225 C 100/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala žalovanému poskytnout úvěr [číslo] s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč a vydat žalovanému kreditní kartu. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem 22,68 % ročně, pojištěním a poplatky v měsíčních splátkách vždy k 17. dni v měsíci. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a následně vyhodnocovala pomocí interního expertního systému [anonymizována dvě slova]. Svou povinnost řádně splácet úvěr, který čerpal v celkové částce 29 890 Kč (částku 21 690 Kč právní předchůdkyně žalobkyně zaplatila prodejci a částku 8 200 Kč žalovaný vybral prostřednictvím kreditní úvěrové karty), však žalovaný nedodržel, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 29 890 Kč, pojistného ve výši 459,30 Kč, poplatků za vymáhání ve výši 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 143,50 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ke dni [datum] ve výši 1 617,57 Kč, smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 32 769,87 Kč od [datum] od [datum] (a po zohlednění částečného zpětvzetí, viz odstavec 2), smluvního úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 32 769,87 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 32 769,87 Kč od [datum] do zaplacení. Dluh žalovaný neuhradil, ač k tomu byl upomínán. 2. Podáním ze dne [datum], které soud hodnotil dle jeho obsahu, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do části smluvního úroku s odůvodněním, že při vyhotovení žaloby došlo k administrativnímu pochybení. V tomto rozsahu zpětvzetí tak soud ve výroku I. řízení zastavil (96 odst. 1, 3, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen„ o. s. ř.“ /). 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] včetně úvěrových podmínek a sazebníku soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 30 000 Kč s úrokem ve výši 22,68 % ročně, žalovaný měl úvěr splácet formou měsíčních splátek včetně pojištění ve výši min. 5 % z úvěrového rámce, se splatností vždy k 17. dni kalendářního měsíce. Součástí smlouvy byl Sazebník poplatků a odměn. Pro případ prodlení žalovaného bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnit. Dále byla sjednána náhrada nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, poplatek za upomínku k úhradě splatné splátky ve výši 100 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení za prodlení se splátkou úvěru. V rámci smlouvy byly uvedeny údaje zjištěné od žalovaného před jejím uzavřením. Takto žalovaný sdělil, že je zaměstnán od června 2019 u [právnická osoba] and [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem ve výši 22 000 Kč, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, celkové náklady domácnosti činí 2 000 Kč a má finanční závazky (splátky hypotéky, úvěrů apod.) ve výši 0 Kč. 5. Z výpisu čerpání a výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] za žalovaného uhradila prodejci částku 21 690 Kč, a že žalovaný vybral z kreditní karty dne [datum] celkem částku 8 200 Kč. 6. Z odstoupení od úvěrové smlouvy a z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a potvrzením úplaty byla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně. 8. Z předžalobní výzvy a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 12. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí a úvěruschopnost nezkoumala dostatečným, zákonu odpovídajícím způsobem. Jisté kroky v tomto směru činila před uzavřením smlouvy, nicméně se omezila výhradně na získání údajů od žalovaného, které žádným způsobem neověřila, případně žalobkyně jejich ověření soudu neprokázala, přestože k takovému postupu byla vyzvána. Je na poskytovatelích úvěru, aby provedli zkoumání úvěruschopnosti před poskytnutím peněžních prostředků takovým způsobem, aby nevznikaly pochybnosti a mohli učinit zcela relevantní závěr, zda osoba je nebo není schopná úvěr splácet, a to na základě komplexních ucelených informací ohledně její finanční situace. Zákon stanoví, že je třeba vycházet z„ nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele“. Právní předchůdkyně žalobkyně však z pohledu soudu nesplnila ani podmínku spolehlivosti, když žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně údaje sdělené žalovaným ověřovala, ani podmínku dostatečnosti, když žalobkyně opět neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně detailně zkoumala výdaje žalovaného či jeho další závazky. Je možné, že i v případě, kdy osoba dosahuje vyšších příjmů, může mít takové výdaje nebo být zadlužena, že bonitní přesto nebude. Právní předchůdkyně žalobkyně mohla od žalovaného vyžádat nejrůznější doklady, minimálně však alespoň ty základní, kterými by ověřila příjem, způsob bydlení a výdaje za něj včetně plateb energií, měla počítat s dalšími obvyklými životními náklady (internet, telefon, léky, ošacení, strava apod.). Nepředložila soudu ani výpisy o provedených lustracích v dalších registrech a databázích (exekuce, insolvence, apod.). Navržený důkaz (zpráva o prověření žalovaného v databázi [příjmení]) byl zamítnut, neboť tento důkaz by sám o sobě nebyl schopen soud přesvědčit o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. 13. Soud měl v úmyslu poučit žalobkyni při jednání ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazů, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila způsobilost žalovaného v době poskytnutí úvěru předmětný úvěr splácet. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila a o toto poučení se připravila. Žalobkyně tak své břemeno důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr právní předchůdkyní žalobkyně neunesla. 14. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) a § 120 odst. 2 o. s. ř.) stran toho, že právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného. Jelikož spotřebitelský úvěr žalovanému v rozporu s tímto ustanovením i přesto poskytla, je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to včetně ujednání o úrocích, smluvní pokutě, pojištění, náhradě nákladů spojených s vymáháním, přirůstání těchto a dalších nároků k jistině a splatnosti. 15. Právní předchůdkyně žalobkyně nicméně žalovanému bez platného závazku poskytla peněžní prostředky ve výši celkem 29 8