220 C 197/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky ve výši 120 000 Kč z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Svůj nárok žalobce odůvodnil tak, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalovanému částku 150 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 12 500 Kč od 15. října 2022. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Žalobce se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 120 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 120 000 Kč od 17. 10. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s tímto postupem souhlasil, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovaným dohodu, podle níž se zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v měsíčních splátkách po 12 500 Kč počínaje od 15. října 2022. Strany sjednaly splatnost celého závazku pro případ prodlení. Finanční prostředky byly předány při podpisu dohody (důkaz: smlouva o zápůjčce). Žalovaný na závazek uhradil částku 15 000 Kč dne 25. 10. 2022 a 15 000 Kč dne 23. 11. 2022 (důkaz: výpis z účtu [právnická osoba]). Dne 20. 7. 2023 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu (důkaz: předžalobní výzva; dodejka datové zprávy). 5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) ve znění k datu právního jednání. 6. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobce a žalovaného je smlouvou o zápůjčce podle ust. §2390 a násl. o. z., Bylo prokázáno, že žalovaný finanční prostředky obdržel v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný uhradil včasně první splátku. Na smluvním základě tak žalobce oprávněně požadoval po žalovaném uhrazení jistiny a příslušenství, ponížené o dvě pozdní splátky žalovaného. V řízení má soud tedy za prokázané, že závazky žalovaného vůči žalobci platně vznikly a dospěly, přičemž žalovaný v řízení zánik těchto závazků netvrdil, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. Proto soud uložil žalovanému povinnost dluh žalobci uhradit. 9. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním od 16. 10. 2022. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měl plný úspěch žalobce, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 23 736,50 Kč. Soud nepovažoval za rozhodné, že předžalobní výzva podle ust. § 142a o.s.ř. byla žalovanému dodána do datové schránky pro podnikající fyzickou osobu s ohledem na charakter závazku a vědomost žalovaného o plnění. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 800 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a §7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 120 000 Kč sestávající z částky 5 900 Kč za 2,5 úkonu právní služby dle §11 a.t. (převzetí a příprava věci, jednoduchá výzva k plnění, podání ve věci samé) celkem 15 650 Kč včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad ve výši 3 286,50 Kč, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Jejich zaplacení žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.