227 C 39/2022-90 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 24. 8. 2019 uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Creamfinance“), se žalovaným smlouvu o úvěru přes webové stránky této společnosti. Žalovaný si zde zřídil uživatelský účet a podal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, na jejímž základě mu byl zaslán návrh úvěrové smlouvy. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala [právnická osoba] lustracemi veřejně dostupných databází. Žalovaný na základě smlouvy čerpal úvěr v celkové výši 10 000 Kč, který měl být splacen dne 24. 10. 2019. Pohledávka [právnická osoba] za žalovaným byla smlouvou uzavřenou dne 19. 11. 2021 postoupena na žalobkyni. Nárok žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb činí 10 000 Kč, žalovaný svůj dluh nezaplatil ani navzdory tomu, že byl k úhradě vyzván. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť řádně předvolaná žalobkyně se z účasti na jednání omluvila a žalovaný, ač rovněž řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. 4. Provedeným dokazováním soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 5. Creamfinance dne 24. 8. 2019 poskytla žalovanému částku 10 000 Kč výplatou na jeho účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] (vlastnictví účtu bylo ověřeno zprávou banky). Žalobkyně předloženými formuláři bez podpisu žalovaného neprokázala, že mezi ní, resp. Creamfinance, a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021 včetně seznamu pohledávek postoupila [právnická osoba] soubor pohledávek včetně pohledávky za žalovaným žalobkyni. Oznámením ze dne 3. 12. 2021 [právnická osoba] postoupení této pohledávky oznámila žalovanému. Předžalobní výzvou odeslanou téhož dne (zjištěno z podacího lístku) žalobkyně po žalovaném žádala úhradu výše uvedené částky na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 24. 8. 2019 a nákladů právního zastoupení do tří dnů. 6. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. 7. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně v řízení tvrdila, avšak neprokázala, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. K důkazu žalobkyně předložila listiny, které nebyly žalovaným nijak verifikovány. Skutečnost, že listiny provedené k důkazu obsahují osobní údaje žalovaného, nezakládá dostatečným způsobem vznik projevu vůle účastníků. Uzavření jakékoliv formy smlouvy tvrzeného obsahu žalobkyně neprokázala, neboť v řízení nebyl zjištěn ani obsah smlouvy ani existence právního jednání žalovaného. Není ničím doloženo, že pokud byla smlouva uzavřena elektronicky, odpovídají jejímu obsahu předložené listiny. 9. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný plnit, tíží právě žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a zde citovaná literatura). Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, jakým způsobem měla být smlouva a jakého obsahu se žalovaným uzavřena. Jelikož se však žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o.s.ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně své břemeno tvrzení a důkazní neunesla. 10. Soud dále zkoumal, zda na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že [právnická osoba] žalovanému poskytla částku ve výši 10 000 Kč a žalovaný nevrátil ničeho (uvést tvrzení o úhradě a označit k němu důkazy bylo břemenem tvrzení i břemenem důkazním žalovaného). Na straně [právnická osoba] se tak jednalo o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku), neboť vůbec nedošlo k uzavření smlouvy. Je tak zřejmé, že žalovaný se v rozsahu částky 10 000 Kč bezdůvodně obohatil, přičemž pohledávka [právnická osoba] byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena žalobkyni. V tomto rozsahu proto žaloba byla podána důvodně a žalobkyně dle § 1968 a § 1970 rovněž má právo na úhradu úroku z prodlení z částky 10 000 Kč v zákonné výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť počínaje dnem 9. 12. 2022 je žalovaný v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu. V (daném) případě bezdůvodného obohacení je splatnost dle § 1958 občanského zákoníku určena výzvou věřitele, tj. žalobkyně, která byla odeslána poštou dne 3. 12. 2021 se lhůtou 3 dnů k plnění. Žalovaný je tedy v prodlení ode dne následujícího po splatnosti (8. 12. 2021), tj. ode dne 9. 12. 2021 (§ 573 občanského zákoníku). 11. Ve zbylém rozsahu, tj. co do excesivně požadovaného zákonného úroku z prodlení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, tedy rozhodl, jak uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež v řízení měla jen nepatrný neúspěch týkající se příslušenství, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 7 397 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech u zdejšího soudu a jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 13. O povinnosti žalobkyně k doplacení soudního poplatku v uvedené výši (výrok IV.) soud rozhodl dle § 4 odst. 1 písm. j), § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položky 2 bodu 2. Sazebníku poplatků, neboť ve věci nebyl vydán platební rozkaz. 14. Odůvodnění rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o.s.ř.