219 C 214/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu ve znění doplnění odůvodnila tím, že dne 27. 7. 2022 uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž celou částku převedla na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úroky (27,28 % ročně) ve 40 splátkách po 1 150 Kč měsíčně splatných vždy do 20. dne v měsíci počínaje 20. 8. 2022, tj. celkem měla zaplatit částku 46 000 Kč. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalované. Zjistila její příjem, k němu si vyžádala doklady – výplatní pásky, zároveň jej ověřila telefonicky, výdaje, ověřila formu bydlení a náklady prostřednictvím nájemní smlouvy, lustrovala ji v příslušných registrech – CEE, ISIR, CRIF. Žalobkyně zároveň zohlednila životní a existenční minimum, normativní náklady bydlení a průměrné výdaje obyvatelstva dle statistických dat. Takto dospěla k závěru, že žalované po odečtení výdajů zbývá měsíčně částka 9 389 Kč a po odečtení splátky 1 150 Kč jí zbyde měsíčně 8 239 Kč. Jelikož žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, přičemž se dostala do prodlení se splátkou či její částí po dobu delší než dva měsíce, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 25. 10. 2022, předtím ji k zaplacení opakovaně vyzývala. Žalovaná částka sestává z jistiny 30 000 Kč, úroků 2 014 Kč, nákladů účelně vynaložených na upomínání 300 Kč (3 x 100 Kč za každou písemnou upomínku), smluvní pokuty za prodlení s každou jednotlivou splátkou v celkové výši 1 497 Kč (3 x 499 Kč) a smluvní pokuty 1 504 Kč sjednané v sazbě 0,1 % denně z dlužné jistiny a úroků od 26. 10. 2022 do 11. 12. 2022. Žalobkyně požaduje z dlužné jistiny také smluvní úrok a úrok z prodlení od 26. 10. 2022 do zaplacení. Žalované byla odeslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, o odročení nežádala. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu. 4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů od 18. 5. 2018. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, úvěrových podmínek, splátkového kalendáře, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, záznamu o vložení do systému a potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná dne 27. 7. 2022 uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, jež se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši 27,28 % ročně, a to ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč splatných 20. dne v každém kalendářním měsíci počínaje 20. 8. 2022. Provize zprostředkovatele nebyla sjednána. Smlouva byla do systému žalobkyně vložena 27. 7. 2022. Žalované byla dne 15. 8. 2022 vyplacena částka 30 000 Kč na účet. Pro každý jednotlivý případ prodlení žalované se splátkou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč, a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení. Pro případ prodlení žalované s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší než 2 měsíce bylo sjednáno oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit. Pro situaci, kdy žalobkyně úvěr zesplatní, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení. Žalovaná se v souvislosti se svým prodlením zavázala zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku. 6. Z upomínek ze dne 24. 8. 2022 a 24. 9. 2022, čestných prohlášení, dokladů o odeslání a dopisu o zesplatnění ze dne 25. 10. 2022 ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala o zaplacení a že úvěr ke dni 25. 10. 2022 zesplatnila. Zároveň žalovanou před podáním žaloby vyzvala k zaplacení do 10 dnů od odeslání. Z bonity smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně ke dni zesplatnění vedla za žalovanou pohledávku ve výši 32 014 Kč. Z výpisu ČNB (ARAD) bylo zjištěno, že průměrná roční úroková sazba u úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice na spotřebu činila v době uzavírání smlouvy 9,42 % a průměrná roční procentní sazba nákladů činila 9,91 %. Z formuláře posouzení úvěruschopnosti zákazníka a čestných prohlášení vyplývá, že žalovaná sdělila žalobkyni, že žije v [anonymizováno], vyživuje jednu osobu, dosahuje příjmu 23 000 Kč měsíčně a celkové příjmy domácnosti činí 46 000 Kč, přičemž z výplatních pásek žalobkyně ověřila průměrný příjem za květen a červen 2022 ve výši cca 22 500 Kč od zaměstnavatele T. [právnická osoba] Výdaje žalovaná uvedla ve výši 4 000 Kč za nájemní bydlení, úvěry žádné nesplácí, není proti ní vedeno exekuční či insolvenční řízení. Žalobkyně ověřila účet žalované, její občanský průkaz, lustrovala ji s negativním výsledkem v CEE, ISIR, REPI. Žalobkyně kalkulovala s počtem obyvatel v obci bydliště, normativními náklady na bydlení ve výši 6 815 Kč, životním minimem ve výši 6 610 Kč a nezabavitelnou částkou ve výši 9 529 Kč. Z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná měla společně s další osobou sjednaný nájem bytu na dobu určitou v trvání jednoho roku od prosince 2021 do prosince 2022 s nájemným ve výši 15 772 Kč a zálohami na služby ve výši 1 032 Kč. Žalobkyně počítala s částkou za bydlení namísto uváděných 4 000 Kč ve výši 8 402 Kč (polovina nájemného). Z výpisu z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že v době uzavírání smlouvy žalovaná nebyla v insolvenci, z výpisu ze systému REPI bylo zjištěno, že žalovaná v tom samém období neměla v registru platebních informací vedeny žádné záznamy. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). 10. V tomto případě soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jelikož žalovaná smlouvu uzavřela jako spotřebitel (což vyplývá z obsahu a z označení její osoby ve smlouvě osobními údaji – rodným číslem, číslem OP), spadá pod právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně proto byla povinna před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost žalované úvěr splácet. Z předložených listin soud zjistil, že žalobkyně své povinnosti tentokrát dostála. Zjistila skutečné příjmy a výdaje žalované, jejího zaměstnavatele, formu bydlení včetně nákladů, další faktory ovlivňující finanční poměry osoby (vyživovací povinnost, účast další osoby, žádné další závazky), k těmto údajům si nechala předložit d