227 C 95/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 594,80 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] to prostřednictvím internetu. Na tomto základě žalovaný vyčerpal celý úvěrový rámec, tj. částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal dluh zaplatit včetně sjednaného úroku a poplatků v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % aktuální dlužné částky. Žalovaný však celkem zaplatil celkem toliko 5,20 Kč, v ostatním plnění se dostal do prodlení s úhradou. Žalobkyně proto využila svého oprávnění k zesplatnění úvěru ke dni [datum], žalovaného o této skutečnosti vyrozuměla a vyzvala jej k úhradě dluhu. Ke dni podání žaloby, tj. ke dni [datum], žalobkyně eviduje pohledávku ve výši 11 594,80 Kč tvořenou neuhrazenou jistinou ve výši 9 994,80 Kč, náklady vymáhání ve výši 600 Kč a smluvními pokutami v celkové výši 1 000 Kč dle podmínek úvěrové smlouvy. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení částky 11 594,80 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 370,44 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 9 994,80 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 386,68 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 594,80 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Dokazováním provedeným založenými listinami soud dospěl k těmto zjištěním: 4. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný dne [datum] prostřednictvím internetu uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaný mohl čerpat úvěrový rámec do výše 10 000 Kč Smlouva je podepsána žalobkyní, podpis žalovaného je nahrazen sms kódem (zjištěno z úvěrové smlouvy). 5. Žalovaný úvěrový rámec zcela vyčerpal a žalobkyni zaplatil toliko 5,20 Kč (zjištěno z výpisu čerpání). 6. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, tj. jeho příjmy i výdaje. Posuzovala jeho výdaje za bydlení, splátky jiných závazků i další skutečnosti, to vše ve vztahu k výši poskytnutého úvěru (zjištěno z potvrzení o provedení ověření bonity klienta). 7. Dopisem ze dne [datum], odeslaným poštou dne [datum], žalobkyně žalovaného vyrozuměla o zesplatnění úvěru a vyzvala jej k zaplacení celého dluhu do 14 dnů od sepsání výzvy (zjištěno z výzvy a podacího archu). 8. Dopisem ze dne [datum], odeslaným poštou dne [datum], žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího archu). 9. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní osobnost žalobkyně. 10. Z dalších předložených listin soud s ohledem na níže uvedené právní posouzení nezjistil žádné relevantní skutečnosti. Listinu nazvanou posouzení úvěruschopnosti – metodika – výklad pak soud neposoudil jako důkaz, neboť ničeho nevypovídá o skutkovém stavu (událostech vnějšího světa), nýbrž jako doplnění tvrzení žalobkyně ve vztahu k právnímu posouzení věci. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Speciální úprava pro spotřebitelské úvěry je dána dle zákona č. 257/2016 Sb., účinného od 1. 12. 2016. 12. Po právní stránce soud věc posoudil zejména v souladu s § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouva byla uzavřena mezi úvěrující žalobkyní jakožto podnikatelem v rámci její obchodní činnosti s úvěrovaným žalovaným jakožto spotřebitelem (§ 1810 o.z.). Citované ustanovení stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 13. Dále soud vyšel z § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle něhož neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 14. Soud v dané věci dospěl k závěru, že s ohledem na provedené důkazy a tvrzení žalobkyně účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru prostřednictvím internetu a žalobkyně jako úvěrující skutečně vyplatila žalovanému jako úvěrovanému a spotřebiteli částku 10 000 Kč (umožnila mu čerpat úvěrový rámec v této výši), žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil kromě částky 5,20 Kč. Domáhá-li se tak žalobkyně po žalovaném uhrazení jistiny v částce vyšší než 9 994,80 Kč (dle § 2395 a násl. o.z. je úvěrovaný povinen vrátit skutečně poskytnuté prostředky), nemůže být v tomto rozsahu v řízení úspěšná, neboť smlouva nebyla uzavřena v předepsané písemné formě. 15. Dle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 16. Dle § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 17. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 18. V dané věci žalobkyně tvrdila a prokázala, že úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetu. Z provedené dokazování je zřejmé, že v případě nahrazení podpisu sms kódem, se ve smyslu citovaných ustanovení o. z. a zákona č. 297/2016 Sb. nemůže jednat o jakýkoli typ„ zaručeného“ či„ jednoznačného“ podpisu konkrétní osoby, resp. žalovaného. Telefonním zařízením mohl disponovat kdokoli, kdo k němu měl přístup, tedy kdokoli mohl zadáním podpisového sms kódu na webové stránce podepsat úvěrovou smlouvu namísto žalovaného. Logickým výkladem citovaných ustanovení tak soud nutně dospěl k závěru, že smlouva nebyla uzavřena v písemné formě s ohledem na absenci podpisu žalovaného. 19. Vzhledem k dikci § 110 zákona o spotřebitelském úvěru tak žalobkyně v řízení (v důsledku neuzavření úvěrové smlouvy v písemné podobě) mohla být úspěšná toliko se svým nárokem na úhradu dlužné a úroku z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení žalobkyni náleží ode dne následujícího po dni splatnosti, tj. [datum], přičemž žalobkyně jej požadovala od [datum] procentní sazbou, do té doby jej vyčíslila absolutní částkou. V rozsahu jistiny a odpovídajícího úroku z prodlení byla tedy žaloba podána důvodně, pročež jí soud převážně vyhověl a rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbylém rozsahu soud s ohledem na výše uvedené žalobu zamítl a rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku. 20. O náhradě nákladů řízení (výrok III. rozsudku) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 630,45 Kč, přičemž tato částka představuje 72,40 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,20 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,80 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 11 594,80 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základ