207 C 28/2022-39 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od [datum] v procentní výši a za období od [datum] do [datum] v tvrzené částce [částka] s poukazem na to, že mezi [právnická osoba] [IČO], jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce (fakticky spotřebitelském úvěru), na základě které žalovaná čerpala úvěr ve výši [částka], který se zavázala zaplatit úvěrujícímu spolu s poplatkem [částka] v 40 týdenních splátkách po [částka] do [datum]. Protože žalovaná úvěr řádně neuhradila, úvěrující jí v souladu se smlouvou účtoval navíc úrok z prodlení [částka]. Žalovaná kromě zaplacené částky [částka] neuhradila na dluh nic ani přes předžalobní upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to s účinností od [datum], současná žalobkyně se domáhá toliko vrácení zbytku dluhu z titulu bezdůvodného obohacení žalované. 2. Ve věci soud postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť strany s tímto postupem souhlasily nebo nevyjádřily nesouhlas. Soud tak posoudil důkazy k prokázání oprávněnosti celého nároku žalobkyně. Ze znění obchodních podmínek původního věřitele [právnická osoba], v návaznosti na znění smlouvy s údaji žalované včetně bydliště a rodného čísla bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalované částku [částka] jako půjčku se splatností 40 týdnů, výplata žalované [datum] byla prokázána podpisem žalované v prohlášení o převzetí částky v textu smlouvy. Z téhož textu vyplývá sjednání blíže neurčeného„ souhrnného poplatku“ [částka] a ze znění další strany smlouvy bylo dále zjištěno, že její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Z těchto smluvních podmínek bylo zjištěno, že rubová strana smlouvy neobsahuje podpis žalované, uvádí se zde RPSN 294,1 %. Tvrzenou výši dlužných částek žalovaná nijak nerozporovala, soud tedy vyšel ze žalobního tvrzení, že zaplatila jen [částka]. Postoupení pohledávky žalobkyni je prokazováno smlouvou z [datum] a oznámením postupitele žalované z [datum], výzva k plnění – vrácení dluhu z půjčky – je prokázána dopisem ze dne [datum] se stanovenou lhůtou plnění do [datum]. 3. Soud postupoval podle předpisů platných a účinných do [datum], neboť smluvní vztah vznikl před tímto datem (§ 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). 4. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud ze znění smlouvy o půjčce uzavřené mezi původními účastníky k závěru, že tito uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované půjčila [částka], žalovaná se zavázala uhradit půjčku navýšenou o poplatek [částka], uvádí se RPSN 294,1 %. Důvod tak vysokého poplatku není zřejmý, představuje 64% jistiny ve vztahu k období 40 týdnů, a pokud by mělo jít o úrok, byl by jako lichevní absolutně neplatný. Plnění ve výši [částka] tak není možno požadovat, věřitel má nárok na vrácení jistiny a případně úroku, ten byl ovšem shledán absolutně neplatným. Protože žalovaná netvrdila ani neprokázala, že včas zaplatila celých [částka], shledal soud žalobu co do částky zbylého dluhu [částka] po právu a podle § 657 občanského zákoníku uložil žalované zaplatit ji žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení (§ 217 odst. 2 občanského zákoníku) ve výši podle vládního nařízení 351/2013 Sb. účinného v době prodlení – viz níže. Toto rozhodnutí také odpovídá požadavku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení u vědomí toho, že všechna vedlejší ujednání smlouvy by bylo nutno vyhodnotit jako neplatná. Nebylo možno zohlednit úrok z prodlení vyčíslený absolutní částkou za období tvrzeného prodlení od [datum] do [datum], neboť byl zjevně propočítán z celého (neplatného) základu, ale ani propočet ze správného základu by nemohl být po právu. Zákonný úrok z prodlení soud přiznal žalobkyni od [datum], tedy ode dne následujícího po dni splatnosti na výzvu (do [datum]), o němž byla žalovaná řádně informována, v té souvislosti zamítl i část požadovaného úroku z prodlení z řádného základu, neboť při vyhodnocení smlouvy jako neplatné a při požadavku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení je třeba vycházet z data splatnosti dle výzvy věřitele (§ 563 obč. zák. 1964, dnem [datum] dochází k prodlení a úrok z prodlení se odvíjí od vl. nař. [číslo] Sb. (výrok I.). 5. O náhradě nákladů řízení bylo ve výroku III. rozhodnuto dle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb. – obč. soudní řád („o.s.ř.“) Ačkoli se obecně příslušenství pohledávky při stanovení úspěchu či neúspěchu ve věci nezohledňuje, nemohl soud z tohoto pravidla vyjít, když i u rozhodování o náhradě nákladů řízení je třeba vycházet z celkového kontextu věci. Předmětem řízení byla jistina půjčky (úspěch), ale podstatnou součástí nároku byl úrok z prodlení požadovaný v prakticky stejné částce oproti jistině (neúspěch). Nejedná se o obvyklé příslušenství pohledávky, jako jsou zákonné úroky z prodlení za obvyklou dobu nebo běžné úroky z úvěru. Naopak v tomto řízení se jedná o jednu z nejspornějších částí řízení, když údajně mělo dojít k prodlení již v r. 2008. Soud tak má za to, že (ne) úspěch v této části řízení musí být zohledněn i do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Oba účastníci tak byli úspěšní téměř stejně, soud proto nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z nich.