214 C 193/2022-42 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky 16 008 Kč s příslušenstvím, svoji žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 25.7.2022 uzavřena přes platformu [webová adresa] smlouva o zápůjčce, na základě níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč. V souladu se smlouvou žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 9 000 Kč, když částka 1 000 Kč představovala odměnu poskytovatele platebních služeb ve výši 5% z celkové dlužné částky. Dlužnou částku 10 000 Kč se žalovaný zavázal splácet v 24 měsíčních splátkách po 667 Kč včetně úroku, celková dlužná částka tak představovala 16 008 Kč, již žalovaný nezaplatil. Kromě jistiny ve výši 16 008 Kč dále žalobce požadoval 50% úrok ročně z částky 16 008 Kč od 22.9.2022 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně rovněž z částky 16 008 Kč od 22.9.2022 do zaplacení. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, kde žalovaný zadal unikátní kód odeslaný do elektronické schránky uvedené při registraci, totožnost žalovaného byla zároveň ověřena telefonicky. Žalobce odeslal finanční prostředky po odečtení odměny poskytovatele, tedy částku 9 000 Kč na účet žalovaného. 2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. 3. Soud ve věci nařídil jednání, žalobce prostřednictvím právního zástupce omluvil svoji neúčast, souhlasil s rozhodnutím bez své přítomnosti, pokud jde o žalovaného, k jednání se nedostavil, svoji neúčast omluvil, protože omluva nezahrnovala žádost o odročení jednání, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř.) jednal v jeho nepřítomnosti. 4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. 5. V řízení byly prokázány toliko výzvy žalobce a převod finančních prostředků ve výši 9 000 Kč. Pokud žalobce tvrdil, že účastníci uzavřeli distančním způsobem dne 25.7.2022 smlouvu o zápůjčce, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako smlouva o zápůjčce [číslo] ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle. 6. Z dokladu o bezhotovostní platbě soud shledal, že z účtu č. [bankovní účet] byla dne 25.7.2022 poukázána na účet č. [bankovní účet] částka 9 000 Kč, ze zprávy [právnická osoba] soud dále shledal, že vlastníkem a disponentem účet č. [bankovní účet] byl žalovaný. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobce k jednání nedostavil, připravil se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve vztahu k existenci a obsahu dohody. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o.s.ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 8. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Z předžalobní upomínky ze dne 11.10.2022 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne soud shledal, že žalovaný byl upomínán o zaplacení dluhu do 10 pracovních dnů ode dne doručení výzvy. 10. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilky odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 11. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobcem a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis, všechny ostatní elektronické podpisy (včetně tzv. prostého) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobce neoznačil ani soudu nepředložil. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobce taktéž neunesl břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují. 12. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že žalobce odeslal žalovanému na jeho účet částku 9 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil obranu, se žalovaný na úkor žalobce co do této částky bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobci také vrátit. 13. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobci dle § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Požadovaný zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobci přiznat až od 26. 10. 2022, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). 14. Co do zbytku byla žaloba zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku. 15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy žalovaný byl ve věci úspěšnější, náklady řízení mu nevznikly. 16. Žalobce zaplatil soudní poplatek v částce 800 Kč, protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. a) Sazebníku poplatků zákona č. 549/ 1991 Sb., o soudních poplatcích, žalobci soudní poplatek doměřil.