23 C 13/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované hotově peněžní prostředky ve výši [částka], což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Před poskytnutím prostředků byla prověřována úvěruschopnost žalované, a to posouzením údajů získaných od žalované a týkajících se rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, tyto byly doloženy příslušnými doklady (pracovní smlouva, výplatní pásky a nájemní smlouva). Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit do [datum] formou [anonymizováno] týdenních splátek po [částka] spolu s úrokem za poskytnutí úvěru [částka], sjednaným ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek [částka]. Strany navíc sjednaly doplňkovou službu životního pojištění za poplatek [částka]. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, právní předchůdkyni uhradila celkem [částka], z toho [částka] bylo započteno na jistinu a zbytek na poplatky a úrok. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum] s účinností k témuž dni a tato skutečnost byla žalované písemně oznámena. Žalobkyně požaduje zaplatit dlužnou jistinu [částka], dlužné poplatky [částka], kapitalizované úroky [částka] ([datum] – [datum]), kapitalizované zákonné úroky z prodlení [částka] ([datum] – [datum], úrok ve výši 23,72 % ročně a zákonný úrok z prodlení, v obou případech z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaná nezaplatila po postoupení pohledávky ničeho ani k předžalobní upomínce. 2. Z nařízeného jednání se žalobkyně prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, proto soud jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v její nepřítomnosti. Žalovaná, která se k jednání dostavila, uvedla, že úvěr podepsala, ale brala si jej její kamarádka, v té době bydlela [anonymizováno] [role v řízení] a pracovala jako [anonymizováno] s ročním příjmem kolem [částka], zároveň pobírala [anonymizována dvě slova] ve výši [částka]. Nyní je zaměstnaná u bezpečností agentury s příjmem [anonymizováno] – [částka] měsíčně, čeká na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a platí exekuce, z toho exekutorovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod [variabilní symbol] částku [částka] měsíčně. V době sjednávání úvěru s právní předchůdkyní žalobkyně měla již dva úvěry kolem [částka] na koupi automobilu. 3. Dotazem na soudního exekutora (respektive vykonavatele [jméno] [příjmení]) soud zjistil, že tvrzená exekuce je vedena na základě exekučního titulu vydaného [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], oprávněným je žalobkyně na základě postoupené pohledávky od [právnická osoba]. 4. Z mobilního telefonu žalované soud zjistil, že ze mzdy jí byly prováděny srážky na exekuce vedené pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. 5. Ze zjištěných skutečností učinil soud závěr, že částky zasílané na účet sdělený vykonavatelem soudního exekutora Mgr. [příjmení] nejsou platbami na dluh řešený v rubrikovaném řízení. 6. Z předložených důkazů zjistil soud následující skutečnosti. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi stranami dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy částku [částka], což žalovaná stvrdila svým podpisem. Spolu s poskytnutými prostředky se žalovaná zavázala zaplatit další poplatky (včetně úroku sjednaného ve výši 23,72 % ročně) v částce [částka] a za sjednané životní pojištění„ [anonymizována dvě slova]“ pak poplatek [částka], to vše formou týdenních hotovostních splátek po [částka] (celkem [anonymizováno]) se splatností první splátky dne [datum] a následně vždy k poslednímu dni týdenního období. Celkem se žalovaná, která byla ve smlouvě identifikována osobními údaji včetně rodného čísla a bydliště, zavázala uhradit právní předchůdkyni [částka]. 8. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná měla před poskytnutím úvěru uvést, že je svobodná, má učňovské vzdělání, žije s rodiči, je jí vyplácena státní podpora ve výši [částka], výdaje má ve výši [částka], nájem hradí rodiče, nemá další závazky. Použitelný příjem byl zjištěn ve výši [částka]. K ověření údajů měly být předloženy tyto doklady: občanský průkaz, výpis z katastru nemovitostí, doklad o výměře důchodu. Zároveň bylo uvedeno, že proti žalované nejsou vedeny exekuce. 9. Z výpisu úvěru soud zjistil parametry úvěru, jak žalovaná splácela, celkem uhradila [částka] v celkem deseti splátkách v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]. 10. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum] a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum] odeslaným dle podacího lístku dne [datum], jak bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek spolu se seznamem postupovaných pohledávek a oznámením včetně podacího lístku. 11. Žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení předžalobní upomínkou ze dne [datum] s uvedením lhůty k plnění do [datum], tuto upomínku odeslala žalované podle podacího lístku dne [datum]. 12. Žalobkyně, kromě karty zákazníka, nepředložila žádné listiny k prokázání tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. 13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně sjednala s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytla při podpisu smlouvy v hotovosti [částka], žalovaná se zavázala úvěr spolu s poplatky, úrokem a poplatkem za pojištění vrátit formou [anonymizováno] týdenních splátek po [částka] se shora uvedenou splatností, což neučinila, uhradila částku [částka], pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni, která je tudíž aktivně legitimována k podání žaloby. Žalovaná při jednání uvedla, že smlouvu opravdu uzavřela, i když pro jinou osobu, již v době sjednávání smlouvy měla další úvěry. 14. Právně soud věc hodnotil následovně. 15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18) 18. Podle § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 19. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. Co se týká prověřování úvěruschopnosti žalované jakožto zákonného předpokladu pro poskytnutí úvěr