228 C 13/2022-24 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že poskytla žalované dne [datum] ošetření na protialkoholní záchytné stanici [anonymizována dvě slova] nemocnice. Žalovaná však cenu ošetření nezaplatila, ačkoli k tomu byla vyzvána. Žalobkyně též žádá úrok z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl bez jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila a souhlas žalované se předpokládá, jelikož se k výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Žalovaná byla dne [datum] přijata na záchytné stanici žalobkyně, kde jí byla poskytnuta nezbytná péče v souvislosti s pobytem při akutní intoxikaci alkoholem, která u ní byla diagnostikována ([anonymizováno 11 slov]). Poplatek za tuto službu činí [částka], které žalovaná při opuštění záchytné stanice nezaplatila a nezaplatila je ani k následující výzvě žalobkyně k zaplacení do [datum]. 6. Podle § 89a odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o specifických zdravotních službách“), protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen„ záchytná služba“) je zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Podle odst. 2 záchytná služba se poskytuje v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici (dále jen„ záchytná stanice“). Záchytná stanice je zdravotnické zařízení. Podle odst. 3 záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací. 7. Podle § 89b odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. 8. Podle § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 9. Žalovaná se podle § 89b odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách musela podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici žalobkyně, kde jí byly poskytnuty služby podle § 89a odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách (vyšetření, pobyt a nezbytná péče), neboť byla ve stavu akutní intoxikace alkoholem. V takovém případě byla povinna náklady na poskytnutou záchytnou službu ve shora uvedené výši povinna zaplatit (§ 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách). Jelikož to neučinila, ocitla se v prodlení ode dne následujícího po splatnosti (určený výzvou k zaplacení, § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ občanský zákoník“), od nějž žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku náleží i úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Nad rámec lze uvést, že soudu je známo, že u Ústavního soudu je pod sp. zn. Pl. ÚS 36/21 vedeno řízení o návrhu na zrušení § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách. Soud se však s důvody uvedenými v tomto návrhu neztotožňuje. Není žádný podstatný rozdíl mezi situací, kdy osoba ohrožuje pouze sebe, a kdy jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek, který by odůvodňoval, aby jí v prvém případě byly náklady služby záchytné stanice (které soud, na rozdíl od navrhovatelky, považuje za zcela marginální) hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. I v případě, že osoba ohrožuje pouze sebe (což je samo o sobě velmi abstraktní a v reálu těžko představitelná situace vyskytující se snad jen, jestliže by intoxikovaná osoba upadla takového stavu opilosti, v němž by nebyla schopna vůbec nic činit), jedná se pořád o stav, který je přímým a bezprostředním důsledkem konzumace alkoholu. Nelze jej proto srovnávat s nemocemi, jejichž léčba je hrazena z pojištění, přestože si je – toliko pravděpodobně – osoby přivodily samy„ nezdravým“ životním stylem (obezita, kouření atp., jak uvádí navrhovatelka). Jinak řečeno, v těchto případech je toliko zvýšené riziko onemocnění, a proto by bylo nespravedlivé odepřít nemocným péči hrazenou z pojištění, na rozdíl od osob v záchytných stanicích, u nichž je příčinná souvislost„ nemoci“ (intoxikace alkoholem) a jejich předchozího jednání naprosto jasná. Soud tak nepřistoupil k přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. a ve věci rozhodl. 11. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem žalobě plně vyhověl. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. ani nedoložila výši hotových výdajů, přiznal jí soud podle § 151 odst. 3 o. s. ř. náhradu v paušální výši podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška o výši paušální náhrady“). Náhradu nákladů řízení tvoří: paušální náhrada hotových výdajů za dva úkony (sepis žaloby a výzva k plnění) podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky o výši paušální náhrady po [částka] (§ 2 odst. 3 vyhlášky o výši paušální náhrady). K náhradě nákladů řízení náleží i žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] Celkem tak náhrada nákladů řízení žalobkyně činí [částka]. Náhrada je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). K postupu podle § 2 odst. 1 vyhlášky o výši paušální náhrady prozatím nejsou důvody, neboť se jedná o první žalobu žalobkyně u zdejšího soudu, nicméně v případě podání další žalob obdobného vzoru by podmínky tohoto ustanovení mohly být naplněny. 13. Rozsudek je odůvodněn v rozsahu podle § 157 odst. 4 o. s. ř.