221 C 163/2023-55 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedených částek s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o [anonymizováno] úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 1 995 Kč počínaje od [datum]. Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 5 985 Kč. Žalobkyně si proto podle smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, nárokuje smluvní pokutu jednorázově ve výši 499 Kč a dále po zesplatnění pohledávky smluvní pokutu ve výši 3 107,23 Kč. Součet smluvních pokut ke dni podání žaloby činil částku 3 606,23 Kč Smluvní úrok z úvěru činí 111,33 % ročně, žalobkyně jej vyčíslila částkou 7 782,01 Kč. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného tak, že vycházela z údajů sdělených žalovaným a lustrací žalovaného v dostupných registrech, a to zejména v centrální evidenci exekucí, centrálním registru dlužníků a insolvenčním rejstříku. 2. Žalovaný v rámci svého písemného vyjádření uvedl, že [anonymizováno 7 slov] svobody, že souhlasí s dlužnou částkou a při možnosti splátkového kalendáře hodlá celou sumu uhradit. Žalobkyně na uvedené vyjádření žalovaného reagovala podáním, v němž vyslovila svůj souhlas s úhradou dlužného plnění v jednotlivých splátkách s tím, že je ochotna akceptovat splátky ve výši 2 000 Kč měsíčně. 3. Ze smlouvy o [anonymizováno] úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum], splátkového kalendáře, smluvních podmínek a formuláře pro standardní informace o [anonymizováno] úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, jenž se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 111,33 % ročně v 30 měsíčních splátkách po 1 995 Kč, splatných 22. dne v každém kalendářním měsíci počínaje od [datum]. Z potvrzení o provedené tuzemské platbě a sdělením banky bylo zjištěno, že úvěr byl žalovanému vyplacen převodem na bankovní účet dne [datum]. Pro případ prodlení žalovaného s jakoukoliv úhradou splátky byl v rámci smluvních podmínek, podepsaných žalovaným, sjednán poplatek za upomínku ve výši 450 Kč s tím, že v daném kalendářním měsíci může být odeslána pouze jedna upomínka. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení se zaplacením každé jednotlivé splátky s tím, že maximálně může být účtována částka 2 999 Kč za rok. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru. V případě zesplatnění úvěru se žalovaný zavázal hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s níž je v prodlení. Žalovaný uhradil částku 5 985 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení dlužné částky ve lhůtě do [datum], předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum]. 4. Z lustrace centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že žalovaný ke dni [datum] neměl v této evidenci žádný záznam. Z výplatních pásek za období měsíců [anonymizováno] – [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že žalovanému byla na účet poukázána mzda v částkách [částka], [částka], [částka]. Z úvěrové zprávy z registrů [anonymizováno] a [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný již splácí úvěr měsíčně splátkou po [částka] se zbývající dlužnou částkou ve výši [částka] s tím, že mu bylo [anonymizována čtyři slova]. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek [anonymizováno] dvora ze dne [datum] ve věci [anonymizováno] [číslo]). 8. Dle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně zjišťovala a ověřovala výdaje žalovaného. Žalobkyně se spokojila pouze s údaji o příjmech žalovaného zjištěnými z výplatních pásek žalovaného za období 3 [anonymizováno] před uzavřením [anonymizována tři slova]. Žalobkyně nepožadovala po žalovaném doložení výdajů, a to zejména nákladů na bydlení, ale ani dalších nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby, za internet apod., přičemž lze je těžko uvěřit tomu, že by alespoň nějaký z těchto nákladů žalovaný neměl, když mobilní telefon a internet má většina obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalovaný v době uzavření dané smlouvy o [anonymizována dvě slova] již [anonymizována dvě slova], který byl povinen splácet, žalobkyně neučinila žádné zjištění, jaké je jeho celkové úvěrové zatížení a jaká je tedy jeho reálná schopnost své závazky řádně splácet. 10. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“) v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý úvěr. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Tvrzení žalobkyně o tom, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr tak nebylo v řízení prokázáno. 11. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvu [anonymizována dvě slova] posoudil jako celek absolutně neplatnou. 12. Žalovaný však od žalobkyně převzal na základě smlouvy o úvěru částku ve výši 20 000 Kč, přičemž jí uhradil jen částku 5 985 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 14 015 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popřípadě uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Takovou výzvu žalobkyně prokazatelně žalovanému odeslala dne [datum] s určením lhůty k plnění do [datum]. Ode dne [datu