217 C 213/2022-36 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky ve výši 13 758,06 Kč na jistině, částky 442,90 Kč jako nesplaceného kapitalizovaného úroku z prodlení z jistiny, nákladů na upomínání ve výši 473 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 195,35 Kč (nesplaceného úroku do splatnosti smlouvy ve výši 1 211,90 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 691,11 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 268,97 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 2 457,97 Kč, postoupeného smluvního úroku ve výši 565,40 Kč po konečné splatnosti) a smluvní pokuty ve výši 1 375,81 Kč. To vše s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena po posouzení úvěruschopnosti žalované smlouva o úvěru [číslo] na základě které žalovaná převzala v hotovosti vyplacený úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázala zaplatit spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru a inkasním poplatkem v celkové výši 12 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč nejpozději do 4. 4. 2022, což nesplnila, když zaplatila jen částku 2 499,99 Kč. Pro případ prodlení se splácením byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 procenta denně. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Žalovaná nic dalšího než zmíněných 2 499,99 Kč nezaplatila ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. 3. Ve věci bylo dne 31. 1. 2023 jednáno podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila prostřednictvím svého právního zástupce, žalovaná, ač řádně předvolána, se nedostavila. 4. Soud v řízení provedl níže uvedené listinné důkazy.: Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 4. 2. 2021 [číslo] mezi [právnická osoba] a žalovanou ve spojení s předsmluvními informacemi a žádostí o úvěr ze dne 4. 2. 2021 vyplněné a podepsané žalovanou bylo shledáno, že úvěrující se zavázal poskytnout žalované hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč, kdy žalovaná se zavázala čerpaný úvěr splácet formou pravidelných14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč zahrnujících vedle splátky jistiny také splátku kapitalizovaného úroku ve výši 1 444 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatku za náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a inkasního poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 2 700 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila přijetí hotovostního úvěru. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy šetřil dotazníkovým způsobem úvěruschopnost žalované s těmito zjištěnými informacemi.: Žalovaná dle svého vyjádření byla v době sjednávání úvěrové smlouvy na rodičovské dovolené s příjmem z rodičovského příspěvku ve výši 10 000 Kč měsíčně, dále měla příjem z vyplácených dávek sociálního zabezpečení ve výši 7 624 Kč, byla svobodná, měla dvě nezaopatřené děti, náklady na bydlení a energie v nájemním bydlení uvedla měsíčně ve výši 3 000 Kč, náklady na dopravu, jídlo a ostatní osobní náklady v měsíční výši 9 090 Kč, na srážky ze mzdy, či výživné měsíčně hradila 500 Kč. Výpisem věcí vedených pro žalovanou u Okresního soudu v Kladně bylo prokázáno, že do roku 2021 včetně bylo na majetek žalované nařízeno celkem 6 exekucí (od roku 2018 pro pohledávku ve výši 3 561,66 Kč s příslušenstvím v roce 2018, v roce 2020 pro pohledávku ve výši 61 486,54 Kč s příslušenstvím, v roce 2021 pro pohledávku ve výši 4 671 Kč s příslušenstvím a pro pohledávku ve výši 4 335,72 Kč s příslušenstvím). Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 8. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem bylo prokázáno, že pohledávka ze smlouvy o úvěru za žalovanou byla postoupena společností [právnická osoba] žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna oznámením daným k poštovní přepravě dne 8. 8. 2022. Toto oznámení také prokazuje výzvu žalované k zaplacení dluhu. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná byla upomínána o zaplacení žalobkyní dopisem ze dne 8. 9. 2022, pokusem o osobní kontakt ze dne 21. 9. 2022 a dne 5. 10. 2022. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ve spojení s poštovním podacím archem má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu ještě před podáním žaloby. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na dluh vůči žalobkyni, či jejího právního předchůdce zaplatila více než částku 2 499,99 Kč. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zsu“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zsu poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Podle § 75 zsu poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, odbornou péčí se rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecním zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 7. Podle § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Podle § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o.z., dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Z důvodové zprávy k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen také„ zsu“) je zřejmé, že zákon je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Z důvodové zprávy k § 86 zsu se podává, že poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Při získání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše