24 C 7/2023-50 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal vyklizení bytu [číslo] o velikosti 1 + 3 nacházejícím se v přízemí domu na adrese [adresa žalované a žalovaného], že vlastníkem pozemku st. [číslo] jehož součástí je dům [adresa], vše zapsáno na LV [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], obec Kladno, část [územní celek] je [územní celek]. Žalobce je výlučným nájemcem bytu, a to na základě nájemní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaní byli členové domácnosti žalobce, ocitli se v tíživé finanční situaci, žalobce jim z dobré vůle umožnil užívat předmětný byt, s tím, že jakmile to bude možné, tito byt opustí a najdou si vlastní bydlení. Žalovaní užívají byt více než 4 roky bez právního titulu, byli několikrát žalobcem vyzváni k vyklizení bytu, avšak na výzvy žalobce nijak nereagovali. 2. Žalovaná 1) se den před jednáním omluvila, ve věci se nijak nevyjádřila, o odročení jednání nežádala. 3. Soud ve věci vycházel z takto zjištěného skutkového stavu. [územní celek] jako pronajímatel a žalobce jakožto nájemce uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu o nájmu bytu [číslo] o velikosti 1+3 na adrese [ulice a číslo]. Z výzev k vyklizení nemovitosti má soud za zjištěné, že žalobce žalované vyzýval žalované k vyklizení nemovitosti, k výzvám byly doloženy i doručenky. Z internetového výpisu z Katastru nemovitostí má soud za zjištěné, že vlastníkem nemovitosti, kde se nachází předmětná bytová jednotka, je Statutární město Kladno, nájemní smlouvou je prokázáno postavení žalobce jako nájemce, tj. osoby, která má právo byt užívat a rozhodovat též o tom, kdo má či nemá tvořit jeho domácnost. 4. Žalovaní 2) a 3) se k žalobě nevyjádřili, k ústnímu jednání nařízenému na [datum] se bez omluvy nedostavili, ačkoliv byli poučeni, že nedostaví-li se k jednání bez důvodné a včasné omluvy (o důvodnosti omluvy k jednání rozhoduje soud) a navrhne-li to žalobce, který bude u jednání přítomen, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Předvolání k jednání bylo žalovaným doručeno na adresu dle CEO do vlastních rukou uložením, když [datum] jim byla zanechána poštou výzva, aby si doporučenou zásilku vyzvedli. 5. Žalobce na prvním jednání ve věci navrhl vůči žalovaným 2) a 3) vydání rozsudku pro zmeškání. Podle § 153b odst. 1 zák. 99/1963 Sb., (dále jen „o.s.ř.“), zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkající se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 6. Podle ust. § 2274 zák. 89/2021 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § [číslo] se použije přiměřeně. 7. Podle § 10 odst. 1 o.z., nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. 8. Podle ust. § 1040 odst.1 o.z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 9. Podle ust. § 1042 o.z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 10. Žalovaní obývali byt jako členové žalobcovy domácnosti, žalobce svůj souhlasu s užíváním bytu odvolal. Žalovaní byli povinni byt vyklidit. Neučinili tak, užívají ho tedy bez právního důvodu a jeho vyklizení se může domáhat vlastník i nájemce. Soud tedy žalovaným uložil povinnost byt vyklidit a vyklizený žalobci předat v zákonné lhůtě, žádné důvody pro prodloužení lhůty k vyklizení soud neshledal (§ 160 o.s.ř.). 11. V daném případě byly ve vztahu k žalovanému 2) a 3) splněny zákonem stanovené podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání a současně i tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech sporu umožňovala soudu ve věci rozhodnout. Zároveň v tomto případě nebyla splněna ani jedna z podmínek uvedených v § 153b odst. 3 o. s. ř. na základě kterých rozsudek pro zmeškání nelze vydat, neboť v dané věci jde o ochranu nájemního práva žalobce. Prvá žalovaná svou včasnou omluvou zabránila naplnění podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání, jak je však patrno z provedených důkazů (viz. bod 3, tohoto odůvodnění), byla žalobcova tvrzení prokázána i ve vtahu k ní. Právo nájemce na rozhodnutí s kým chce či nechce sdílet společnou domácnost, vyplývá z jeho subjektivního rozhodnutí a on dostatečně doložil výzvami k vyklizení, že svůj souhlas s bydlením všech tří žalovaných odvolal. Každý ze žalovaných má samostatné procesní postavení (§ 91 odst. 1 o.s.ř.), bylo tak možno rozhodnout vůči žalované 1) na základě provedených důkazů (§ 120 o.s.ř.) a vůči žalovanému 2) a žalovanému 3) na základě splnění podmínek § 153b o.s.ř., když zároveň oba postupy vedly ke stejnému závěru o oprávněnosti nároku žalobce. 12. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 1 500 Kč za 6 úkonů (převzetí věci a žaloba, předžalobní upomínky, účast u jednání dne [datum]), dle ust. § 6 a 7, 9 odst. 1 a 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 6 úkonů ve věci po 300 Kč, celkem 1 800 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zástupci dále náleží náhrada cestovného za cestu k jednání soudu dne [datum] osobním automobilem se spotřebou 4,8 l paliva na 100 km, za 48 km, při základní sazbě 5,20 Kč za jeden kilometr a ceně paliva 44,1 Kč za jeden litr dle vyhl. č. 467/2022 Sb.), celkem 351,21 Kč a 2 půlhodiny ztráty času po 100 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 2 383,76 Kč. Soud přiznal náklady v celkové výši 18 734,96 Kč.