228 C 8/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, pročež se dne 1. 8. 2014 přihlásil do evidence poplatníků televizního poplatku. Žalovaný však nedostál své zákonné povinnosti zaplatit v plném rozsahu televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně za říjen 2019 až říjen 2021. Žalobkyně žádá i kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši z jednotlivých dlužných částek poplatku vždy ode dne následujícího po splatnosti do 14. 10. 2022. Dále požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč, neboť žalovaného písemně vyzvala k úhradě celkové dlužné částky. Výše nákladů vyplývá ze smlouvy žalobkyně se [právnická osoba]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl bez jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů (za které je třeba považovat i listiny, které si soud vyžádal na jejich návrh, viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 813) podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila a souhlas žalovaného se předpokládá, jelikož se k výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Žalovaný se v srpnu 2014 přihlásil do evidence poplatníků televizních poplatků jako poplatník. Odhlášení ke dni 23. 9. 2022 není evidováno. Poplatky za říjen 2019 až říjen 2021 však žalovaný neuhradil, přestože k tomu byl žalobkyní vyzván předžalobní upomínkou doporučeným dopisem ze dne 12. 7. 2022 s dodejkou. Žalovaný netvrdil, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na televizním poplatku zaplatil více, než uvedla žalobkyně, ani že by přijímač odhlásil před uplynutím rozhodného období, nebo splňoval podmínky pro osvobození od televizního poplatku. Ve smlouvě s žalobkyní se [právnická osoba] zavázala mj. poskytovat služby související s tiskem a rozesíláním upomínek doporučeným dopisem s dodejkou na adresy poplatníků za cenu 64,39 Kč (včetně DPH). 6. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů. Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. 7. Podle § 3 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 8. Podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 9. Podle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 10. Podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 11. Žalovaný byl poplatníkem televizního poplatku (§ 3 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích) ve výši 135 Kč měsíčně (§ 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích), který však za výše uvedené období neuhradil. Žalobkyně posléze žalovaného řádně vyzvala k úhradě v přiměřené době. Náleží jí tak rovněž úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích) ode dne následujícího po dni splatnosti (jímž je patnáctý den v příslušném kalendářním měsíci, viz § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích) jednotlivých poplatků s tím, že žalobkyně se domáhala úroku z prodlení pouze do 14. 10. 2022. Částka, kterou musela žalobkyně vynaložit na zaplacení doporučeného dopisu s dodejkou (tj. na předžalobní upomínku žalovanému) představuje škodu, která jí byla způsobena porušením povinnosti (nezaplacením poplatku), jehož se žalovaný zaviněně dopustil. Žalobkyně má proto právo i na její náhradu podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 12. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem žalobě plně vyhověl. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhradu nákladů řízení tvoří: odměna advokáta za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), po 200 Kč podle § 14b odst. 1 a 6 advokátního tarifu; paušální náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu; a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. v sazbě 21 % ve výši 126 Kč. K náhradě nákladů řízení náleží i žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení žalobkyně činí 1 126 Kč. Náhrada je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Postup podle § 14b advokátního tarifu je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 14. Rozsudek je odůvodněn v rozsahu podle § 157 odst. 4 o. s. ř.