217 C 214/2021-62 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky ve výši [částka], dále kapitalizovaného úroku z prodlení, kapitalizovaného úroku, nákladů spojených s uplatněním pohledávky tak, jak ve výrocích uvedeno a smluvní pokuty ve výši [částka]. To vše s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena po posouzení úvěruschopnosti žalovaného smlouva o úvěru [číslo] na základě které žalovaný čerpal jistinu ve výši [částka], kterou se zavázal zaplatit spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru a inkasním poplatkem v celkové výši [částka] ve 14 měsíčních splátkách po [částka], nejpozději do [datum], což nesplnil, když zaplatil jen částku [částka]. Pro případ prodlení se splácením byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 procenta denně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Žalovaný ničeho nezaplatil ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Z vyjádření žalobkyně k výzvě soudu, jakým způsobem byla posuzována úvěruschopnost žalovaného poskytovatelem úvěru před jeho poskytnutím, bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] vyšla z prohlášení žalovaného, v němž uvedl své příjmy, výdaje, zaměstnání, číslo svého občanského průkazu, přičemž povinností žalovaného bylo uvádět údaje podle pravdy. Poskytovatel takto zjistil, že žalovanému po zaplacení pravidelných výdajů zůstává částka [částka], což bylo vyhodnoceno jako dostačující pro splacení úvěru ve výši jistiny [částka]. 4. Ve věci bylo dne [datum] jednáno podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila prostřednictvím svého právního zástupce, žalovaný, ač řádně předvolán, se nedostavil. 5. Soud v řízení provedl níže uvedené listinné důkazy.: Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným ve spojení s předsmluvními informacemi a žádostí o úvěr ze dne [datum] vyplněné a podepsané žalovaným bylo shledáno, že úvěrující se zavázal poskytnout žalovanému hotovostní úvěr ve výši [částka], kdy žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet formou pravidelných14 měsíčních splátkách po [částka] zahrnujících vedle splátky jistiny také splátku kapitalizovaného úroku ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatku za náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a inkasního poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši [částka]. Z žádosti o úvěr a předložených výplatních pásek žalovaného, dále pracovní smlouvy žalovaného a první strany smlouvy o podnájmu bytu bylo zjištěno, že poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy šetřil dotazníkovým způsobem a předložením předně uvedených listin úvěruschopnost žalovaného s těmito zjištěnými informacemi.: Žalovaný dle svého vyjádření je hlášen k trvalému pobytu na adrese ohlašovny trvalého pobytu, je zaměstnán s příjmem ve výši [částka] měsíčně čistého (pracovní poměr doložen pracovní smlouvou na dobu neurčitou od roku 2017, příjem doložen výplatními páskami), je svobodný s vyživovací povinností ve výši [částka] měsíčně, náklady na bydlení a energie má měsíčně ve výši [částka], když dle svého sdělení bydlí u rodičů, avšak z předložené první strany podnájemní smlouvy se podává, že bydlí v podnájmu s neuvedenými výdaji, náklady na dopravu, jídlo a ostatní osobní náklady má v měsíční výši [částka] dle svého prohlášení. Výpisem věcí vedených pro žalovaného u Okresního soudu v Kladně bylo prokázáno, že od roku 2011 až do roku 2018 bylo na majetek žalovaného nařízeno celkem 7 exekucí, z toho v roce 2014 exekuce pro pohledávku společnosti obchodující s pohledávkami z úvěru od nebankovního poskytovatele pro jistinu ve výši [částka], pro pohledávku telekomunikačního operátora ve výši jistiny [částka], v roce 2015 pro pohledávku společnosti obchodující s pohledávkami ze spotřebitelských úvěrů ve výši jistiny [částka], v roce 2018 pro pohledávku typově stejného věřitele pro jistinu ve výši [částka], v roce 2018 pro pohledávku na výživném nezletilého dítěte. V roce 2020 byl pověřen exekutor vedením exekuce na majetek žalovaného pro pohledávku věřitele obchodujícího s pohledávkami ze spotřebitelských úvěrů ve výši jistiny [částka], následují do roku 2021 včetně další exekuce z typově stejných pohledávek, přiznaných v soudních řízeních vedených u zdejšího soudu proti žalovanému v letech 2018 a 2020. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] spojení s poštovním podacím archem bylo prokázáno, že pohledávka ze smlouvy o úvěru za žalovaným byla postoupena společností [právnická osoba] žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný byl upomínán o zaplacení žalobkyní dopisem ze dne [datum] a pokusem o osobní výzvy ze dne [datum] a [datum]. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ve spojení s poštovním podacím archem má soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ještě před podáním žaloby dopisem ze dne [datum]. Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na dluh vůči žalobkyni, či jejího právního předchůdce zaplatil více než částku [částka]. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 86 odst. 1. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zsu“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zsu poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Podle § 75 zsu poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, odbornou péčí se rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecním zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 8. Podle § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Podle § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o.z., dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Z důvodové zprávy k zákonu č. 257