221 C 11/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to z titulu nesplaceného úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že na základě návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] a příslušných Všeobecných obchodních podmínek, poskytla žalované úvěr 11 798 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok 19,34 % ročně v 11 měsíčních splátkách po 1 237 Kč. Dále žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Žalovaná vyčerpala peněžní prostředky ve výši 29 010 Kč. Revolvingový úvěr se žalovaná zavázala splatit a zaplatit úrok 22,68 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však ve výši 500 Kč. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalované tak, že vycházela z údajů sdělených žalovanou, lustrací žalované v registru [příjmení], databázi zaměstnavatelů ARES, katastru nemovitostí, centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalovaná svému závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedostála. Žalobkyně je tak dále oprávněna požadovat smluvní pokutu 0,1 % denně ze splátky v prodlení a náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku. Žalobkyně v důsledku prodlení žalované se splácením úvěru od smlouvy o úvěru odstoupila s účinností ke dni [datum]. Žalovaná celkem uhradila 8 048 Kč. Dlužná částka je tvořena jistinou ve výši 34 945,48 Kč, pojistným ve výši 1 304,65 Kč, úrokem ve výši 4 622,08 Kč, náhradou nákladů za vymáhací proces ve výši 800 Kč a smluvní pokutou za prodlení se splácením úvěru ve výši 1 364,21 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se k jednání soudu dostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru, sazebníku a všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na základě které se žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr na zboží ve výši 11 798 Kč a revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 40 000 Kč. Žalovaná se měla zavázat úvěr na zboží splatit formou 11 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 179 Kč a revolvingový úvěr splácet splátkami ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně a měsíčním poplatkem. Dále si strany měly sjednat pojištění ve výši 5,99 % z měsíční splátky revolvingového úvěru a 4,99 % z měsíční splátky úvěru na zboží. Ve smlouvě je uveden přehled finančních důsledků nesplácení úvěru spočívajících v povinnosti platit náklady za upomínání 100 Kč za upomínku a dále je tam zakotvena povinnost zaplatit náhradu nákladů za vymáhání splatného závazku ve výši 600 Kč a smluvní pokuta 0,1 % denně z částky splátky v prodlení. Ve smlouvě je uveden příjem žalované ve výši 16 000 Kč a výdaje ve výši 5 000 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaná od žalobkyně vyčerpala částku 39 698 Kč. Z výzev k zaplacení dluhu, odstoupení od smlouvy a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně upomínala žalovanou o zaplacení. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 7. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Soud při jednání, které se konalo dne [datum], poučil soud žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) mimo jiné v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. 9. Na poučení soudu reagovala žalobkyně tak, že další tvrzení neuvádí a další důkazy neoznačuje. 10. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalované, neboť se v tomto případě spokojila pouze s údaji zjištěnými od žalované. Nepožadovala po žalované doložení příjmů, nákladů na bydlení, ale ani dalších nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby, za internet apod., přičemž lze je těžko uvěřit tomu, že by alespoň nějaký z těchto nákladů žalovaná neměla, když mobilní telefon a internet má většina obyvatel, natož pak ve věku žalované. Žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalované prováděla, ale za situace, kdy informace poskytnuté žalovanou řádně neověřovala, postrádá takový postup na významu. 11. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvu o úvěru posoudil jako celek absolutně neplatnou. 12. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala na základě smlouvy o úvěru částku ve výši 40 808 Kč, přičemž dosud jí uhradila celkem pouze 8 048 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky 32 760 Kč bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 364,3 Kč, přičemž tato částka představuje 52,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,1 % a úspěchu žalované v rozsahu 23,9 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 537 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 036,42 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 250 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 969,50 Kč za 80 ujetých km v částce 569,50 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 1