227 C 158/2022-48 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Uvedla, že jde o nárok ze smlouvy o zápůjčce, kterou se žalovanou uzavřela dne 7. 6. 2021 a na jejímž základě žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 18 300 Kč, a to převodem na účet č. [bankovní účet] téhož dne. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webových stránek, žalobkyně ověřila totožnost žalované (mj. prostřednictvím PIN kódu, tedy prostým elektronickým podpisem) a před uzavřením smlouvy od žalované taktéž vyžádala potřebné údaje pro posouzení její úvěruschopnosti. Vedle poskytnuté zápůjčky se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit sjednaný poplatek ve výši 4 758 Kč do 7. 7. 2021. Této povinnosti žalovaná nedostála, neuhradila ničeho. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení jistiny ve výši 18 300 Kč, poplatku ve výši 4 758 Kč, dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč (za 5 odeslaných výzev po 500 Kč). Dále se žalobkyně domáhá zaplacení sjednané smluvní pokuty v částce 7 649 Kč, tj. v sazbě 0,1 % denně z jistiny ode dne 8. 7. 2021 do 30. 8. 2022. Žalovaná neuhradila ničeho ani následně, přestože byla písemně upomínána. 2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že k otázce úvěruschopnosti nebude doplňovat žádná tvrzení (tedy ani označovat důkazy – pozn. soudu), což povede k posouzení smlouvy jako absolutně neplatné. Nemá tedy smysl, aby žalobkyně doplňovala rovněž tvrzení a důkazy ve vztahu k otázce uzavření smlouvy a zasílání upomínek. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastnice nereagovaly na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), přičemž byly poučeny, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jejich souhlas s tímto postupem předpokládat. Bylo tedy rozhodnuto na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z provedených listin soud učinil tato skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že existuje takto označený dokument, na jehož základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout zápůjčku za sjednaný poplatek a v termínu splatnosti, jak uvedeno v žalobě. Současně byla sjednána smluvní pokuta v uvedené sazbě za každý den prodlení žalované s úhradou. Smlouva obsahuje vyobrazení vlastnoručních podpisů, u žalované je uvedeno„ [celé jméno žalované], 7. 6. 2021 16:40:27, [příjmení] kód [číslo]“. 6. Z upomínek a opakovaných výzev k úhradě bylo zjištěno, že existují takto nazvané dokumenty, jejichž obsahem je výzva žalované k úhradě. Nebyly doloženy doklady o odeslání těchto výzev. 7. Z potvrzení společnosti [právnická osoba], bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně byla dne 7. 6. 2021 provedena platba ve výši 18 300 Kč na účet č. [bankovní účet]. 8. Ze zprávy téže společnosti bylo zjištěno, že vlastníkem účtu č. [bankovní účet] je žalovaná a na tento účet byla dne 7. 6. 2021 připsána platba ve výši 18 300 Kč. 9. Z výzvy před podáním žaloby včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou písemně vyzvala k úhradě„ do tří dnů“ výzvou ze dne 27. 7. 2022 odeslanou téhož dne poštou. 10. Provedené důkazy soud hodnotil dle § 132 o.s.ř. a dospěl k závěru, že žalobkyně žalované dne 7. 6. 2021 poskytla převodem na účet částku 18 300 Kč. Výzvou ze dne 27. 7. 2022 se lhůtou k plnění„ do tří dnů“ žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě této částky, výzva byla odeslána poštou dne 27. 7. 2022. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala rozhodné skutečnosti ke skutečnosti, jak účastnice právně jednaly, resp. zda a jak měly uzavřít předmětnou smlouvu. Výslovně uvedla, že nebude doplňovat tvrzení jak k těmto otázkám, tak k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované. 11. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. 12. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena (nějaká) smlouva. Žalobkyně v řízení rámcově tvrdila, avšak neprokázala, že došlo k uzavření smlouvy (o úvěru, o zápůjčce). K důkazu žalobkyně předložila listiny, které nebyly žalovanou nijak verifikovány. Skutečnost, že listiny provedené k důkazu obsahují osobní údaje žalované, nezakládá dostatečným způsobem vznik projevu vůle účastníků. Uzavření jakékoliv formy smlouvy tvrzeného obsahu žalobkyně neprokázala, neboť v řízení nebyl zjištěn ani obsah smlouvy ani existence právního jednání žalované. Není ničím doloženo, že pokud byla smlouva uzavřena elektronicky, odpovídají jejímu obsahu předložené listiny. 14. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měla žalovaná plnit, tíží právě žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a zde citovaná literatura). Soud žalobkyni zaslanou výzvou benevolentně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009) poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, jakým způsobem měla být smlouva a jakého obsahu se žalovanou uzavřena. Na tuto výzvu žalobkyně reagovala tak, že žádná tvrzení doplňovat nehodlá. Je tak zřejmé, soud tak rozumně nemohl dospět k jinému závěru, než že bylo prokázáno, že mezi účastnicemi nebyla uzavřena jakákoli smlouva. 15. Soud dále zkoumal, zda na straně žalované nevzniklo bezdůvodné obohacení. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalobkyně žalované poskytla celkem částku ve výši 18 300 Kč a žalovaná nevrátila ničeho. Na straně žalobkyně se tak jednalo o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku), neboť vůbec nedošlo k uzavření smlouvy. Je tak zřejmé, že žalovaná se co do předmětné částky bezdůvodně obohatila. V tomto rozsahu proto žaloba byla podána důvodně a žalobkyně dle § 1968 a § 1970 rovněž má právo na úhradu úroku z prodlení z částky 18 300 Kč ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť počínaje dnem 31. 7. 2022 je žalovaná v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu. V (daném) případě bezdůvodného obohacení je splatnost dle § 1958 občanského zákoníku určena výzvou věřitele, tj. žalobkyně, která byla odeslána poštou dne 27. 7. 2022 se lhůtou 3 dnů k plnění. Žalovaná je tedy v prodlení ode dne následujícího po splatnosti (30. 7. 2022), tj. ode dne 31. 7. 2022 (§ 573 občanského zákoníku). 16. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, tedy rozhodl, jak uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 20,52 % (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,26 % a neúspěchu v rozsahu 39,74 %) jejich skutečné výše 3 714 Kč, tj. v částce 762,11 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 536 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 30 707 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Aplikace § 14b a.t. je odůvodněna výší předmětu řízení (peněžitého plnění) a skutečností, že žaloba byla podána na ustáleném vzoru podávaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Písemné doplnění nedostatečně formulované žaloby pak soud nepovažuje za účelný úkon právní služby, pročež za něj odměnu nepřiznal. 18. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. 19. O povinnosti žalobkyně k doplacení soudního poplatku za žalobu v uvedené výši soud rozhodl dle § 4 odst. 1 písm. j), § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položky 2 bodu 2. sazebníku poplatků, neboť ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Soudní poplatek za žalobu činí 1 536 Kč, zaplaceno bylo 1 229 Kč, doplatit tak zbývá 307 Kč.