29 C 21/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu nezaplacené spotřeby energie. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný podle uzavřené smlouvy odebíral v období od [datum] do [datum] elektrickou energii v odběrném místě [obec a číslo], [PSČ] [obec], přičemž za realizovanou spotřebu žalovaný nezaplatil. Žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] dne [datum] s datem splatnosti dne [datum] znějící na částku [částka], žalovaný svůj dluh uhradil pouze z části, a to dne [datum] částkou [částka], dne [datum] částkou [částka], dne [datum] částkou ve výši [částka], dne [datum] částkou [částka], dne [datum] částkou ve výši [částka]. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] d zaplacení. 2. Dne [datum] vzala žalobkyně částečně svou žalobu zpět, neboť po podání žaloby žalovaný uhradil částku [částka]. Žalobkyně nadále trvala na uhrazení zákonných úroků z prodlení kapitalizovaných částkou [částka]. Žádala rovněž náhradu nákladů řízení. 3. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o částečném zastavení řízení co do částky [částka] a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka]. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 5. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 6. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním. 7. Z žádosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný změnil odběrné místo na [obec a číslo], [PSČ] [obec], a to ke dni [datum], distribuční sazba byla D57D, způsob připojení tří fázové. 8. Ze všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že za odebranou elektřinu byl žalovaný povinen hradit předepsané zálohy. Po odečtu stavu elektroměru se provádí vyúčtování fakturou. 9. Z vyúčtování [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala spotřebovanou elektřinu částkou [částka], splatnost faktury nastala dne [datum]. 10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím zástupe vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, výzvu odeslala dne [datum]. 11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. 12. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn. 13. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah ze smíšené smlouvy uzavřené podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na který lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle ust. § 2079 a násl. o. z. jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Ze skutkových zjištění bylo bez pochyb zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění na základě platné smlouvy a žalovanému vznikl závazek k zaplacení kupní ceny. Kupní cenu uhradil v části [částka] až po podání žaloby. Se svým závazkem se žalovaný doslal do prodlení, žalobkyni tak náleží neuhrazená část zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, a to ve výši [částka]. 15. Podle § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního rádu (dále jen „o. s. ř.“), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle odst. 2 citovaného ustanovení rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). 16. Soud nevyhověl návrhu žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání, neboť ze strany žalovaného nedošlo k uznání nároku ve smyslu shora citovaného ustanovení, částečnou úhradu dluhu lze v daném případě považovat pouze za částečné uznání nároku, nikoli nároku jako celku. 17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně vzala částečně návrh na zahájení řízení zpět, a to pro chování žalovaného. Soud zkoumal procesní zavinění zastavení řízení, přičemž učinil závěr, že toto procesní zavinění spočívá na straně žalovaného, neboť částečně uhradil žalovanou částku až po podání žaloby. Ve zbývajícím rozsahu soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, v části, ve které žalobkyně nevzala žalobu zpět měla plný úspěch právě žalobkyně. Proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 19 779,20 Kč Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z nákladů právního zastoupení v částce 18 779,20 Kč, které spočívají v odměně advokáta za 4 úkony právní služby při sazbě za jeden úkon právní služby ve výši 3 580 Kč (příprava a převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, návrh ve věci samé, částečné zpětvzetí) (§§ 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dále jen „a. t.”) celkově ve výši 14 320 Kč, dále z paušální náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč, a dále pak z náhrady daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 3 259,20 Kč, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Jejich zaplacení žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.