215 C 115/2022-51 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce [příjmení] [jméno] a [právnická osoba], se, prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v Kladně dne 24. června 2022, domáhal na žalované [celé jméno žalované] zaplacení částky 18 864 Kč s příslušenstvím sestávající z nesplacené jistiny ve výši 16 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 864 Kč, a dále paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 150 Kč. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi jeho právním předchůdcem [právnická osoba], a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 2 200 Kč. Poté došlo k navýšení jistiny na částku 16 000 Kč, přičemž poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala splatit v jediné splátce ke dni 11. srpna 2021, svou povinnost však nesplnila. Následně došlo mezi předchůdcem a žalobcem k postoupení pohledávky, a proto žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky, ta však do dne podání žaloby ničeho nezaplatila. 2. Platební rozkaz nebyl zdejším soudem vydán z důvodu pochybností o oprávněnosti pohledávky žalobce. 3. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobcem nijak nevyjádřila ani neučinila žádné z jeho tvrzení sporným, a rezignovala tak na svoji obranu v této věci. 4. Soud neměl z předložených listin za prokázané, že předchůdce žalobce řádně ověřoval úvěruschopnost žalované, a proto vyzval žalobce k doložení prověřování žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, a to jak ohledně jejích příjmů, tak i jejích výdajů. Vzhledem k tomu, že žalobce takovýmto důkazem nedisponoval, vzal žalobu částečně zpět ve vztahu k částce 3 014 Kč, která představuje kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč a také smluvní pokutu ve výši 2 864 Kč. Nadále tak požadoval přiznání jistiny ve výši 16 000 Kč a zákonný úrok z prodlení, který byl částečně kapitalizován na částku 669,96 Kč. 5. Soud věc projednal v ústním jednání, k němuž řádně předvolal zástupce žalobce i žalovanou, kteří se z něj však omluvili, aniž požádali o odročení jednání. Jednal proto v nepřítomnosti obou účastníků ve smyslu § 101 odstavce 3 občanského soudního řádu, kdy vycházel z obsahu spisového materiálu a ze všech provedených důkazních prostředků. 6. Soud provedl v řízení dokazování níže uvedenými listinami, z nichž vzal za prokázané následující skutečnosti. 7. Z výpisu z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobce. 8. Z úvěrové smlouvy [číslo] soud zjistil, že byla dne 12. července 2021 uzavřena mezi předchůdcem žalobce a žalovanou, a že na jejím základě byl žalované poskytnut u zprostředkovatele [právnická osoba], hotovostní úvěr ve výši 2 200 Kč, který se žalovaná zavázala splatit jednorázově, do třiceti dní ode dne uzavření smlouvy. Dne 24. července 2021 došlo, prostřednictvím prostředků na dálku bez uznávaného elektronického podpisu žalované, k doplnění podmínek této smlouvy tak, že byla žalované na její bankovní účet číslo [bankovní účet] poskytnuta částka 16 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit v jedné splátce do 11. srpna 2021. 9. Z potvrzení o provedené platbě bylo prokázáno, že dne 13. července 2021 byla na účet žalobce číslo [bankovní účet] z účtu žalované číslo [bankovní účet] poukázána částka 1 Kč a téhož dne odeslal žalobce ze svého účtu na účet žalované částku 13 500 Kč. Dne 26. července 2021 pak odešla z účtu žalobce na účet žalované částka 300 Kč. 10. Z upomínky ze dne 25. srpna 2021, ze dne 3. září 2021 a ze dne 11. září 2021 soud prokázal, že žalovaná byla o zaplacení dlužné částky opakovaně upomínána. 11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. února 2022, jejíž doručení do sféry žalované je dokládáno poštovním podacím archem, bylo zjištěno, že předchůdce žalobce informoval žalovanou o tom, že na základě smlouvy ze dne 7. února 2022 došlo k postoupení její pohledávky ve výši 19 014 Kč, přičemž žalovaná byla znovu vyzvána k úhradě svého dluhu. 12. Z předžalobní upomínky ze dne 2. června 2022, jejíž doručení do sféry žalované je dokládáno poštovním podacím archem, soud prokázal, že žalovaná byla opětovně vyzvána k zaplacení dlužné částky, a to ve lhůtě do 14. června 2022. 13. Žalobce ani žalovaná netvrdili, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaná na svůj dluh cokoliv zaplatila, ani že by její závazek zanikl jinak nebo z jiného důvodu. Soud proto vycházel z toho, že žalovaná předmětný dluh neuhradila. 14. Po zhodnocení shora provedeného dokazování soud prokázal následující skutkový a právní stav věci. 15. Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 21. července 2021, ve znění jejího dodatku ze dne 24. července 2021, byla mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovanou [celé jméno žalované] uzavřena podle § 2395 občanského zákoníku. Na jejím základě byla žalované při uzavření smlouvy zprostředkovatelem [právnická osoba], poskytnuta v hotovosti částka 2 200 Kč a následně byla na její bankovní účet číslo [bankovní účet] převedena celková částka 13 800 Kč, přičemž žalovaná naopak převedla na účet žalobce částku 1 Kč Tyto finanční prostředky se žalovaná zavázala splatit jednorázově, a to do dne 11. srpna 2021, svou povinnost však nesplnila. Následně byla pohledávka postoupena na žalobce [příjmení] [jméno] a [právnická osoba], který žalovanou vyzval k úhradě dlužné jistiny, včetně úroků z prodlení a smluvní pokuty. Žalovaná však na svůj dluh nic zaplatila. 16. Soud při svém rozhodování postupoval podle následujících právních předpisů platných v době porušení povinnosti, a proto též rozhodných pro posouzení a rozhodnutí v projednávané věci. 17. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. Soud na základě shora provedeného dokazování uzavřel, že žalobce, po částečném zpětvzetí, žaloval svůj nárok z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a následujících občanského zákoníku. Sám žalobce má proto za to, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru není platným závazkem, a soud tak po něm nepožadoval žádná další tvrzení ani označení dalších důkazů. Vzhledem k nečinnosti žalované měl soud současně za to, že i žalovaná uznává právo žalobce na vrácení poskytnutých finančních prostředků. Soud tak shledal částku 15 999 Kč zcela po právu a uložil ji žalované k zaplacení žalobci. 21. Ohledně příslušenství pohledávky soud uzavřel, že v tomto případě je pro určení povinnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k zaplacení žalované (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky spisové značky 32 Cdo 4179/2007 ze dne 13. ledna 2009). Jelikož žalovaná dlužnou jistinu nezaplatila, dostala se ode dne následujícím po dni splatnosti uvedené ve výzvě, tedy ode dne 15. června 2022, do prodlení, a je proto podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sbí, povinna zaplatit také úrok z prodlení v zákonné výši tak, jak uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku. Ve zbytku byla žaloba z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru zamítnuta, a to včetně kapitalizovaného úroku z prodlení. 22. V rozsahu částečného zpětvzetí žaloby pak soud rozhodl o zastavení řízení tak, jak je uvedeno ve výroku prvním tohoto rozsudku. 23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavce 1 občanského soudního řádu, neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží náhrada účelně vynaložených nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, určený podle položky 2 odstavce 1 písmena a), ve spojení s položkou 2 odstavce 2, sazebníku poplatků zákona číslo 549/1991 Sbírky, o soudních poplatcích, a za zastoupení. Podle § 8 odstavce 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky číslo 177/1996 Sbírky, advokátního tarifu, se za tarifní hodnotu považuje částka 16 000 Kč. Podle § 14b odstavce 1 položky 2 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby z této tarifní hodnoty částku 300 Kč, neboť se jedná o skutkově a právně obdobnou věc podanou na ustáleném vzoru, přičemž tarifní hodnota nepřesáhla 50 000 Kč. Zástupce vykonal tři úkony právní služby – převzetí věci podle § 11 odstavce 1 písmena a) advokátního tarifu, sepsání jednoduché výzvy podle § 11 odstavce 2 písmena h) advokátního tarifu a podání žaloby podle § 11 odstavce 1 písmena d) advokátního tarifu.