221 C 188/2022-51 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 23 113,01 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. Žalovaný uzavřel dne 13. 10. 2020 s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] jejíž součástí byl Předpis splátek. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 22 000 Kč, který žalovaný čerpal v hotovosti. Strany si dále sjednaly podmínky pravidelného měsíčního splácení úvěru se splátkou po 2 921 Kč po dobu 14 měsíců, a to včetně úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Žalovaný se celkem zavázal věřiteli zaplatit 40 894 Kč. Žalovaný podmínky splácení řádně neplnil. Žalobce se domáhá úhrady své pohledávky sestávající z jistiny ve výši 20 508,44 Kč, smluvního úroku ve výši 1 835,65 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 9 987,11 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 894,06 Kč a inkasního poplatku ve výši 3 668,75 Kč. Žalobce dále požaduje úrok z jistiny plynoucí po splatnosti úvěru ve výši 1 071,37 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od 14. 12. 2021 do 19. 4. 2022, celkem ve výši 2 604,57 Kč. Žalobci byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 6. 6. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na 20. 2. 2023, žalobce se omluvil, odročení nežádal, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud ta věc ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Soud provedl ve věci dokazování Smlouvou o podnikatelském úvěru ze dne 13. 10. 2020, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 ve spojení s dílčími smlouvami o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou ze dne 3. 10. 2022. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel s žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které mu poskytl úvěr ve výši 22 000 Kč, jenž žalovaný v plné výši čerpal, a žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem v celkové výši 2 118 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 036 Kč a inkasním poplatkem ve výši 3 960 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 921 Kč. Žalovaný pak úvěr řádně nesplácel. Dlužná jistina dluhu činí 20 508,44 Kč, smluvní úrok 1 835,65 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 9 987,11 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 894,06 Kč a inkasní poplatek 3 668,75 Kč Smlouva neobsahuje žádné ujednání o úročení jistiny po splatnosti úvěru. S ohledem na prodlení žalovaného má žalobce nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně, což odpovídá žalobcem požadované částce 2 604,57 Kč za období 14. 12. 2021 do 19. 4. 2022. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani k výzvám žalobce. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena žalobci. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 5. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8. Soud má z obsahu listin obsažených ve spise za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvu o úvěru, když oba účastníci smlouvy vystupovali jako podnikatelé v rámci své podnikatelské činnosti (v průběhu řízení však žalobce podnikatelské oprávnění pozbyl) dle které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem a poplatky v pravidelných splátkách, které však neplatil řádně. Žalovaný vůči nároku uplatněnému podanou žalobou neuplatnil žádnou obranu, ve věci se nijak nevyjádřil, a soud tedy neměl (až na část příslušenství) pochybnosti o oprávněnosti žalovaného nároku, skládajícího se z jistiny a shora uvedených poplatků, neboť z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný své závazky vyplývající z platně uzavřené smlouvy řádně a včas neplnil a svým povinnostem vůči věřiteli nedostál. Z uvedených důvodů tedy soud žalobě v převážné části vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku včetně příslušenství (částečně kapitalizovaného), za období, jak žalobce požadoval, neboť v tomto směru žalobní tvrzení odpovídají provedeným důkazům. Žalobce má současně s ohledem na porušení smluvní povinnosti žalovaným nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši a za období shora uvedené. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 9. Soud však ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu v části, týkající se úroku z dlužné jistiny i po splatnosti úvěru, neboť úrok byl sjednán„ v celkové výši 2 118 Kč“, a smlouva o úvěru jiné ustanovení, umožňující požadovat úrok i nadále (do zaplacení), neobsahuje. V tomto směru současně žalobce nemohl být pro svou neúčast u jednání poučen k doplnění tvrzení nebo označení důkazů ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. 10. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. (částečný neúspěch v otázce příslušenství nemá na tuto skutečnost vliv), přičemž přihlédl ke skutečnosti, že žalobce zaslal žalovanému včasnou výzvu k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. Pokud jde o konkrétní výši náhrady nákladů řízení, vycházel soud s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 z § 151 odst. 2 věta první in fine o.s.ř. Při stanovení výše odměny za zastoupení tak aplikoval vyhl. č. 177/1996 Sb. a úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 608 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 1 156 Kč a náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (jedná se o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech) za 3 úkony právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony po 100 Kč, a z náhrady za 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představované částkou 252 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku III. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.