228 C 56/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný dne 2. 10. 2021, resp. 23. 10. 2021 cestoval tramvají [číslo] resp. [anonymizováno] provozovanou žalobkyní bez platné jízdenky. Naplnil tak podmínky pro to, aby na něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného a přirážky k jízdnému, vždy ve výši 30 Kč a 1 500 Kč, což žalovaný nezaplatil. Žalobkyně rovněž žádá zákonný úrok z prodlení z těchto částek ode dnů následujících po jízdě. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl bez jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila a souhlas žalovaného se předpokládá, jelikož se k výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Žalovaný dne 2. 10. 2021 cestoval tramvají [číslo] provozovanou žalobkyní. Při kontrole pověřenou osobou neměl žádný jízdní doklad a byl vyzván k zaplacení přirážky, která mu byla uložena. Podle tarifu žalobkyně činilo jízdné 30 Kč a přirážka k jízdnému 1 500 Kč. 6. Žalovaný dne 23. 10. 2021 cestoval tramvají [číslo] provozovanou žalobkyní. Při kontrole pověřenou osobou neměl žádný jízdní doklad a byl vyzván k zaplacení přirážky, která mu byla uložena. Podle tarifu žalobkyně činilo jízdné 30 Kč a přirážka k jízdnému 1 500 Kč. 7. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o dráhách“), průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen„ pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 8. Podle § 37 odst. 5 věty druhé písm. b) zákona o dráhách cestující je dále povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)). Podle odst. 6 výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 9. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitosti jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, § 5 a § 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“). 10. Podle § 7 odst. 1 věty první vyhlášky o přepravním řádu cestující za přepravu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Podle odst. 3 cestující platí jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdní doklad. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdní doklad ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Podle odst. 5 nezakoupil-li si cestující jízdní doklad před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdního dokladu, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdních dokladů a cestující si zakoupí jízdní doklad po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdní doklad s přirážkou. Podle odst. 6 nezakoupil-li si cestující jízdní doklad podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platného jízdního dokladu, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 11. Žalovaný cestoval tramvají provozovanou žalobkyní, tedy využíval plnění z přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), avšak bez platného jízdního dokladu. Nesplnil tedy povinnost prokázat se platným jízdním dokladem z příčin na své straně (§ 7 odst. 6 vyhlášky o přepravním řádu ve spojení s § 37 odst. 5 písm. b) zákona o dráhách). Povinnost k zaplacení jízdného a přirážek mu tak byla pověřenou osobou uložena v souladu s § 37 odst. 4 písm. d) zákona o dráhách. Výše přirážky vyplývá z tarifu (přepravních podmínek) žalobkyně a je v souladu s limitem podle § 37 odst. 6 zákona o dráhách. Jízdné bylo splatné vždy před nastoupením do vozidla, popř. v něm (§ 7 odst. 3 a 5 vyhlášky o přepravním řádu) a přirážka na výzvu přímo na místě (§ 37 odst. 5 písm. b) zákona o dráhách), tedy také nejpozději v den jízdy (viz výše). Žalovaný obojí nezaplatil, od následujících dnů po jízdách je proto v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni od těchto dnů náleží i úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem žalobě plně vyhověl. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, měla by proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Účelně však žalobkyně žádné náklady nevynaložila. Soudu je z jeho činnosti známo, že ve věcech sp. zn. 217 C 28/2022 a sp. zn. 210 C 23/2022 byla žalobkyní po tomtéž žalovaném vymáhána pokuta za jízdu bez platného dokladu ze dnů 1. 7. 2021, 21. 8. 2021 a 26. 8. 2021 a žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. V dalším řízení ve věci sp. zn. 219 C 37/2022, v němž se žalobkyně proti žalovanému opět domáhala pokuty za jízdu bez platného dokladu uskutečněnou dne 26. 9. 2021, proto soud dospěl k závěru, že žalobkyně mohla své nároky uplatnit v rámci jedné žaloby a náhradu nákladů řízení žalobkyni nepřiznal. Podání samostatných žalob je totiž nehospodárné a nedůvodně zatěžuje žalovaného (další náhradou nákladů) i soud (na odůvodnění rozsudku v této věci soud plně odkazuje). Nyní žalobkyně uplatňuje další dvě pokuty za jízdy dne 2. 10. 2021, resp. 23. 10. 2021, tedy opět jen s několikaměsíčním odstupem od července 2021. I tyto nároky mohly být uplatněny spolu s ostatními. Náhrada nákladů řízení, která se již žalobkyni dostala, tak dostatečně saturovala i náklady nynějšího řízení, které tudíž nebyly vynaloženy účelně. Žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. 14. Rozsudek je odůvodněn v rozsahu podle § 157 odst. 4 o. s. ř.