229 C 68/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 20 000 Kč spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, smluvní pokutou ve výši 4 392 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 486 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 186,74 Kč a dále od 11. 12. 2021 do zaplacení z částky 20 000 Kč z titulu nezaplaceného úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným byla dne 8. 9. 2016 uzavřena prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na dálku na webových stránkách [webová adresa] smlouva o úvěru [číslo] to po registraci žalovaného, zaplacení verifikační platby a ověření schopnosti úvěr splácet nahlížením do příslušných registrů. Veškeré dokumenty byly žalovanému zaslány na sdělený email. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky 20 000 Kč na jeho bankovní účet, přičemž žalovaný se zavázal celkovou částku 24 600 Kč s příslušenstvím vrátit do 8. 10. 2016. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, čímž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně z dlužné částky a náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena, přičemž pohledávka sestává z dlužné jistiny 20 000 Kč, úroku 2 336 Kč a paušálních nákladů za upomínání ve výši 150 Kč (souhrnně označeno jako kapitalizovaný úrok), nákladů mimosoudního vymáhání za osobní návštěvu pracovníka žalobkyně u žalovaného ve výši 217 Kč, smluvní pokuty za období od 9. 10. 2016 do 4. 1. 2017 ve výši 4 392 Kč, zákonného úroku z prodlení počítaného za období od 9. 10. 2016 do 8. 11. 2021 z částky 20 000 Kč ve výši 8 186,74 Kč a dále od 11. 12. 2021 do zaplacení. Žalovaný neuhradil ničeho ani k předžalobní upomínce. 2. V rámci doplnění žaloby k výzvě soudu žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni celkem 2 263,07 Kč, tato částka byla započtena na kapitalizovaný úrok. Žalovaný požádal o úvěr skrze webové stránky, vyplnil registrační údaje do příslušného formuláře, k prokázání totožnosti vyplnil číslo občanského průkazu a poskytl jeho kopii. Posléze zaslal ze svého účtu verifikační platbu 1 Kč, tím byla žádost dokončena. Podpis elektronickými prostředky vyžadován nebyl, proto žalobkyně nemá k dispozici informace tohoto charakteru. Vůli uzavřít smlouvu žalovaný projevil vyplněním žádosti, poskytnutím kopie občanského průkazu a odesláním verifikační platby. Žalovaný odsouhlasil smluvní podmínky. 3. Z nařízeného jednání se žalobkyně prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala. Žalovaný se, přestože byl řádně předvolán, k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], dne 8. 9. 2016 převedla na účet č. [bankovní účet] částku 20 000 Kč z účtu [číslo] pod variabilním symbolem [číslo] s označením„ pujcka od [webová adresa] [anonymizováno] [číslo], vlastníkem a jediným disponentem účtu byl v rozhodném období žalovaný (důkaz: výpis z účtu právní předchůdkyně žalobkyně, zpráva banky). Zároveň bylo prokázáno převedení předmětné částky ze specifikovaného účtu na účet žalovaného (důkaz: zpráva banky). Z účtu žalovaného došla na účet právní předchůdkyně žalobkyně dne 9. 12. 2015 částka 1 Kč (důkaz: výpis z účtu právní předchůdkyně žalobkyně). Dopisem ze dne 7. 4. 2022 odeslaným dne 11. 4. 2022 žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu do 15. 4. 2022 (důkaz: výzva k úhradě, podací arch). Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru, jejímž obsahem měl být závazek právní předchůdkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a naproti tomu závazek žalovaného úvěr splatit jednorázově v celkové výši 24 600 Kč do 8. 10. 2016, přičemž roční úrok měl být předepsán v sazbě 279,83 %, s tím, že pro případ prodlení měl dále zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně z dlužné částky, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako„ smlouva o úvěru“, ani z jiných listinných důkazů (zejména obchodní podmínky) neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v uvedené výši s dalšími smluvními podmínkami a žalovaný se zavázal tyto prostředky včetně příslušenství vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní včetně seznamu postupovaných pohledávek došlo s účinností k 10. 12. 2021 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 16. 12. 2021 odeslaným dle podacího archu dne 17. 12. 2021 s tím, že mu byla určena dodatečná lhůta k plnění v trvání 10 dnů od doručení (důkaz: smlouva o postoupení pohledávky, potvrzení o provedení transakce, oznámení o postoupení ze dne 16. 12. 202, podací arch). 7. Žalobkyně realizovala cestu pověřeného pracovníka na adresu žalovaného dne 20. 4. 2022 (důkaz: výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky). 8. Z ostatních listinných důkazů, tj. výpisu právní předchůdkyně žalobkyně„ [anonymizováno] [číslo]“, upomínek právní předchůdkyně žalobkyně k zaplacení soud neučinil zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé. 9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání. 10. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. 12. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné či ústní formě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků, podstatnou náležitostí je však elektronický podpis jednající osoby. Prostý elektronický podpis pak nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Předložená listina označená jako„ smlouva o úvěru“ však nebyla podepsána žádným způsobem. K tomu ještě soud uvádí, že tvrdila-li žalobkyně, že žádost o poskytnutí úvěru byla dokončena převedením verifikační platby žalovaným, pak takové tvrzení nemůže před soudem obstát, když z výpisu z účtu vyplynulo, že tato platba byla provedena již v prosinci 2015, avšak smlouva měla být uzavřena až v září 2016. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis. 15. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu právě s žalovaným v tvrzeném rozsah