24 C 30/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela [datum] se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] podle níž žalovaná nevrátila vyplacené finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v plném rozsahu. Právní předchůdkyni žalobkyně žalovaná z celkové částky 27 888 Kč (kterou tvoří jistina 15 000 Kč a příslušenství ve výši 12 888 Kč, což má být kapitalizovaný úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru, inkasní poplatek) uhradila celkem 8 000 Kč, což bylo započteno na úhradu části poplatků a kapitalizovaného úroku, částečně na jistinu, a žalovaná částka 12 977,09 Kč tak představuje neuhrazenou jistinu úvěru 10 960,38 Kč a smluvní pokutu 2 016,17 Kč, dále je požadován kapitalizovaný úrok z úvěru a úrok z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky. Pohledávka byla poté smluvně postoupena žalobkyni, ta žádá kromě kapitalizovaného úroku z prodlení též zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v takovém případě bude soud předpokládat, že žalovaná s tímto postupem souhlasí. Soud proto se souhlasem žalobkyně ve věci rozhodl dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Podle smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] půjčila právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], žalované částku 15 000 Kč. Žalovaná částku převzala v hotovosti a zavázala se tento úvěr vrátit ve 14 splátkách po 1 992 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena v listinné podobě. Žalovaná smlouvu vlastnoručně podepsala, svůj podpis nijak nezpochybnila a vedle jistiny ve výši 15 000 Kč se zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru 12 977,09 Kč (úrok 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 394 Kč, inkasní poplatek 2 700 Kč). Z potvrzení žalované ve smlouvě ze dne [datum] o poskytnuté platbě v hotovosti soud zjistil, že zástupce právní předchůdkyně žalobkyně předala žalované částku 15 000 Kč. Dle nerozporovaných žalobních tvrzení žalovaná na úvěr zaplatila pouze částku 8 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně seznamu postoupených pohledávek má soud za doložené, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně ve spojení s poštovním podacím lístkem dokládají, že žalovaná byla před podáním žaloby o zaplacení upomenuta s upozorněním na jinak soudní vymáhání dluhu. 4. Ze žádosti o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná je zaměstnána, dle žádosti byla předložena dohoda o provedení práce a výplatní pásky. Celkový měsíční příjem žalované činil 10 000 Kč, výdaje pak 6 779 Kč. Žalovaná je svobodná, nemá vyživovací povinnosti a bydlí u rodičů. 5. Z dohody o provedení práce a výplatních pásek soud zjistil, že žalovaná je zaměstnána, její průměrný čistý měsíční příjem v měsíci prosinci 2020 činil [částka], v měsíci lednu [částka], což vyplývá z výdajových pokladních dokladů, ve kterých je dále uvedeno, že na exekuce žalované v měsíci prosinci 2020 byla vyplacena částka [částka] a v měsíci lednu 2021 částka [částka]. Z čestného prohlášení žalované ze dne [datum] nevyplývají žádné relevantní údaje stran jejího bydlení. 6. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná sjednaly dne [datum] smlouvu o úvěru, podle níž žalovaná čerpala úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázala zaplatit ve sjednaných splátkách. Svůj závazek však v celém rozsahu nesplnila, zůstatek úvěru ve shora popsaném rozsahu nezaplatila a neuhradila ani další smlouvou sjednané nároky. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatila více, než uváděla žalobkyně, resp. než plyne z přehledu úhrad. Soud tedy vycházel z toho, že více uhrazeno nebylo. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen„ o. z“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (srovnej např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo], rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č.j. 27Co 143/2019-113). 13. Žalobkyně předložila žádost o úvěru, ze které vyplývají pouze informace sdělené žalovanou. Žalobkyně dále předložila dohodu o provedení práce, výplatní pásky, žalobkyně neuvedla, ani neprokázala, že ověřovala např.: zda žalovaná vystupuje jako dlužník, jaké má skutečné výdaje apod. 14. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku 15 000 Kč, přičemž dosud jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o. z., uhradila pouze částku 8 000 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky 7 000 Kč bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalované odeslala dne [datum]. Soud vyšel z toho, že ve smyslu § 573 o. z. nastala domněnka doručení dne [datum], po uplynutí lhůty k plnění vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná je tak v prodlení od [datum] Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 193,22 Kč, přičemž tato částka představu