224 C 292/2022-76 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), za použití prostředků komunikace na dálku se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 54 574,01 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10% rozdílu, kdy se těchto 10% musí rovnat minimálně životnímu minimu (3 410 Kč). Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátila. Žalobkyně nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena dne [datum]. Žalovaná byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně i ze strany žalobkyně upomínána, aby svůj dluh uhradila. Žalobkyně dále uvedla, že pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. 2. Elektronický platební rozkaz nebyl ve věci vydán z důvodu pochybností o oprávněnosti žalované částky. Soud tedy písemně vyzval žalovanou, aby se písemně vyjádřila k žalobě, zda uplatněný nárok uznává, popřípadě v jakém rozsahu, aby vylíčila rozhodné skutečnosti a označila důkazy k prokázání svých tvrzení. 3. Žalovaná se k věci písemně vyjádřila tak, že od 14. 1. do [datum] čerpala několikrát různé částky, které v několika různě vysokých splátkách hradila do [datum]. Dále uvedla, že uhradila celkem částku, která přesahuje poskytnutou jistinu. Průběh čerpání úvěru a úhrad však není schopna doložit. Žalovaná dále namítla neplatnost smlouvy, neboť dle měnové a finanční statistky vedené ČNB byla průměrná výše RPSN o úvěrů v lednu 2019 ve výši 9,4%, u daného úvěru byla RPSN ve výši 262,91%. Dle judikatury má jít maximálně o čtyřnásobné navýšení obvyklé RPSN. Žalovaná dále uvedla, že smlouvu uzavřela nikoli osobně, ale distanční formou a neměla tak možnost poskytovatele požádat o podrobné vysvětlení. Smlouvu nelze považovat za platnou, pokud ve smlouvě chybí řádný zaručený elektronický podpis jednající osoby. Smlouva je tedy neplatná z důvodu nedostatku náležitosti právního jednání jednající osoby. Zárukou, že jednala právě daná osoba je pouze kvalifikovaný elektronický podpis. Ze strany právní předchůdkyně žalobkyně nebyla zkoumána ani její úvěruschopnost, když ji neprověřila s řádnou péčí. Dle názorů žalované je spotřebitelská smlouva jako celek absolutně neplatná. Žalovaná dále uvedla, že není schopná vzhledem k nedostatečné výši svých příjmů a nepřiměřeně vysokému příslušenství a poplatkům úvěr dlouhodobě hradit, její příjem činí 28 000 Kč, kdy z této částky hradí životní náklady pro sebe a svoji dceru. Již před zahájením sporu žádala žalobkyni o splátkový kalendář, ale žalobkyně její žádosti nevyhověla. V závěru navrhla, aby žalobkyně předložila soudu přehled úhrad a pokud by jistina nebyla zcela uhrazena, byla připravena tuto část jistiny žalobkyni splatit, ale dle jejího názoru již tuto jistinu přeplatila. 4. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], [příjmení], NRKI a BRKI. Žalovaná ve své žádosti prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna úvěr splatit a že řádně zvážila své možnosti. Žalobkyně souhlasila s návrhem žalované splácet dlužnou částku po částech, navrhla částku 4 000 Kč měsíčně. Dále uvedla, že žalovaná uhradila celkem 189 786 Kč. Postoupená pohledávka ve výši 54 574,01 Kč se skládá z jistiny ve výši 44 184,79 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 500 Kč a z úroku za období čerpání úvěru ve výši 9 889,22 Kč. 5. Žalobkyně se z obou nařízených jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). Žalovaná se k oběma jednáním dostavila. Při prvním jednání byla žalovaná poučena dle § 118 a) odst. 3 o.s.ř., aby navrhla důkazy k prokázání svých tvrzení, že uhradila jí uváděné částky. K tomu jí byla poskytnuta lhůta 14 dnů. Při druhém jednání žalovaná závěrem uvedla, že půjčenou částku násobně přeplatila. Úrok, který žalobkyně požaduje je nemorální, necítí se být dlužníkem. 6. Žalovaná k výzvě soudu písemně doložila přehled plateb odcházejících ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně. Ze strany žalobkyně jí byl dne [datum] poskytnut kompletní výpis čerpaných a splacených částek, ten považuje za kompletní a shodující se s předloženými uhrazenými částkami, které doložila. Z výpisu vyplývá, že výše poskytnutých finančních zdrojů činí 107 543 Kč a výše úhrad činí 189 786 Kč. 7. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, standardních informací o spotřebitelském úvěru, obchodních podmínek vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které jí poskytla úvěrový limit až do výše 50 000 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, úrok činil 8,5% měsíčně, RPSN činila 262,91%. Žalovaná byla povinna splácet úvěr a úroky z úvěru pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimálním splátkám dle obchodních podmínek, tj. buď a) ve výši 12,50% nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru nebo za b) ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší, a to vždy každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému mu byly finanční prostředky připsány na její bankovní účet. V případě prodlení bylo sjednáno, že má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat 250 Kč na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklý v souvislosti s prodlením žalované. 8. Z platebních informací bylo zjištěno, že žalovaná aktuálně dluží k datu splatnosti ([datum]) částku ve výši 54 824,37 Kč a to: 44 184,79 Kč (zůstatek po poslední platbě), 2 x 250 Kč (náhrada účelně vynaložených nákladů) a 10 139,58 Kč (úroky za období čerpání). 9. Z potvrzení o provedených platbách původního věřitele bylo zjištěno, že na účet žalované č. účtu [bankovní účet] byly zaslány tyto platby: dne [datum] částka 18 000 Kč, dne [datum] částka 3 200 Kč, dne [datum] částka 16 000 Kč, dne [datum] částka 2 213 Kč, dne [datum] částka 5 630 Kč, dne [datum] částka 22 000 Kč, [datum] částka 15 000 Kč, dne [datum] částka 2 500 Kč, dne [datum] částka 10 000 Kč, dne [datum] částka 3 000 Kč a dne [datum] částka 10 000 Kč, celkem se jednalo o 107 543 Kč. 10. Z výpisu úhrad a výběrů za období od [datum] – do [datum] vyplývá, že žalovaná za celé toto období načerpala částku v celkové výši 107 543 Kč (jednalo se celkem o 11 výběrů) a zaplatila celkem částku 189 786 Kč. 11. Z pohybu na účtu [bankovní účet] vyplývá, že dne [datum] byla provedena okamžitá odchozí platba ve výši 23 900 Kč, příjemcem platby byla [právnická osoba]. 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že dne [datum] došlo k postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a toto postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. 13. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] spolu s podacím lístkem z téhož dne vzal soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně upomínal žalovanou o zaplacení dluhu do 3 dnů. 14. Ze sdělení [právnická osoba] vyplývá, že k účtu [bankovní účet] má dispoziční oprávnění pouze majitelka [celé jméno žalované]. 15. Po právní stránce postupoval soud podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.") a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. právních předpisů účinných v době tvrzeného právního jednání. 16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způso