227 C 79/2022-39 — Okresní soud v Kladně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru ze dne 15. 5. 2017 uzavřené mezi žalovanou jako úvěrovanou a žalobkyní jako úvěrující (dříve vystupující pod firmou [právnická osoba]). 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v takovém případě bude soud předpokládat, že s uvedeným postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.), bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Provedeným dokazováním soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 4. Žalobkyně žalované dne 15. 5. 2017 vyplatila částku ve výši 7 000 Kč na základě smlouvy o úvěru uzavřené téhož dne elektronickými prostředky. Žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by na poskytnuté plnění cokoli uhradila, a soud proto vyšel z tvrzení žalobkyně, že dlužná zůstala celá uvedená částka. Žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že jakkoli zkoumala úvěruschopnost žalované. Dále žalobkyně doložila jedinou výzvu, jíž žalovanou vyzvala k úhradě, datovanou 24. 1. 2022 a odeslanou téhož dne poštou. 5. Návrh na provedení důkazu dotazem na banku ohledně vlastnictví bankovního účtu žalované soud pro nadbytečnost zamítl, neboť závěry provedeného dokazování jsou zcela dostatečné pro rozhodnutí ve věci. 6. Protože žalobkyně omluvou z nařízeného jednání sama vzdala dobrodiní soudu spočívajícího v možnosti být soudem poučena dle § 118a o.s.ř. (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. III. ÚS 2848/10, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009), neunesla svá procesní břemena jednak ve vztahu k otázce zkoumání úvěruschopnosti a jednak k otázce, zda a kdy poprvé žalovanou vyzvala k úhradě. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že jde o nárok z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2391 a § 2393 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), neboť předmětná smlouva je absolutně neplatná dle § 588 o.z. pro rozpor s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a to s přihlédnutím k povinnosti eurokonformního výkladu českého práva (srov. rozhodnutí SDEU ze dne 5. března 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance). 7. Žalobkyně tak žalované plnila bez platného závazku a má právo na vrácení tohoto plnění. Protože žalovaná částku 7 000 Kč žalobkyni nezaplatila, je žaloba v tomto rozsahu důvodná. Výzva žalované byla poštou odeslána dne 24. 1. 2022, přičemž obsahovala termín splatnosti„ do tří dnů“, pročež je žalovaná v prodlení od 31. 1. 2022 (§ 573 o.z.) a od tohoto dne žalobkyni vzniklo právo na úhradu zákonného úroku z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V uvedeném rozsahu proto žalobě bylo vyhověno, ve zbytku žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta, jak uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 124,72 Kč, přičemž tato částka představuje 53,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,92 % a úspěchu žalované v rozsahu 23,08 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 100 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. O povinnosti žalobkyně k doplacení soudního poplatku v uvedené výši (výrok IV.) soud rozhodl dle § 4 odst. 1 písm. j), § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položky 2 bodu 2. sazebníku poplatků, neboť ve věci nebyl vydán platební rozkaz. 10. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. 11. Odůvodnění rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o.s.ř.