24 C 20/2017-326 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou určení, že je dědičkou zůstavitelky [jméno] [příjmení], narozené [datum], naposledy bytem [adresa], zemřelé dne [datum] (dále jen„ zůstavitelka“) a účastnicí dědického řízení sp. zn. [spisová značka], jak jí bylo uloženo usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Toto dědické řízení bylo pravomocně zastaveno v roce 2010 pro majetek nepatrné hodnoty dle § 175 h odst. 2 tehdy platného zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“). Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], potvrzeném rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla zůstavitelka určena ke dni [datum] vlastnicí nemovitosti – budovy [adresa] jako nedílné součásti pozemku st. parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, pozemku st. parc. [číslo] pozemku [číslo] zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce] – [stát. instituce], pro obec a [katastrální uzemí] (dále jen„ nemovitosti“). V citovaném rozsudku zdejšího soudu bylo uzavřeno, že zůstavitelka trpěla ke dni [datum] duševní chorobou, a proto byly právní úkony zůstavitelky ze dne [datum] spočívající v (i) sepsání allografní závěti ve prospěch žalovaných a (ii) uzavření darovací smlouvy s žalovanými, jehož předmětem bylo darování nemovitostí ve prospěch žalovaných, shledány jako absolutně neplatnými. Žalobkyně s těmito závěry soudů souhlasí a odůvodňuje jimi nároky uplatněné v žalobě v tomto řízení. Nejvyšší soud České republiky svým rozsudkem ze dne 30. 3. 2017, č.j. 21 Cdo 1346/2016-553, shora uvedené rozsudky (zdejšího [anonymizováno] a [název soudu]) zrušil, vrátil věc zdejšímu soudu s tím, že shledal u žalobkyně nedostatek aktivní věcné legitimace a vyslovil právní závěr, že je nezbytné vyčkat, zda bude na návrh žalobkyně zahájeno řízení o dodatečném projednání zůstavitelčina majetku a zjištěno její dědické právo. Žalobkyně dne [datum] podala u zdejšího soudu návrh na dodatečné projednání dědictví po zůstavitelce, tento doplnila dne [datum] (dále jen„ návrh na dodatečné projednání dědictví“). V reakci na tento návrh uložil zdejší soud žalobkyni usnesením č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], aby ve lhůtě 1 měsíce podala u zdejšího soudu žalobu proti žalovaným na určení, že je dědičkou zůstavitelky a účastnicí dědického řízení sp. zn. [spisová značka]. V žalobě, kterou žalobkyně zahájila toto řízení, tvrdí, že je jedinou univerzální dědičkou po zůstavitelce, a to na základě závěti sepsané notářkou Mgr. [jméno] [příjmení] formou notářského zápisu dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a zároveň popírá dědické právo žalovaných. Námitka promlčení uplatněná žalovanými je podle názoru žalobkyně nedůvodná, neboť podle § 100 odst. 2 zákona č. 40/1963 Sb., občanský zákoník ve znění platném do [datum] (dále jen„ obč.zák.“) se promlčují všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického, a žalobkyně je oprávněna žádat dodatečné projednání dědictví v podstatě kdykoli. 2. Žalovaní se ve věci vyjádřili tak, že jsou přesvědčeni o nedůvodnosti otevírání skončeného dědického řízení po sedmi letech, a to jelikož nevyšel najevo žádný nový majetek, jenž by nebyl znám v době projednávání dědictví po zůstavitelce dne [datum rozhodnutí] v řízení sp. zn. [spisová značka]. Pokud se žalobkyně domnívala, že majetek označený v návrhu na dodatečné projednání dědictví (tj. nemovitosti, úspory, vkladní knížky, šperky a norkový kožich, jejichž existenci žalovaní ve vyjádření popřeli) je předmětem dědictví po zůstavitelce, měla jej tedy označit v předmětném dědickém řízení započatém v roce [rok]. Nejedná se tedy o majetek, který se objevil po právní moci usnesení, kterým bylo řízení skončeno ve smyslu § 175 x o.s.ř. účinného do 31. 12. 2013. Nadto vznesli námitku promlčení práva žalobkyně žádat dodatečné projednání dědictví. Žalovaní rovněž vyjádřili nesouhlas s hodnocením obou právních úkonů zůstavitelky ze dne [datum] jako absolutně neplatných v řízení sp. zn. [spisová značka], poněvadž rozsudek zdejšího soudu jako soudu prvního stupně, jakož i rozsudek odvolacího soudu ve věci o určení vlastnického práva k nemovitostem a o určení neplatnosti darovací smlouvy, které došly k tomuto závěru, byly oba zrušeny. Předmětem posuzování byla pouze darovací smlouva na nemovitosti a nikoli allografní závět podepsaná před dvěma svědky. Na základě znaleckých posudků vypracovaných v souvislosti s tímto řízením nelze shledat dispozice zůstavitelky s majetkem neplatnými, jelikož závěry o její duševní nezpůsobilosti nejsou jednoznačné a přesvědčivé, jak vyplývá i ze znaleckých posudků předložených žalovanými. V souvislosti se znaleckými posudky žalovaní taktéž uvedli, že byly podle jejich názoru pořízeny nezákonně (jimi zadané dle § 127a o.s.ř. nevyjímaje) s argumentací, že neexistovala žádná osoba blízká zůstavitelce ve smyslu § 116 obč.zák, která by dala souhlas se získáním informací o zdravotním stavu zemřelé (tj. zůstavitelky) dle § 33 odst. 4 zákona č. 372/2011 Sb., v platném znění (dále jen „zákon o zdravotních službách“). Šlo tedy o důkazní prostředky nepřípustné. 3. Z návrhu žalobkyně na dodatečné projednání dědictví ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu návrh na dodatečné projednání dědictví po zůstavitelce v dědickém řízení sp. zn. [spisová značka], tj. nemovitostí a movitých věcí (úspory zůstavitelky ve výši 180 000 Kč, 2 ks vkladních knížek u [právnická osoba] – pobočka [obec], 2 ks sad briliantových prstenů a náušnic, 1 ks norkového kožichu. V doplnění návrhu ze dne [datum] odůvodnila, že je univerzální dědičkou po zůstavitelce, jelikož allografní závět zůstavitelky ze dne [datum] je absolutně neplatná pro zůstavitelčinu duševní poruchu, a popřela nárok žalovaných jako dědiců zůstavitelky. 4. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo určeno, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně] je dědičkou zůstavitelky [jméno] [příjmení] a účastnicí dědického řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl rozsudek soudu prvého stupně zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. 5. K vznesené námitce promlčení ze strany žalovaných se vyjádřil zdejší soud ve svém rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (bod 53), i Krajský soud v Praze v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] ([anonymizována dvě slova]), kdy promlčení zásadně mohou podléhat jen jednotlivá práva nabytá děděním, nikoli však dědické právo (tedy právo na dědictví nabývané smrtí zůstavitelky) jako takové. 6. K námitce žalovaných, že znalecké posudky byly pořízeny nezákonně, neboť neexistovala žádná osoba blízká zůstavitelce ve smyslu § 116 o.z., která by dala souhlas se získáním informací o zdravotním stavu zemřelé (tj. zůstavitelky) dle § 33 odst. 4 zákona č. 372/2011 Sb., v platném znění (dále jen „zákon o zdravotních službách“) se vyjádřil [anonymizováno] soud ve svém unesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] (bod [anonymizováno]), kdy opatření zdravotnické dokumentace pro účely znaleckého dokazování nemůže být v rozporu s ochranou práv zůstavitelky založenou zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Nakládání s údaji zdravotnické dokumentace (nahlížení, pořizování si výpisů a kopií) je přípustné pro soudní znalce v rozsahu nezbytném pro vypracování znaleckého posudku pro potřebu řízení před soudem, takže v této souvislosti se i údaje zdravotnické dokumentace stávají relevantní součástí dokazování v řízení před soudem. 7. Mezi účastníky bylo na základě jejich tvrzení a přednesů nesporným, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum]. V rámci řízení o dědictví po zůstavitelce byla zjištěna závěť zůstavitelky ze dne [datum] sepsaná notářským zápisem, podle které zůstavitelka ustanovila univerzální dědičkou veškerého svého majetku žalobkyni [celé jméno žalobkyně]. V rámci tohoto dědického řízení byla zjištěna také existence pozdější závěti, a to závěti ze dne [datum], která byla do dědického řízení rovněž předložena a rovněž byl zjištěn stav a obsah této závěti. Jde o závěť, kterou zůstavitelka odkázala veškerý svůj majetek rovným dílem žalovaným s tím, že touto závětí ruší své předchozí závěti. 8. Ze závěti ze dne [datum] má soud za zjištěné, že podle jejího textu zůstavitelka [jméno] [příjmení] odkázala veškerý svůj majetek rovným dílem [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] s tím, že touto závětí ruší veškeré své předchozí závěti. Závěť je podepsána vlastní rukou zůstavitelky. K závěti jsou připojeny podpisy svědků závěti, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno], kteří podpisem závěti mj. stvrdili, že závěť zůstavitelka před svědky vlastnoručně podepsala, jsou si zcela jisti, že tak učinila při plné orientovanosti v čase i místě. Dále prohlásili, že text závěti před podpisem si zůstavitelka před svědky četla. Podp