29 C 40/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě při podpisu smlouvy žalovaná převzala v hotovosti zápůjčku ve výši [částka], tuto se zavázala splatit spolu s poplatkem sestávajícím z odměny za administrativní zpracování zápůjčky [částka], nákladů za hotovostní inkaso splátek [částka] a úroku ve výši [částka] o úrokové sazbě 21,90 % ročně v 45 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Před uzavřením smlouvy byla zjišťována úvěruschopnost žalované. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, poslední příslušnou splátku uhradila dne [datum], celkem zaplatila [částka]. Dne [datum] nastala splatnost celého dluhu s tím, že dlužná jistina činila [částka] a dlužné poplatky [částka]. Poté neuhradila žalovaná ničeho. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena smlouvou ze dne [datum], požaduje z dlužné jistiny smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka] (z dlužné jistiny od [datum] do [datum]) a zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (z dlužné jistiny od [datum] do [datum]). Žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho ani k předžalobní upomínce. 2. V rámci doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně kromě shora uvedených skutečností uvedla, že ze zaplacené částky [částka] byla částka [částka] započtena na poplatek a částka [částka] byla započtena na jistinu. Dlužná jistina tudíž činí rozdíl mezi poskytnutými prostředky a započtenou uhrazenou částkou, tj. [částka], dlužný poplatek činí rozdíl mezi sjednanými poplatky a započtenou uhrazenou částkou, tj. [částka]. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. K nařízenému jednání se bez omluvy, přestože byla řádně předvolána, nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Z předložených důkazů učinil soud následující skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], a žalovanou dne [datum] v návaznosti na smluvní podmínky a přehledu plateb bylo zjištěno, že mezi těmito smluvními stranami byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které věřitel půjčil při podpisu smlouvy žalované částku [částka] (jak žalovaná stvrdila svým podpisem) a žalovaná se zavázala zaplatit jistinu a poplatek [částka] sestávající z úroku ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka], ve 45 týdenních splátkách po [částka] při poslední splátce ve výši [částka]. Úrok byl sjednán ve výši 21,90 % ročně (při 45 týdenních splátkách). Ze smlouvy nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti, naopak charakter předmětu smlouvy a identifikace žalované rodným číslem a bydlištěm ukazuje na spotřebitelský charakter smlouvy. Žalovaná netvrdila ani v řízení nevyšlo najevo, že by na smlouvu o zápůjčce zaplatila více, než vyplývá ze žalobních tvrzení a přehledu plateb žalované (včetně tabulky umoření), tj. částku [částka] ve dvou splátkách po [částka] dne [datum] a [datum]. Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] spolu s podacím lístkem z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení s uvedením lhůty k plnění do [datum]. 6. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně oznámení o postoupení pohledávky spolu s podacím lístkem. 7. Právně soud věc hodnotil následovně. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalovaná platně uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě které jí právní předchůdkyně poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti při podpisu smlouvy, poskytnutí peněz, jejich výši a ani podpis na smlouvě žalovaná nerozporovala. Žalovaná se zavázala zápůjčku spolu s poplatkem [částka] (z čehož úrok činil [částka]) vrátit formou 45 týdenních splátek po [částka] do [datum], což neučinila, uhradila pouze dvě splátky dne [datum] a [datum], poté již neuhradila právní předchůdkyni ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, přestože byla upomínána, ničeho, opak ani sama v řízení netvrdila. Uhrazené platby byly započteny na jistinu a poplatek, tyto byly tudíž poníženy na částku [částka] a [částka]. S ohledem na uvedené soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení dlužné jistiny [částka] a úroků z úvěru sjednaných ve výši 21,90 % ročně, přičemž byly sjednány platně a jejich výši považuje soud za přiměřenou. Žalobkyně požadovala úrok v částce [částka] (dle smlouvy součást souhrnného poplatku), soud ji však ponížil o uhrazenou splátku [částka] (původně započtenou na celý poplatek – viz níže). 13. Jak bylo uvedeno výše, úrokovou sazbu považuje soud za přiměřenou, a proto přiznal žalobkyni také kapitalizovaný úrok [částka] (počítaný sazbou 21,90 % ročně z dlužné jistiny za období ode dne následujícího po splatnosti do dne postoupení pohledávky), úrok z prodlení částečně kapitalizovaný částkou [částka] (počítaný zákonnou sazbou 8,05 % ročně z dlužné jistiny za období od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky, tj. od [datum] do dne postoupení pohledávky), a dále smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávky do zaplacení, jak žalobkyně požadovala. 14. Naopak za nedůvodný soud pokládá nárok žalobkyně na zaplacení poplatku za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek. Administrativní poplatek nebyl ve smlouvě řádně specifikován, žalobkyně se však nedostavila k jednání a přišla tak o možnost poučení ze strany soudu. 15. Co se týká poplatku za hotovostní inkaso splátek, služba nebyla kromě dvou případů zaplacení splátky žalovanou poskytnuta (jedná se o zanedbatelnou část vzhledem k počtu sjednaných splátek), proto nelze požadovat její náhradu. Výše poplatku je navíc zcela nepřiměřená výši poskytované zápůjčky. 16. Soud má za to, že platby jako administrativní poplatek a poplatek za hotovostní inkaso splátek mají být pouze navyšováním zisku právní předchůdkyně žalobkyně za poskytování zápůjčky – tyto platby by pak bylo nutno považovat za skrytý úrok ze zápůjčky. Ve sjednání úroků tímto způsobem by soud spatřoval nedovolené obcházení práva, případně i rozpor s dobrými mravy a pravidly na ochranu spotřebitele. Ve smyslu § 588 o. z. jej tudíž považuje za neplatné právní jednání, přičemž k neplatnosti přihlíží z úřední povinnosti. 17. Žaloba tak byla z uvedených důvodů co do poplatku za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek zamítnuta. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení byla částečně úspěšná (ve větším rozsahu) žalobkyně a soud jí přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka], přičemž tato částka představuje cca 24,64 % z jejich celkové výše [částka] (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 62,32 % a úspěchu žalované v rozsahu 37,68 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.