209 C 102/2023-39 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu [číslo] tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru. Na základě smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku 27 888 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den 21. 3. 2022. Žalobkyně v žalobě ještě popsala, že smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost údajů posuzovaný stvrdil podpisem. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Žalovaný však sjednanou částku nehradil řádně a včas, uhradil celkem pouze částku 7 492 Kč, která odpovídá 3 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Na poskytnutou jistinu byla alokována částka 3 778,13 Kč, na smluvně sjednané příslušenství byla alokována částka 3 713,87 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 20 396 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 11 221,87 Kč a zůstatku smluvního příslušenství 9 174,13 Kč. Závazek ze smlouvy původním věřitelem nebyl zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky, to je ke dni 21. 3. 2022. Ode dne 22. 3. 2022 je žalovaný v prodlení. Původnímu věřiteli v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo také na úroky z prodlení i na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dne 4. 4. 2022 byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek ve znění pozdějších dodatků. Na základě této smlouvy došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni 3. 2. 2023, to je okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé porfolio pohledávek. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 33 436,18 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalovaného neuplatit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru, jakž i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně požaduje nesplacenou jistinu 11 221,87 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 804,57 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 5 375,45 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 019,45 Kč a nesplacený inkasní poplatek ve výši 1 974,66 Kč. Dále žalobkyně požaduje postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků 1 383,52 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 083,76 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 366,56 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dluhu, zaslala mu předžalobní výzvu ze dne 24. 5. 2023, žalovaný ale dluh neuhradil. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu kopii výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, smlouvu o úvěru ze dne [datum] včetně předpisu splátek, žádost o úvěr, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek včetně dodatku [číslo] dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o realizované úplatě za postoupené pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu, dopis s návrhem mimosoudního řešení ze dne 26. 2. 2023, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, předžalobní upomínku včetně poštovního podacího archu. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému předvolal obě strany sporu. Žalobkyně se prostřednictvím právního zástupce z jednání omluvila, odkázala na žalobu a do spisu založené listiny. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil se, k žalobě se nevyjádřil, do spisu nezaložil ani nenavrhl žádné důkazy. Soud jednání provedl v nepřítomnosti účastníků, dokazování provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému částku 15 000 Kč, žalovaný se skutečně ve smlouvě zavázal, že kromě částky 15 000 Kč zaplatí právní předchůdkyni žalobkyně částku 12 888 Kč na úroku a dalších poplatcích, to vše za předpokladu, že dohodnuté splátky 1 992 Kč měsíčně bude hradit řádně a včas. Účastníci smlouvy si dojednali navíc i poplatky sankční (úrok, smluvní pokutu) pro případ porušení smluvních povinností. Žalobkyně v řízení prokázala smlouvou o postoupení pohledávek, že na ni přešlo platně právo pohledávky za žalovaným, že žalovaného o postoupení pohledávky informovala, že mu před podáním žaloby zaslala předžalobní výzvu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil žalobkyní (její právní předchůdkyni) víc než 7 492 Kč. Co však také nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala a vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného. Tvrzení v žalobě jsou v tomto směru zcela obecná, jediným důkazem, který žalobkyně do spisu založila, je formulářová žádost o úvěr podepsaná žalovaným, kdy ve formuláři je zaškrtnuté políčko, že žalovaný je zaměstnaný od 1. 6. 2016, jeho zaměstnavatelem je [jméno] [příjmení], má příjem 16 395 ze zaměstnání, je to jeho jediný příjem, bydlí u rodičů, je ženatý, má jedno dítě, nevlastní žádný bankovní účet, má základní vzdělání, má výdaje na bydlení včetně poplatků za energie 1 000 Kč měsíčně!!, za dopravu, jídlo a veškeré osobní náklady dá 6 320 Kč měsíčně, ze mzdy jsou mu strhávány srážky/výživné 1 545 Kč měsíčně a má další půjčky na které měsíčně splácí 1 992 Kč. Ve formuláři je ještě uvedeno, že má dluh vůči věřiteli nečitelného názvu ve výši 15 000 Kč, na který mu zbývá doplatit 17 199 Kč Žalobkyně k důkazu nepředložila žádné listiny, potvrzení, výsledky nějakých šetření v registrech dlužníků a podobně. Nepředložila dokonce ani listiny – výplatní pásky, pracovní smlouvu, potvrzení od zaměstnavatele – to je listiny, které byly zaškrtnuté ve formuláři, že žalovaný při sjednávání úvěru předložil. 5. Soud měl v úmyslu žalobkyni při prvním jednání poučit o tom, že řádně nesplnila svou povinnost tvrzení a nepředložila prakticky žádné důkazy prokazující, že byla dostatečně zkoumána a s péčí řádného hospodáře vyhodnocena úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Tím, že se žalobkyně k prvnímu jednání nedostavila, sama si tam možnost být poučena vzala. A to přesto, že si byla možných důsledků takového svého jednání vědoma. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spot