenou splatností do 10 dnů od doručení výzvy k doplacení dluhu. 2. Ve věci soud postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť strany s tímto postupem souhlasily nebo nevyjádřily nesouhlas. Soud tak posoudil důkazy k prokázání oprávněnosti celého nároku žalobkyně. Ze znění obchodních podmínek původního věřitele [právnická osoba], v návaznosti na znění smlouvy s údaji žalovaného včetně bydliště a rodného čísla bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému částku [částka] jako půjčku se splatností 52 týdnů, výplata žalovanému [datum] byla prokázána podpisem žalovaného v prohlášení o převzetí částky v textu smlouvy. Z téhož textu vyplývá sjednání blíže neurčeného„ souhrnného poplatku“ [částka] a ze znění další strany smlouvy bylo dále zjištěno, že její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Z těchto smluvních podmínek bylo zjištěno, že rubová strana smlouvy neobsahuje podpis žalovaného, uvádí se zde RPSN 199,4 %. Tvrzenou výši dlužných částek žalovaný nijak nerozporoval, soud tedy vyšel ze žalobního tvrzení, že zaplatil jen [částka]. Postoupení pohledávky žalobkyni je prokazováno smlouvou z [datum] a oznámením postupitele žalovanému z [datum]. 3. Soud postupoval podle předpisů platných a účinných do [datum], neboť smluvní vztah vznikl před tímto datem (§ 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). 4. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud ze znění smlouvy o půjčce uzavřené mezi původními účastníky k závěru, že tito uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému půjčila [částka], žalovaný se zavázal uhradit půjčku navýšenou o poplatek [částka], uvádí se RPSN 199,4 %. Důvod tak vysokého poplatku není zřejmý, představuje 66,4% jistiny, a pokud by mělo jít o úrok, byl by jako lichevní absolutně neplatný. Plnění žalovaného ve výši [částka] tak není možno požadovat, věřitel má nárok na vrácení jistiny a případně úroku, ten byl ovšem shledán absolutně neplatným. Protože žalovaný netvrdil ani neprokázal, že včas zaplatil celých [částka], shledal soud žalobu co do částky zbylého dluhu [částka] po právu a podle § 657 občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit ji žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení (§ 217 odst. 2 občanského zákoníku) ve výši podle vládního nařízení 351/2013 Sb. účinného v době prodlení – viz níže. Nebylo možno zohlednit úrok z prodlení vyčíslený absolutní částkou za období tvrzeného prodlení od [datum] do [datum], neboť byl zjevně propočítán z celého (neplatného) základu. Zákonný úrok z prodlení soud přiznal žalobkyni od [datum], tedy ode dne následujícího po dni účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky, o němž byl žalovaný řádně informován, v té souvislosti zamítl i část požadovaného úroku z prodlení z řádného základu, neboť při vyhodnocení smlouvy jako neplatné a při požadavku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení je třeba vycházet z data splatnosti dle výzvy věřitele (§ 563 obč. zák. 1964), tedy předpokládaného doručení [datum] + 10 dnů, dnem [datum] dochází k prodlení a úrok z prodlení se odvíjí od vl. nař. [číslo] Sb. (výrok I.). 5. O náhradě nákladů řízení bylo ve výroku III. rozhodnuto dle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb. – obč. soudní řád („o.s.ř.“) Ačkoli se obecně příslušenství pohledávky při stanovení úspěchu či neúspěchu ve věci nezohledňuje, nemohl soud z tohoto pravidla vyjít, když i u rozhodování o náhradě nákladů řízení je třeba vycházet z celkového kontextu věci. Předmětem řízení byla jistina půjčky (úspěch), ale podstatnou součástí nároku byl úrok z prodlení požadovaný v podstatně vyšší částce oproti jistině (neúspěch). Nejedná se o obvyklé příslušenství pohledávky, jako jsou zákonné úroky z prodlení za obvyklou dobu nebo běžné úroky z úvěru. Naopak v tomto řízení se jedná o jednu z nejspornějších částí řízení, když údajně mělo dojít k prodlení již v r. 2007. Soud tak má za to, že (ne) úspěch v této části řízení musí být zohledněn i do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Oba účastníci tak byli úspěšní téměř stejně, soud proto nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z nich.