228 C 115/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný dne 11. 3. 2022 cestoval autobusem [číslo] provozovaným žalobkyní bez platné jízdenky. Naplnil tak podmínky pro to, aby na něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného 30 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč, což žalovaný nezaplatil. Žalobkyně rovněž žádá zákonný úrok z prodlení z těchto částek ode dne následujícího po jízdě. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl bez jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila a souhlas žalovaného se předpokládá, jelikož se k výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Žalovaný dne 11. 3. 2022 cestoval autobusem [číslo] který provozovala žalobkyně. Při kontrole pověřenou osobou neměl žádný jízdní doklad a byl vyzván k zaplacení přirážky, která mu byla uložena. Podle tarifu žalobkyně činilo jízdné 30 Kč a přirážka k jízdnému 1 500 Kč. 6. Podle § 18a odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o silniční dopravě“), řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem (dále jen„ pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Podle odst. 2 cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování, číslo osobního dokladu a u osob, které nedosáhly plnoletosti, osobní údaje zákonného zástupce v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a adresa pro doručování (písm. c)) a na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících (písm. e)). Podle odst. 3 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 7. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitosti jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, § 5 a § 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“). 8. Podle § 7 odst. 1 věty první vyhlášky o přepravním řádu cestující za přepravu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Podle odst. 3 cestující platí jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdní doklad. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdní doklad ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Podle odst. 5 nezakoupil-li si cestující jízdní doklad před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdního dokladu, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdních dokladů a cestující si zakoupí jízdní doklad po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdní doklad s přirážkou. Podle odst. 6 nezakoupil-li si cestující jízdní doklad podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platného jízdního dokladu, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 9. Žalovaný cestoval autobusem, který provozovala žalobkyně, tedy využíval plnění z přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), avšak bez platného jízdního dokladu. Nesplnil tedy povinnost prokázat se platným jízdním dokladem (§ 18a odst. 2 zákona o silniční dopravě). Povinnost k zaplacení jízdného a přirážky mu tak byla pověřenou osobou uložena v souladu s § 18a odst. 1 písm. c) zákona o silniční dopravě. Výše přirážky vyplývá z tarifu (přepravních podmínek) žalobkyně a je v souladu s limitem podle § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě. Jízdné bylo splatné před nastoupením do vozidla, popř. v něm (§ 7 odst. 3 a 5 vyhlášky o přepravním řádu) a přirážka na výzvu přímo na místě (§ 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě), tedy také nejpozději v den jízdy (viz výše). Žalovaný obojí nezaplatil, od následujícího dne je proto v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni od tohoto dne náleží i úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem žalobě plně vyhověl. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhradu nákladů řízení tvoří: odměna advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), po 200 Kč podle § 14b odst. 1 a 6 advokátního tarifu; paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu; a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. K náhradě nákladů řízení náleží i soudní poplatek ve výši 1 000 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení žalobkyně činí 2 089 Kč. Náhrada je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Postup podle § 14b advokátního tarifu je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 12. Třetím výrokem soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 600 Kč, který byl doměřen poté, co nedošlo k vydání elektronického platebního rozkazu podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. O uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek soud rozhodl v rozhodnutí, jímž se řízení končí v souladu s § 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 větou první tohoto zákona (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013, publ. pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek NS). Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. Rozsudek je odůvodněn v rozsahu podle § 157 odst. 4 o. s. ř.