214 C 99/2022-83 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení předmětné částky s příslušenstvím, svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], narozenou 29.3.1949, jako původní dlužnicí, byla dne 22.4.2013 uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru [číslo] dle níž byl jmenované poskytnut úvěr 10 000 Kč s možností povoleného přečerpání zůstatku na sporožirovém účtu. Původní dlužnice se zavázala dle článku 4.1 smlouvy dlužnou částku splatit nejpozději do 28.3.2014, přičemž po dobu trvání úvěrového vztahu byla oprávněna čerpat úvěr opakovaně, pokud bude úvěr ve sjednané lhůtě řádně splacen. Za poskytnuté peněžní prostředky se [jméno] [příjmení] zavázala hradit úroky ve výši 18,90%, žalobkyně z důvodu situace spojené s covidem19 snížila úrokovou sazbu smluvního úroku na 8,25%, dle článku 3.2 smlouvy se původní dlužnice zavázala hradit poplatky dle ceníku. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost původní dlužnice splácet úvěr. Původní dlužnice [jméno] [příjmení] však nedodržela závazky vyplývající ze smlouvy, když řádně a včas, z její strany nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na účtu. V souladu s článkem 7.1 smlouvy byly nedílnou součástí smlouvy mimo jiné i Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] V rámci pozůstalostního řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení] přešel dluh na žalovanou, a to na základě usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 24.2.2021 čj. [číslo jednací], které nabylo právní moci téhož dne. Protože původní dlužnice neuhradila řádně a včas dlužnou jistinu úvěru, žalobkyně převedla pohledávku z běžného účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a výzvou ze dne 24.6.2021 vyzvala žalovanou k vyrovnání dlužné částky ve výši 10 230,53 Kč s tím, že nepovolené přečerpání je úročeno zákonným úrokem z prodlení. Žalovaná dluh neuhradila ani s ohledem na předžalobí upomínku právního zástupce žalobkyně. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že provedla způsob výpočtu kapitalizovaného úroku a kapitalizovaného úroku z prodlení v období od 24.6.2021 do 21.2.2022 (datum přípravy věci k soudnímu vymáhaní) s tím, že [jméno] [příjmení] mnoho let řádně plnila smlouvu ze dne 22.4.2013, závěr žalobkyně o její úvěrové schopnosti byl správný. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne 21. 9. 2022. 4. Ze sdělení notářky Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 24.2.2021 soud shledal, že ve věci projednání dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelé dne 3.10.2020 nabyla na základě usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 24.2.2021 č. [číslo jednací], s právní mocí téhož dne, pozůstalá dcera [osobní údaje žalované] práva a povinnosti zůstavitelky ze smlouvy o účtu uzavřené s [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet]. Z titulu potvrzení nabytí dědictví jediné dědičce s tím, že neuplatnila výhradu soupisu pozůstalosti, odpovídá za dluhy zůstavitelky mimo jiné za dluh vůči [právnická osoba] z titulu minusového zůstatku na sporožirovém účtu [číslo] [bankovní účet] ke dni úmrtí zůstavitelky ve výši 7 715,04 Kč. 5. Soud vyšel z listinných důkazů, a to ze smlouvy o sporožirovém účtu [číslo] ze dne 18.7.1995, smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu [číslo] ze dne 18.8.2002, smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 22.4.2013, výpisu z účtu č. [bankovní účet], výzvy žalobkyně ze dne 7.4.2021, historického výpisu z účtu [číslo] zesplatnění úvěru spolu s dodejkou. Těmito listinnými důkazy vzal soud za prokázaný skutková stav, podle něhož žalobkyně zřídila a vedla od 18.7.1995 pro [jméno] [příjmení] sporožirový účet [číslo] počínaje 18.8.2002 k tomuto účtu vedla kontokorentní úvěr s výší povoleného limitu 40 000 Kč, tento limit byl dle smlouvy ze dne 22.4.2013 změněn na částku 10 000 Kč se změnou č. účtu na [bankovní účet] s dohodnutým úrokem 18,90%. Práva a povinnosti zůstavitelky k tomuto účtu nabyla žalovaná, přičemž odpovídá za dluh zůstavitelky ve výši 7 715,04 Kč. Na tomto účtu však byl ke dni 7.4.2021 dlužný zůstatek ve výši 10 096,44 Kč, protože jej žalovaná neuhradila, žalobkyně ke dni 24.6.2021 zůstatek zesplatnila a převedla jej na evidenční pohledávkový účet č. [bankovní účet]. 6. Podle § 3077 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“) účet se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (tedy počínaje 1.1.2014 dle § 2662 a násl. o.z.) i když k uzavření smlouvy o účtu došlo před tímto datem; vznik této smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních předpisů tj., dle § 708 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, jehož platnost a účinnost skončila dnem 31.12.2013. 7. Pokud jde o právní hodnocení dluhu ze smlouvy o kontokorentním úvěru postupoval soud podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a to § 497 a násl., jehož platnost a účinnost skončila 31.12.2013, neboť právní důvod žaloby ohledně tohoto úvěru se opírá o skutečnosti vzniklé před tímto datem (§ 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, dále jen,,o.z.“). 8. Podle § 1701 odst. 1 o.z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. 9. Protože nebylo zjištěno, že žalovaná na žalované částce cokoli zaplatila, přičemž co do částky 7 715,04 Kč odpovídá za dluh zůstavitelky [jméno] [příjmení], a co do zbytku jako vlastnice předmětného účtu, rozhodl soud, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. Žalobkyně je oprávněna požadovat podle § 502 obchodního zákoníku úrok, žalovaná je ve smyslu § 262 odst. 4 věta poslední obchodního zákoníku ve spojení s § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku, zákona č. 40/1964 Sb. s ohledem na zesplatnění s plněním v prodlení počínaje 24.6.2021, o výši úroku z prodlení bylo rozhodnuto s odkazem na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 10 096,44 Kč, sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem předmětné daně v souladu s § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení soud žalobkyni přiznal k rukám právního zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř., soud nepřiznal žalobkyni odměnu advokáta za podání ze dne 19.7.2022 a 20.7.2022, jimiž žalobkyně doplňovala žalobu, neboť měla být její součástí.