225 C 119/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při níž vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný, způsobilo v důsledku dopravní nehody škodu na vozidle Škoda Fabia, [registrační značka], jehož vlastníkem je [příjmení] [příjmení]. V důsledku nehody byla způsobena škoda ve výši celkem 102 263 Kč, která sestává z částky 85 503 Kč jako náhrady nákladů na opravu poškozeného vozidla, částky 2 173 Kč jako náhrady za poškozenou autosedačku [anonymizováno], částky 3 697 Kč jako náhrady za poškozenou autosedačku Petite&Mars a částky 2 783 Kč jako náhrady spojené s vyřízením pojistné události třetí osobu, [právnická osoba] s.r.o., kterou žalobkyně pověřila. K vozidlu žalovaného nebylo k datu nehody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle zákona, žalobkyni tak vznikla zákonná povinnost uhradit poškozenému vzniklou škodu, za kterou nese žalovaný odpovědnost. Náhradu způsobené škody uhradila ve shora uvedené výši. Žalobkyně se následně písemně po žalovaném domáhala ve smyslu § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. úhrady jedné třetiny toho, co za žalovaného plnila včetně nákladů spojených s vyřízením pojistné události pověřenou třetí osobu, tedy částky 34 088 Kč. Žalovaný dluh uhradil pouze částečně, a to ve výši 8 400 Kč. Žalovaný byl rovněž vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předem souhlasila, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 3. Ze záznamu o dopravní nehodě soud zjistil, že tato se stala dne [datum] v obci [obec], kdy řidič vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], žalovaný, při odbočování vlevo přes protisměrný pruh na vedlejší komunikaci nedal najevo úmysl odbočit, v důsledku čehož došlo ke střetu s vozidlem Škoda Fabia, [registrační značka], jehož řidičem byl [příjmení] [příjmení], který v okamžiku střetu vozidlo [příjmení] [jméno] předjížděl. Viditelná poškození byla v případě vozidla [příjmení] [jméno] na blatníku a na levé přední pneumatice, v případě vozidla Škoda Fabia na pravých předních a pravých zadních dveřích a na prahu. 4. Z fotodokumentace poškozeného vozidla Škoda Fabia a z fotodokumentace poškozených autosedaček soud zjistil, že tato odpovídá žalobním tvrzením i záznamu o dopravní nehodě. 5. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému uplatnění práva na náhradu plnění podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 34 088 Kč, a to do [datum]. 6. Z faktury č. RE16055874 ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že dodavatel [webová adresa] GmbH vyúčtoval [jméno] [příjmení] celkem k úhradě částku 2 415 Kč, a to za autosedačku značky [anonymizováno]. 7. Z faktury č. FZ21115199 ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že dodavatel [právnická osoba] vyúčtoval [jméno] [příjmení] celkem k úhradě částku 4 108 Kč, a to za autosedačku značky Petite ve výši 4 029 Kč a [anonymizováno] platbu ve výši 79 Kč. 8. Ze stanovení výše škody – náhradního vozidla po dobu opravy [právnická osoba] soud zjistil, že výše za náhradní vozidlo po dobu opravy poškozeného vozidla byla stanovena na základě faktury [číslo] na částku 8 470 Kč. 9. Ze stanovení výše pojistného plnění – věci [právnická osoba] soud zjistil, že škoda na autosedačce značky CYBEX a na autosedačce značky Petite byla stanovena celkem na částku 5 871 Kč. 10. Ze stanovení výše skutečné škody vozidla [právnická osoba] soud zjistil, že škoda na vozidle byla stanovena na základě faktury [číslo] částkou 85 502,87 Kč. 11. Z detailu transakce pro závazek [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila [jméno] [příjmení] dne [datum] částku ve výši 5 871 Kč a z detailu transakce pro závazek [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila [jméno] [příjmení] dne [datum] částku ve výši 8 470 Kč. 12. Z detailu transakce pro závazek [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila [právnická osoba] s.r.o. dne [datum] částku ve výši 2 420 Kč. 13. Z detailu transakce pro závazek [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila [právnická osoba], SPOL. S.R.O. dne [datum] částku ve výši 85 503 Kč. 14. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně poštovního podacího soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 15. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. 16. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. [název žalobkyně] poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. 17. Podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma. Řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24. 18. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o. s. ř.), přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V předmětném případě bylo prokázáno, že žalovaný způsobil dopravní nehodu, v jejímž důsledku byla způsobena škoda. Odpovědnost za tuto škodu nese žalovaný jakožto řidič, který nehodu způsobil (§ 2910 o. z.). Vzhledem k tomu, že vozidlo nebylo v době škodné události pojištěno tak, jak zákon vyžaduje, byla náhrada škody vyplacena poškozenému ze strany žalobkyně z garančního fondu, který je pro tyto případy zřízen zákonem č. 168/1999 Sb. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že náhrada byla poškozenému vyplacena, a tedy žalobkyni vznikl nárok domáhat se tzv. regresní náhrady na žalovaném, tedy na subjektu, za nějž bylo plněno. Současně vznikl žalobkyni nárok na náhradu nákladů spojených s vyřízením případu ve smyslu § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., když jejich požadovanou výši soud shledal přiměřenou. 21. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že žalobkyně se svého nároku domáhala oprávněně a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními. Žalovaný za škodu odpovídá. Částečnou úhradou jistiny dluhu žalovaným navíc vznikla vyvratitelná domněnka uznání dluhu ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z. Vzhledem k tomu, že byl písemně vyzván, aby regresní náhradu uhradil žalobkyni nejpozději do dne [datum], dostal se žalovaný následujícího dne do prodlení, soud proto žalobě vyhověl a žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o. z. nárok na za