CS · EN DE FR brzy

7 C 38/2022-38 — Okresní soud v Kladně

ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2022:7.C.38.2022.1
Datum: 2022-09-05
Předmět: o zaplacení částky 3 736 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 nař. vl. č. 351/2013 S
["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení částky 3 736 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2)
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky celkem 3 763 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 3 763 Kč, jdoucím od [datum] do zaplacení a úroku a úroku z prodlení vyčísleného do [datum], s poukazem na to, že mezi účastníky byla [datum] prostřednictvím internetových stránek žalobkyně a přihlášením žalované zadáním podpisového SMS kódu uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve výši 3 000 Kč. [příjmení] byla žalované zaslána na účet po ověřovací platbě 1 Kč, žalovaná se zavázala dluh zaplatit včetně úroku a poplatků do jednoho měsíce, splatnost mohla být na její žádost o 30 dnů odložena, úvěr byl splatný do [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou, proto byla žalobkyní vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná tedy dluží na jistině 3 000 Kč, na různých druzích poplatků a pokut částky 90 Kč, 199 Kč, 198 Kč, 49 Kč a na účelně vynaložených nákladech 200 Kč, požadován byl i úrok a úrok z prodlení od [datum] do zaplacení vyjádřený v procentech, do tohoto data byl vyčíslen absolutní částkou (26,47 Kč). 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez jednání (výslovně či mlčky na základě fikce ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl na základě listinných důkazů. 3. Založenými listinnými důkazy bylo prokázáno, že účastníci dne [datum] uzavřeli prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně žalované vyplatila částku 3 000 Kč. To potvrzuje smlouva o úvěru a výpis čerpání, splátek a úhrad, jakož i potvrzení banky o výplatě 3 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě, po zaslání ověřovací platby 1 Kč z téhož účtu. Těmito listinami je prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanou částku na účet žalované označený ve smlouvě. Úvěrová smlouva je podepsána žalobkyní, podpis žalované je nahrazen kódem SMS. Z předložené smlouvy o úvěru vyplývá, že žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 0% ročně, ovšem s poplatkem za poskytnutí úvěru 99 Kč, tj. celkem 3 099 Kč, vrátit do jednoho, po prodloužení do dvou či více měsíců, RPSN činí 48,3 %. Dále soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že do okamžiku podání žaloby žalovaná nezaplatila žádnou částku kromě ověřovacího poplatku 1 Kč. Výzvou k plnění bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzvala. 4. Po provedení výše uvedených důkazů, které tvoří logický celek, soud postupem dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl k závěru, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný uzavřeli dne [datum] prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 3 000 Kč, který měl být splacen do jednoho, po prodloužení do dvou měsíců. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Speciální úprava pro spotřebitelské úvěry je dána dle zákona č. 257/2016 Sb., účinného od 1. 12. 2016. 6. Po právní stránce soud věc posoudil zejména v souladu s § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouva byla uzavřena mezi úvěrující žalobkyní jakožto podnikatelem v rámci její obchodní činnosti s úvěrovanou žalovanou jakožto spotřebitelem (§ 1810 o.z.). Citované ustanovení stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 7. Dále soud vyšel z § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle něhož neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 8. Soud v dané věci dospěl k závěru, že s ohledem na provedené důkazy a tvrzení žalobkyně účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru prostřednictvím internetu a žalobkyně jako úvěrující skutečně vyplatila žalované jako úvěrovanému a spotřebiteli na její účet částku 3 000 Kč, žalovaná žalobkyni uhradila 1 Kč jako ověřovací poplatek. Domáhá-li se tak žalobkyně po žalované uhrazení částky vyšší než 3 000 Kč, tj. rozdílu mezi částkou poskytnutou a (ne) vrácenou (dle ust. § 2395 a násl. o.z. je úvěrovaný povinen vrátit skutečně poskytnuté prostředky), nemůže být v tomto rozsahu v řízení úspěšná, neboť smlouva nebyla uzavřena v předepsané písemné formě. 9. Dle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 10. Dle § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 11. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 12. V dané věci žalobkyně tvrdila a prokázala, že úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetu. Z provedené dokazování je zřejmé, že v případě nahrazení podpisu kódem SMS, se ve smyslu citovaných ustanovení občanského zákoníku a zákona č. 297/2016 Sb. nemůže jednat o jakýkoli typ„ zaručeného“ či„ jednoznačného“ podpisu konkrétní osoby, resp. žalované. Telefonním zařízením mohl disponovat kdokoli, kdo k němu měl přístup, tedy kdokoli mohl zadáním podpisového SMS kódu na webové stránce podepsat úvěrovou smlouvu namísto žalovaného. Logickým výkladem citovaných ustanovení tak soud nutně dospěl k závěru, že smlouva nebyla uzavřena v písemné formě s ohledem na absenci podpisu žalované. 13. Vzhledem k dikci ustanovení § 110 zákona o spotřebitelském úvěru tak žalobkyně v řízení (v důsledku neuzavření úvěrové smlouvy v písemné podobě) mohla být úspěšná toliko se svým nárokem na úhradu dlužné částky a úroku z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení žalobkyni náleží ode dne následujícího po dni splatnosti, přičemž žalobkyně jej požadovala od [datum] procentní sazbou, do té doby jej vyčíslila absolutní částkou, počítanou ovšem z nesprávného základu, tj. z výrazně vyšší jistiny. V rozsahu skutečného zůstatku jistiny a odpovídajícího úroku z prodlení byla tedy žaloba podána důvodně, pročež jí soud v této části vyhověl a rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbylém rozsahu soud s ohledem na výše uvedené žalobu zamítl a rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení více úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 902,33 Kč, přičemž tato částka představuje 60,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80,3 % a úspěchu žalované v rozsahu 19,7 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 736 Kč, sestávající z částky 3x 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, za výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé a za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Z nákladů 1 489 Kč činí 60,6 % částku 902,33 Kč, splatnou dle § 149/1 o.s.ř. do rukou právního zástupce žalobkyně.

Citovaná ustanovení

§ 104 (257/2016 Sb.)§ 7 (297/2016 Sb.)§ 1810 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 561 (89/2012 Sb.)§ 562 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 132 (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.