227 C 43/2023-37 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 852,14 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) uzavřela se žalovaným dne 24. března 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 15 000 Kč v hotovosti při jejím podpisu. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s příslušenstvím, jež je tvořeno kapitalizovaným smluvním úrokem a poplatky za poskytnutí úvěru. Celková částka, kterou měl žalovaný vrátit, činila 27 888 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného tak, že zhodnotila od něj získané informace. Žalovaný byl povinen úvěr splatit ve 14. měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla dne 27. října 2022 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 10. listopadu 2022. Dluh byl podle žalobkyně splatný dne 28. října 2022, tj. den poté, co došlo k postoupení pohledávky. Žalovaný na pohledávce uhradil částku ve výši 4 000,01 Kč. Tato částka byla právní předchůdkyní žalobkyně alokována na jistinu a příslušenství. Žalobkyně se nyní požaduje částku 13 005,38 Kč na jistině, zákonný úrok z prodlení z částky 13 005,38 Kč od 28. října 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 594,51 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 641,55 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 846,76 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, na svoji obranu nic neuvedl. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“). 4. Soud dospěl na základě listinných důkazů k těmto skutkovým zjištěním. 5. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně. 6. Z listiny nazvané jako smlouva o úvěru [číslo] ze dne 24. března 2021 soud zjistil, že na straně úvěrující vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně a na straně úvěrované žalovaný. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se pak měl zavázat vrátit úvěr a zaplatit poplatky ve výši 12 888 Kč a úrok 15 % p. a. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně a poplatek za upomínky. Listinu podepsaly obě smluvní strany. Svým podpisem žalovaný potvrdil, že převzal částku ve výši 15 000 Kč 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího archu ve spojení s potvrzením banky bylo zjištěno, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla s účinností ke dni 28. října 2022 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován oznámením ze dne 10. listopadu 2022, odeslaným žalovanému dne 11. listopadu 2022. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 1. března 2023 a poštovního podacího archu ze dne 3. března 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzýván k plnění. 9. Z listiny nazvané jako formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 24. března 2021 soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro danou věc. 10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 15. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 16. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 17. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 19. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku s tím, že závazek vznikl v okamžiku, kdy byly peníze žalovanému předány (tj. při podpisu smlouvy). Zápůjčka je současně spotřebitelským úvěrem ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný vystupoval jako spotřebitel (§ 419 občanského zákoníku). Právní předchůdkyně žalobkyně pak byla poskytovatelkou podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 občanského zákoníku) poskytla spotřebitelský úvěr. Soud proto vedle občanského zákoníku aplikoval i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 20. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí (§ 75 tohoto zákona) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom plat