230 C 105/2023-32 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 51 598 Kč z titulu dlužného podnájemného a náhrady škody za rozbitý elektrický sporák, dále se pak domáhal příslušenství z žalované částky – tj. úroku z prodlení ve výši 0,2 % denně z žalované částky za období od 16.12.2022, za stejné období a ze stejné částky se pak žalobce domáhal i zákonného úroku z prodlení, za stejné období a ze stejné částky pak i poplatku z prodlení ve výši 2,5 promile denně, nejméně však 25 Kč za měsíc prodlení do zaplacení a konečně za stejné období a ze stejné částky požadoval i smluvní poplatek z prodlení ve výši 0,2% denně. 2. Žalobce tvrdil, že dne 1.2.2022 se žalovanou uzavřel smlouvu o podnájmu sklepního prostoru, na základě které umožnil žalované v období od 1.2.2022 do 31.12.2022 užívat část jemu pronajatého rodinného domu, oproti tomu se žalovaná zavázala hradit žalobci částku 11 500 Kč měsíčně. Žalovaná za celé období trvání podnájmu uhradila pouze 80 500 Kč, dluží tak žalobci na podnájemném 46 000 Kč. 3. Dále žalobce tvrdil, že žalovaná při užívání předmětu podnájmu poškodila jeho vybavení – elektrický sporák [anonymizováno] v hodnotě 8 598 Kč, přičemž doposud přes výzvu žalobce uhradila škodu pouze částečně - v rozsahu 3 000 Kč. Předžalobní upomínkou odeslanou dne 11.9.2023 žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužného podnájemného a dlužné náhrady škody ve výši žalované částky, žalovaná však neuhradila ničeho. 4. Žalovaná se ani po výzvě soudu ve věci nevyjádřila, k jednání u soudu konanému 18.12.2022 se bez omluvy nedostavila. Bylo tak v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) jednáno v její nepřítomnosti. 5. Provedeným dokazováním soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. 6. Ze smlouvy o podnájmu sklepního prostoru uzavřené dne 1.2.2022 v listinné podobě, vlastnoručně podepsané účastníky tohoto řízení, bylo zjištěno, že se žalobce jako nájemce budovy č.p [číslo] na adrese [adresa], zavázal přenechat do podnájmu za účelem bydlení část budovy ve sklepě budovy (v čl. VIII smlouvy označený jako„ byt“) a že žalovaná se zavázala za užívání těchto prostor žalobci hradit částku 11 500 Kč (dále pak zálohu na služby spojené s užíváním prostor ve výši 1 500 Kč měsíčně), splatnou vždy do 15. dne měsíce předcházejícímu měsíci, za který má být placeno. Pro případ prodlení žalované s platbou podnájemného delšího jak sedm dní smluvní strany sjednaly nárok žalobce na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % denně za každý i započatý den prodlení (čl. VI. písm. t) smlouvy). Dále strany sjednaly pro případ prodlení s platbou podnájemného delšího než sedm dní i poplatek z prodlení ve výši 2,5% za každý započatý den prodlení (čl. VI. písm. u); pro totožnou situaci prodlení i smluvní poplatek z prodlení ve výši 0,2% za každý započatý den prodlení (čl. VI. písm. v ). Dále se strany dohodly, že v případě prodlení žalované s úhradou podnájemného delšího než 30 kalendářních dní uhradí žalovaná žalobci smluvní úrok z prodlení, zákonný úrok z prodlení, smluvní poplatek z prodlení a poplatek z prodlení současně (čl. VI. písm. w). Dále strany dohodly (čl. VI. písm. x), že v případě škody způsobené žalovanou jako podnájemcem na vybavení předmětu podnájmu, podnájemce škodu odstraní nebo uhradí. Dále strany sjednaly povinnost podnájemkyně odstranit závady a poškození prostor a vybavení, které sama způsobila, nebo tyto škody uhradit. Účastníci se dále dohodli, že veškeré písemnosti si budou zasílat na poštovní adresy uvedené v záhlaví tohoto rozsudku, jejichž změny si jsou povinni neprodleně oznámit. 7. Z předávacího protokolu ze dne 1.2.2022 podepsaného účastníky tohoto řízení (obsahujícího i číslo občanského průkazu žalované) bylo zjištěno, že žalované byla předána do užívání část domu [adresa], sestávající z jednoho pokoje, kuchyně a příslušenství o výměře 24 m2 ve sklepních prostorách domu; součástí vybavení prostor byl kombinovaný sporák, lednice, pračka a nábytek; předány byly klíče a zapsány stavy měřidel médií. Z nedatovaného předávacího protokolu podepsaného pouze žalobcem bylo zjištěno, že tento obsahuje údaj o zničení sporáku s poznámkou, že již bylo částečně za škodu na sporáku uhrazeno 3 000 Kč, nevrácen 1 ks klíčů, zanechán prostor zanesený odpadem, nevyklizený, špinavý. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 10.9.2023, odeslané dle podacího lístku dne 11.9.2023, bylo zjištěno, že žalobce žalovanou písemně vyzval k úhradě dluhu ve výši 51 589 Kč s upozorněním na soudní řešení sporu, pokud nebude dluh uhrazen. 9. Na základě provedeného pokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu. Žalobce žalované přenechal do užívání za účelem bydlení prostor ve sklepní části domu, jehož je nájemcem, o výměře 24 m2 vybavený nábytkem a kuchyňským sporákem, lednicí a pračkou na období od 1.2.2022 do 21.12.2022; žalovaná prostor převzala a následně užívala, během užívání poškodila kuchyňský sporák, škodu nahradila pouze v rozsahu 3 000 Kč; sjednanou úplatu za toto užívání (podnájemné) ve výši 11 500 Kč měsíčně uhradila za celou dobu užívání pouze ve výši 80 500 Kč, žalobci tak dluží 46 000 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila, že by za užívání prostor či na náhradě škody za zničený sporák uhradila více (nebo že by tvrzenou škodu na sporáku [anonymizováno] ve výši 5 598 Kč nezpůsobila), soud tak vyšel z tvrzení žalobce (a v případě tvrzené škody z předávacích protokolů, kterými bylo prokázáno, že předmětný sporák byl součástí podnajímaných prostor a že po zpětném převzetí podnajímaných prostor byl poničen, když způsobenou škodu uhradila žalovaná pouze částečně), která nebyla žalobkyní rozporována. 10. Právně soud věc posuzoval za použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“). 11. Podle § 2274 o.z. může nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. 12. Podle § 2235 odst.1 o.z. platí, že zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva. 13. Podle § 2239 platí, že se nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená. 14. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 15. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 2894 o.z. platí, že povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). 17. Právně soud hodnotil smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako platnou smlouvu o podnájmu. Jejím uzavřením vznikl právní vztah mezi žalobcem jako nájemcem a žalovanou jako podnájemkyní, jehož obsah se řídí s ohledem na úplatné zřízení užívacího práva žalované úpravou nájmu bytu (§ 2 235 a násl.). Žalovaná porušila svou povinnost hradit řádně nájemné (resp. podnájemné), ocitla se tak s jeho úhradou v prodlení. Dále porušila svou smluvně sjednanou a současně i právní úpravou stanovenou povinnost odstranit či uhradit škody na vybavení podnajímaných prostor. Soud tak žalovanou částku odpovídající dlužnému podnájemnému navýšenému o zbývající část náhrady škody shledal po právu a výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalované ji žalobci uhradit. 18. Dále se soud zabýval otázkou oprávněnosti požadovaného příslušenství a dospěl k závěru, že důvodný je pouze žalobou uplatněný nárok na úrok z prodlení v zákonné výši. Kumulaci nároků sjednaných podnájemní smlouvou pro případ porušení povinnosti hradit podnájemné řádně a včas (poplatek z prodlení ve výši 2,5 % denně z dlužné částky, smluvní poplatek z prodlení ve výši 0, 2% denně z dlužné částky, smluvní úrok ve výši 0, 2 % denně) hodnotil soud jako smluvní ujednání ukládající podnájemkyni zjevně nepřiměřenou povinnost. Podle smluvního ujednání byla žalovaná povinna hradit v případě prodlení s hrazením podnájemného vedle zákonných úroků z prodlení další peněžitou sankci ve výši 0,65 % z dlužné částky denně (237,25 % ročně), kterou soud hodnotí jako zjevně nepřiměřenou (patnáctinásobně překračuje výši úrokové sazby zákonného úroku z prodlení). K takovému smluvnímu ujednání o kumulaci nároků žalobce pro případ prodlení s hrazením podnájemného proto soud nepřihlédl. Úroky z prodlení tak přiznal žalobci pouze v zákonné výši dle nař. vl. 351/2013 Sb., co do zbytku příslušenství žalobu zamítl. 19. Pro úplnost soud dodává, že povinnost platit při prodlení s placením nájemného poplatek z prodlení (podle dřívějšího nařízení vlády č. 142/1994 Sb.) byla s účinností od 1.1.2014 z právního řádu odstraněna a pro případ prodlení s úhradou nájmu se uplatní zákonná úprava úroků z prodlení v závazkových vztazích. Ustanovení § 1970