223 C 120/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 27 852 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne 12. 10. 2019 uzavřena smlouva [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na účet zápůjčku ve výši 10 000 Kč Smlouva byla uzavřena po prověření úvěruschopnosti žalované skrze lustrace v databázích a zhodnocení zjištěných údajů od žalované včetně jejich porovnání se statistickými údaji. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit formou 78 týdenních splátek po 288 Kč s poslední splátkou ve výši 244 Kč spolu s poplatkem ve výši 12 420 Kč sestávajícím z úroku ve výši 56 % ročně, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení. Žalovaná měla zaplatit celkem 22 420 Kč, což neučinila, uhradila pouze 1 588 Kč, z toho částka 424,69 Kč byla započtena na jistinu a částka 1 163,31 Kč byla započtena na poplatek. Pro případ prodlení s placením bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a poplatků spojených s upomínáním a vymáháním. Právní předchůdkyně úvěr ke dni 10. 2. 2022 zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 28. 1. 2022 s účinností ke dni 1. 2. 2022 a tato skutečnost byla žalované písemně oznámena. Žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši 9 575,31 Kč, poplatky za poskytnutí a správu úvěru ve výši 10 476,69 Kč, poplatky za upomínání a vymáhání ve výši 2 800 Kč, smluvní pokutou ve výši 5 000 Kč a zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 676,72 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 676,72 Kč, úrok ve výši 56 % ročně a úrok z prodlení, vše z dlužné jistiny od 18. 3. 2022 do zaplacení. 2. V rámci doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalované na základě informací získaných z databází či registrují (NRKI, BRKI, SOLUS, ISIR, další databáze – bez negativních záznamů) a od žalované, tyto porovnala se statistickými a demografickými údaji, využila skoringový model. Právní předchůdkyně posoudila finanční situaci žalované skrze zjištěný příjem její a zároveň celé domácnosti, výdaje a další závazky. Postupy právní předchůdkyně jakožto licencovaného poskytovatele úvěrů podléhají kontrole ČNB. Žalobkyně odkázala na řadu soudních rozhodnutí. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízeným jednáním se bez omluvy nedostavila, soud proto jednal a rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně byla soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, k tomu jí byla poskytnuta dodatečná lhůta. 4. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou dne 12. 10. 2019 sjednala dohodu, na základě které se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti, což také učinila a žalovaná tuto skutečnost stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se naproti tomu zavázala úvěr splatit formou 78 týdenních splátek po 288 Kč s poslední splátkou ve výši 244 Kč spolu s poplatkem 10 080 Kč složeným z úroku ve výši 4 817 Kč, tento byl sjednán ve výši 56 %, a poplatkem za zpracování a další služby ve výši 5 263 Kč Smlouvou strany dále sjednaly pojištění za poplatek 2 340 Kč Celkem se žalovaná zavázal uhradit právní předchůdkyni 22 420 Kč Smluvní podmínky byly součástí smlouvy. 6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr datované dne 11. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná před poskytnutím prostředků uvedla, že je svobodná, má základní vzdělání, žije v nájmu, úvěr sjednává z důvodu neočekávaných výdajů. Vyživuje jednu osobu, nevlastní automobil. Toho času je na mateřské dovolené s čistým příjmem 6 100 Kč a dalšími příjmy 500 Kč, čisté příjmy domácnosti činí 13 100 Kč. Měsíční výdaje byly uvedeny ve výši 4 000 Kč jakožto odhad. Žalovaná uvedla, že nemá zápůjčky u jiné společnosti. Zjištěné údaje měly být ověřeny skrze dvě složenky za srpen a září 2019, výměr ze dne 6. 6. 2019 a nájemní smlouvu, tato měla být sjednána do 31. 12. 2019. 7. Z poštovních poukázek B – ústřižku pro příjemce bylo zjištěno, že úřadem práce byl žalované vyplacen 9. 9. 2019 a 8. 10. 2019 příspěvek na dítě a rodičovský příspěvek ve výši 6 600 Kč (6 100 Kč + 500 Kč), celkem 13 200 Kč. 8. Z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že osoba, která se žalovanou smlouvu sjednávala (včetně žádosti), má živnostenské oprávnění na dobu neurčitou pro tento typ činnosti. 9. Z tabulky úvěru bylo zjištěno, že peněžní prostředky byly žalované poskytnuty 12. 10. 2019, dále byly zjištěny podmínky úvěru (viz výše, včetně rozpisu splátek), platby žalované ve dnech 18. 10. 2019, 13. 12. 2019 a 29. 3. 2020 v celkové výši 1 588 Kč. K 1. 2. 2022 (postoupení pohledávky) tak dluh žalované činil 11 487 Kč a 2 736 Kč (z tabulek není zřejmé, o jaké nároky se jendá). 10. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022 včetně potvrzení o podání dne 11. 2. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně s ohledem na porušení smluvních podmínek ze strany žalované úvěr zesplatnila ke dni 17. 3. 2022 částkou 28 528,72 Kč (k 1. 2. 2022) a vyzvala žalovanou k zaplacení. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 1. 2022 mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalované písemně oznámena. 12. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 5. 2022 včetně potvrzení o podání dne 24. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu do 7 dnů. 13. Z ostatních předložených listin soud neučinil zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci samé, navrhovaný výslech svědkyně soud neprovedl z důvodu nadbytečnosti. 14. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, tuto skutečnost stvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Úvěr včetně úroku, poplatků a pojistného se zavázala zaplatit formou 78 týdenních splátek po 288 Kč (244 Kč), což neučinila, dle tvrzení žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, a předložených tabulek úvěru uhradila pouze 1 588 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení, stejně jako žalobkyně. 15. Po právní stránce postupoval soud podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. právních předpisů účinných v době tvrzeného právního jednání. 16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené je