221 C 97/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 15 959 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela se žalovanou dne 21. 12. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] s produktovým názvem [příjmení] půjčka v hotovosti měsíční [číslo]. Na základě smlouvy o zápůjčce byly žalované vyplaceny finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s částkou 9 998 Kč, která sestává z úroku, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnost a komfortní splácení, v 24 měsíčních splátkách po 834 Kč, přičemž poslední splátka činí 816 Kč. Žalovaná uhradila pouze částku 11 000 Kč Smlouvou o postoupení ze dne 28. 1. 2022 byly pohledávky společnosti [právnická osoba] za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně se žalobou domáhá jistiny ve výši 1 032,96 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 7 426,04 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 285,56 Kč, sankčních poplatků ve výši 2 500 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 29 % ročně z jistiny 1 032,96 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny 1 032,96 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně čerpala informace z databáze BRKI, NRKI a SOLUS, přičemž žalovaná neměla žádný negativní záznam. Dále prověřila úvěruschopnost žalované prostřednictvím dalších databází. V interní databázi nebyl nalezen žádný negativní záznam. Žalovaná neprocházela ani insolvenčním rejstříkem. Dle centrální evidence exekuce nebyla v době uzavření smlouvy vedena proti žalované žádná exekuce. Doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný, současně trvalé bydliště žalované se nenacházelo na obecním či městském úřadu. Dále právní předchůdkyně vycházela z informací získaných od samotné žalované, a to z příjmu žalované ve výši 15 829 Kč měsíčně a dále z výdajů ve výši 8 500 Kč měsíčně. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Právní zástupce žalobkyně se na jednání dostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni. V oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná současně vyzvána k zaplacení dlužné částky, a to do deseti dnů od doručení výzvy. 1. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] z informací o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely smlouvu dne 21. 12. 2018. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit věřiteli jistinu ve výši 10 000 Kč a poplatek ve výši 9 986 Kč (poplatek sestával z úroku ve výši 3 296 Kč, z poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 4 063 Kč z částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního splácení ve výši 2 639 Kč), a to v 24 měsíčních splátkách po 834 Kč, přičemž poslední splátka bude činit 816 Kč. 2. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že tuto podepsala žalovaná dne 21. 12. 2018, uvedla, že je svobodná, nemá vyživovanou osobu, bydlí v nájemním bydlení, má základní vzdělání a pracuje na plný úvazek jako pokladní. Žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem činí výši 15 829 Kč a odhadované měsíční výdaje výši 8 500 Kč. Zaměstnání bylo ověřeno pracovní smlouvou, dvěma výplatními páskami, bylo zaškrtnuto, že žalovaná nemá kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti a neměla v době podpisu bankovní účet. 3. Z výzvy k plnění ze dne 10. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k plnění a upozorněna na skutečnost, že pokud dlužná částka nebude zaplacena do 17. 3. 2022 stane se dluh tímto dnem splatným. 4. Z předžalobní upomínky včetně potvrzení podání bylo zjištěno, že žalovaná byla výzvou ze dne 20. 5. 2022 naposledy vyzvána k zaplacení dlužné částky, a to do 7 dnů od datace výzvy. Výzva byla žalované zaslána dne 24. 5. 2022. 5. Z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], [datum narození], má živnostenské oprávnění k předmětu podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Oprávnění vzniklo dne 14. 7. 2004 a je platné na dobu neurčitou. Paní [jméno] [příjmení] dále měla živnostenské oprávnění k předmětu podnikání specializovaný maloobchod vzniklé ke dni 14. 7. 2004 a zaniklé ke dni 30. 6. 2008. 6. Návrh na doplnění dokazování výslechem [jméno] [příjmení], usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022, sp. zn. [insolvenční spisová značka], a rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 2. 11. 2020, č. j. [spisová značka], byl zamítnut. Žalobkyně má nejdříve povinnost tvrzení, přičemž ve vztahu k výdajům žalované se žalobkyně omezila pouze na obecná tvrzení, jednu souhrnnou částku. Ze zákaznické karty navíc vyplývá, že nebyly předloženy žádné důkazy k posouzení výdajů žalované, proto výslech svědkyně, tedy zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně, která byla přítomna podpisu smlouvy, by byl nadbytečný. Dále soud zamítl návrh na provedení důkazu soudními rozhodnutími v jiných věcech, neboť nejde o důkazní prostředky, jejichž provedení může přispět k objasnění skutkového stavu. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat uvěryschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). 10. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalované, neboť stran příjmů doklady uvedené v kartách zákazníka, jejichž pomocí měla být úvěruschopnost žalované ověřena, předloženy nebyly a výdaje žalované nebyly dle žádosti ověřovány vůbec. Z předložených listin tak vyplývá pouze to, že právní předchůdkyně žalobkyně se omezila pouze na údaje zjištěné od žalované. Nepožadovala po žalované doložení nákladů na bydlení, ale ani dalších nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby, za internet apod., přičemž lze je těžko uvěřit tomu, že by alespoň nějaký z těchto nákladů žalovaná neměla, když mobilní telefon a internet má většina obyvatel. Právní předchůdkyně žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalované prováděla, ale za situace, kdy informace poskytnuté žalovanou řádně neověřovala, postrádá takový postup na