221 C 216/2022-49 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 15 353,77 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. Žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] jejíž součástí byl Předpis splátek. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaný čerpal v hotovosti. Strany si dále sjednaly podmínky pravidelného měsíčního splácení úvěru se splátkou po 1 992 Kč po dobu 14 měsíců, a to včetně úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Žalovaný se celkem zavázal věřiteli zaplatit 27 888 Kč. Žalovaný podmínky splácení řádně neplnil. Žalobce se domáhá úhrady své pohledávky sestávající z jistiny ve výši 14 008,91 Kč, smluvního úroku ve výši 1 255,87 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 822,89 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 293,96 Kč a inkasního poplatku ve výši 2 506,37 Kč. Žalobce dále požaduje úrok z jistiny plynoucí po splatnosti úvěru ve výši 552,68 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z jistiny ve výši 432,93 Kč za období od [datum] do [datum], smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od [datum] do [datum], celkem ve výši 1 344,86 Kč, a náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky v celkové výši 473 Kč. Žalobci byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na [datum], žalobce se omluvil, odročení nežádal, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud tak věc ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Soud provedl dokazování Smlouvou o podnikatelském úvěru ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s dodatkem a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, výzvou k úhradě a předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel s žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které mu poskytl úvěr ve výši 15 000 Kč, jenž žalovaný v plné výši čerpal, a žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem v celkové výši 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný pak úvěr řádně nesplácel. Dlužná jistina dluhu činí 14 008,91 Kč, smluvní úrok 1 255,87 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 6 822,89 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 293,96 Kč a inkasní poplatek 2 506,37 Kč Smlouva neobsahuje žádné ujednání o úročení jistiny po splatnosti úvěru. S ohledem na prodlení žalovaného má žalobce nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně, což odpovídá žalobcem požadované částce 1 344,86 Kč za období od [datum] do [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani k výzvám žalobce. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena žalobci. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § [číslo] úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 5. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8. Soud má z obsahu listin obsažených ve spise za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvu o úvěru, když oba účastníci smlouvy vystupovali jako podnikatelé v rámci své podnikatelské činnosti, dle které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem a poplatky v pravidelných splátkách, které však neplatil řádně. Žalovaný vůči nároku uplatněnému podanou žalobou neuplatnil žádnou obranu, ve věci se nijak nevyjádřil, a soud tedy neměl (až na část příslušenství a nákladů spojených s uplatněním pohledávky) pochybnosti o oprávněnosti žalovaného nároku, skládajícího se z jistiny a shora uvedených poplatků, neboť z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný své závazky vyplývající z platně uzavřené smlouvy řádně a včas neplnil a svým povinnostem vůči věřiteli nedostál. Z uvedených důvodů tedy soud žalobě v převážné části vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku včetně příslušenství (částečně kapitalizovaného), za období, jak žalobce požadoval, neboť v tomto směru žalobní tvrzení odpovídají provedeným důkazům. Žalobce má současně s ohledem na porušení smluvní povinnosti žalovaným nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši a za období shora uvedené. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 9. Soud však ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu v části, týkající se úroku z dlužné jistiny i po splatnosti úvěru, neboť úrok byl sjednán„ v celkové výši 552,68 Kč“, a smlouva o úvěru jiné ustanovení, umožňující požadovat úrok i nadále (do zaplacení), neobsahuje. Současně soud ve výroku II. rozsudku zamítl nárok žalobce na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť vynaložení částky ve výši 473 Kč nebylo prokázáno. V tomto směru žalobce nemohl být pro svou neúčast u jednání poučen k doplnění tvrzení nebo označení důkazů ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. 10. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. (částečný neúspěch v otázce příslušenství nemá na tuto skutečnost vliv), přičemž přihlédl ke skutečnosti, že žalobce zaslal žalovanému včasnou výzvu k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. Pokud jde o konkrétní výši náhrady nákladů řízení, vycházel soud s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. Pl. ÚS 25/12 z ustanovení § 151 odst. 2 věta první in fine o.s.ř. Při stanovení výše odměny za zastoupení tak aplikoval vyhl. č. 177/1996 Sb. a úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 452 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč, náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby (jedná se o žalobu podávanou na ustálených vzorech, v nichž jsou měněny pouze údaje týkající se žalovaného, data a dlužné částky, viz např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 221 C 188/2022, 220 C 213/2021, 225 C 214/2022) ve smyslu § 11 vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 100 Kč, a z náhrady za 21% DPH (vyjma soudního poplatku) dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představované částkou 252 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku III. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.