209 C 100/2024-46 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne 11. 7. 2023 uzavřela s žalovanou distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr až do výše 28 400 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle smluvních ujednání. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a také Sazebník. S jejich obsahem se žalovaná seznámila a s jejich obsahem vyslovila souhlas. Souhlasila také se sankčními poplatky pro případ porušení smluvních ujednání. Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnosti žalované podle interní metodiky schválené ČNB, nahlédla do databází včetně registru bankovních a nebankovních klientských informací, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a vycházela také z informací samotné žalované. Vycházela také z výpisů z účtu a z výplatních pásek žalované prokazujících její pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 22 623 Kč. Tato výše dle žalobkyně umožňovala žalované bezproblémové splácení úvěru ve výši jí poskytnuté. Úvěr byl žalované vyplacen prostřednictvím bankovního převodu z účtu žalobkyně na účet , tel. číslo, dne 11. 7. 2023 v částkách 13 400 Kč a 15 000 Kč. Žalovaná si zvolila volitelné služby „, Anonymizováno, “ za poplatek 110 Kč, „, Anonymizováno, “ za poplatek 330 Kč a informační SMS za poplatek 29 Kč. Úvěr byl splatný 10. 8. 2023. Žalovaná neuhradila ničeho a dostala se do prodlení. Žalobkyně po žalované požaduje jistinu 28 400 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 7 670 Kč, poplatky za sjednané služby 110 Kč, 330 Kč a 29 Kč. Požaduje také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru v období od 11. 8. 2023 do 9. 11. 2023 ve výši 2 301,39 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu vyzvala předžalobní výzvou. Žalovaná nereagovala.2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu Smlouvu, Všeobecné obchodní podmínky, sazebník, předžalobní výzvu včetně podacího lístku, Výpis o posouzení úvěruschopnosti žalované, listiny nazvané jako Identifikované příjmy a Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli. V žalobě navrhla, aby za situace, pokud by soud její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy neměl za prokázaný, posoudil nárok v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena. Žalobkyně navrhla, aby soud provedl k důkazu předložené potvrzení o provedených transakcích a dále aby učinil dotaz na banku žalované , právnická osoba, ., zda v období od 11. 7. 2023 do 11. 8. 2023 byla na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, tvrzená částka převedena a zda má žalovaná k uvedenému účtu dispoziční oprávnění.3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému předvolal obě strany sporu. Avšak ani žalobkyně (její právní zástupce) ani žalovaná se k jednání nedostavily. Žalobkyně se omluvila, odkázala na žalobu a do spisu založené listiny. Žalovaná se neomluvila, k žalobě se nevyjádřila ani písemně, do spisu nezaložila ani nenavrhla žádné důkazy.4. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků, dokazování provedl do spisu založenými listinami. Učinil také dotaz na banku žalované.5. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně pravděpodobně s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, i když smlouva není řádně účastníky podepsána. Banka , právnická osoba, . dne 21. 8. 2024 soudu potvrdila, že dne 11. 7. 2023 byly obě částky, to je 15 000 Kč i 13 400 Kč byla na tvrzený účet připsány a disponentkou tohoto účtu je žalovaná. Ze smlouvy vyplynulo, že mezi jejími účastníky byly dojednány v žalobě tvrzené poplatky včetně poplatků sankčních. V řízení však nebylo prokázáno, že by před poskytnutím úvěru byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované. Žalobkyně k této otázce sice v žalobě uvedla obecná tvrzení o nahlížení do bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a evidence exekucí. Uvedla a do spisu založila zápis o tom, že ověřovala čistý měsíční příjem žalované. Jakým způsobem byl příjem ověřen, již ale neuvedla. Z „Výpisu o posouzení úvěruschopnosti“ vyplynuly údaje, že v domácnosti žalované žijí 4 osoby, společně hospodaří se dvěma příjmy. Dále že žalovaná má pravidelné měsíční výdaje na půjčky 1 500 Kč, výdaje na bydlení má 3 000 Kč, další nezbytné výdaje 1 000 Kč a výdaje zbytné 500 Kč. V uvedené listině je také napsáno, že výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem je 27 000 Kč, ale výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je 22 623 Kč. Tyto údaje – pravděpodobně zjištěné od žalované, je otázkou, zda skutečně nějak ověřené či nikoliv, žalobkyně vyhodnotila tak, že žalovaná má rezervu pro výdaje 700 Kč, že má jen minimální výdaje 6 505 Kč a tedy disponibilní příjem 16 100 Kč měsíčně. Pokud žalobkyně měla za to, že její žalobní tvrzení a do spisu založené listiny týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalované byly pro soud dostatečné k této otázce, tak tomu tak nebylo. Proto soud měl v úmyslu žalobkyni poučit a vyzvat k doplnění tvrzení a důkazů v tomto směru. Žalobkyně ale tím, že se nedostavila k prvnímu jednání ve věci, ač si byla vědoma možných důsledků takového jednání, si sama možnost být poučena a vyzvána k doplnění, vzala.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.8. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).9. V daném případě se žalobkyni nepodařilo v řízení prokázat, že by řádně zkoumala, případně s péčí řádného hospodáře vyhodnotila schopnost žalované úvěr splácet, a proto na smlouvu účastníků je třeba nadále hledět jako na neplatnou. V takovém případě však nelze z titulu smlouvy přiznat jakékoli plnění.10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Protože v řízení bylo prokázáno poskytnutí částky 28 400 Kč žalované, a nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni cokoli z této částky uhradila, uzavřel soud svá zjištění tak, že se o celou částku 28 400 Kč žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila Proto soud žalované uložil povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit plus jí zaplatit také úroky z prodlení z uvedené částky, neboť tím, že dluh neuhradila řádně a včas se beze sporu do prodlení dostala (§ 1970 o. z.) a úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).13. Ve zbývající části však soud ze shora uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II.).14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle