209 C 198/2023-54 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 23. 10. 2021 uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Převzetí částky žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Úvěr byl žalovanému poskytnut za úplatu, poplatky a se sjednaným úrokem. Úrok byl sjednán pevnou částkou ve výši 2 888 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy byla dohodnuta ve výši 14 700 Kč, úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu byla sjednána ve výši 2 788 Kč a úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště byla sjednána ve výši 5 400 Kč. Celkem tak měl žalovaný uradit částku 55 776 Kč. Tuto částku se zavázal splácet v 14 splátkách po 3 984 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena 23. 12. 2022. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas. Poslední jím uhrazená splátka byla dne 21. 6. 2022 ve výši 2 000 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající částky najednou. Žalovaný měl tedy uhradit zbývající jistinu 17 317,55 Kč, zbývající úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 014,53 Kč, zbývající úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 7 349,99 Kč, zbývající úhradu za administrativní činností a vyhodnocení úvěrového případu 1 393,93 Kč, zbývající úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště 2 700 Kč. Na tento dluh ale žalovaný již nic neuhradil. Žalobkyně, na kterou přešlo právo pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 s účinností ke dni 7. 8. 2023, žalovanému přechod pohledávky oznámila a vyzvala ho před podáním žaloby k úhradě dluhu předžalobní výzvou, kdy kromě výše vyčíslených dílčích nároků požaduje po žalovaném též úroky z prodlení a také úroky sjednané smlouvou pro případ prodlení žalovaného a smluvní pokuty.2. Na podporu žalobních tvrzení založila žalobkyně do spisu výpis žalobkyně z obchodního rejstříku, smlouvu o úvěru, předpis splátek, transakční historii, smlouvu o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvu.3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému se žalobkyně dostavila, žalovaný se nedostavil, neomluvil se, k věci se nevyjádřil ani písemně, žádné důkazy nenavrhl ani do spisu nezaložil. Soud kromě provedení dokazování do již do spisu založenými listinami, vyzval a poučil žalobkyni o tom, že není dostatečně tvrzeno a žádným způsobem prokázáno, že původní věřitel před poskytnutím úvěru řádně zkoumal a vyhodnotil úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně si vyžádala k doplnění tvrzení a založení důkazů poskytnutí lhůty, soud proto jednání odročil a žalobkyni vyzval k doplnění a dotvrzení všech rozhodných skutečností, k tomu jí stanovil lhůtu 30 dnů.4. Žalobkyně ve lhůtě založila do spisu podání, ve kterém uvedla, že její právní předchůdkyně řádně svou povinnost zabývat se úvěruschopností žalovaného splnila. Úvěruschopnost žalovaného posoudila na základě zhodnocení informací poskytnutých jím samotným. Žalovaný takto uvedl, že je od 2. 11. 2020 zaměstnán jako , Anonymizováno, s měsíčním příjmem 25 130 Kč, uvedl také, že jeho měsíční výdaje činí 6 860 Kč, a dále, že bydlí v pronájmu, žádné vyživovací povinnost vůči dalším osobám nemá. Žalovaný k prokázání údajů o sobě předložil pracovní smlouvu včetně dodatku, výplatní pásky, nájemní smlouvu a mzdový výměr. Vzhledem k výši poskytovaného úvěru, to je částce 30 000 Kč a dojednané výši splátek, to je částce 3 984 Kč, právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že schopnost žalovaného úvěr řádně splácet je dostatečná.5. Žalobkyně ke svému doplnění tvrzení připojila tři výplatní lístky žalovaného, pracovní smlouvu včetně dodatku k ní, mzdový výměr a nájemní smlouvu. Připojila také žádost o úvěr s uvedením údajů o žalovaném.6. Při druhém jednání dne 13. 5. 2024 soud provedl dokazování listinami, které žalobkyně založila do spisu dodatečně.7. Ze všech provedených důkazů soud poté učinil tato skutková zjištění. Mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným byla skutečně dne 23. 10. 2021 uzavřena smlouva o úvěru. Ze smlouvy vyplývá, že její účastníci si sjednali výši úvěru 30 000 Kč, úrok v pevné částce 2 888 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 14 700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 2 788 Kč, poplatek za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti 5 400 Kč, tedy celkové náklady úvěru 25 776 Kč plus samotný úvěr 30 000 Kč při řádném splácení v 14 splátkách po 3 984 Kč měsíčně. Účastníci smlouvu tuto řádně podepsali. Žalovaný svým podpisem zároveň potvrdil, že hotovost ve výši 30 000 Kč skutečně převzal.8. Soud dále zjistil, a to ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023, že na žalobkyni platně přešlo právo pohledávky za žalovaným, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 1. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky ve výši celkem 47 825,34 Kč, a to nejpozději ve lhůtě do 16. 11. 2023.10. Z přehledu plnění žalovaného soud zjistil, že žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 26 000 Kč. Žalobkyně částku započetla v souladu s přílohou č. , hodnota, smlouvy, na kterou odkazuje i samotná smlouva (příloha smlouvy – předpis splátek již nebyla účastníky smluvního vztahu podepsána).11. Z pracovní smlouvy žalovaného uzavřené se zaměstnavatelem , Anonymizováno, . soud zjistil, že žalovanému vznikl pracovní poměr na pozici , Anonymizováno, s místem výkonu práce v , Anonymizováno, dnem 2. 11. 2020 nejprve na dobu určitou, od 1. 6. 2021 mu byl pracovní poměr prodloužen na dobu neurčitou. Dne mzdového výměru ze dne 21. 12. 2020 byl zařazen do tarifního stupně 16 900 Kč měsíčně s osobním ohodnocením ve výši 11 700 Kč měsíčně. Z výplatních lístků soud zjistil, že v měsíci červenci 2021 byla žalovanému vyplacena částka 31 205 Kč, v měsíci srpnu 2021 mu byla vyplacena částka 23 647 Kč a v měsíci září 2021 mu byla vyplacena částka 11 063 Kč.12. Z nájemní smlouvy ze dne 22. 8. 2016 soud zjistil, že žalovaný jako nájemce se zavázal za pronájem bytu hradit nájemné ve výši 7 500 Kč měsíčně.13. Z listiny nazvané jako Žádost o úvěr soud zjistil, že, pokud jde o měsíční příjmy a výdaje žalovaného, jsou v příslušných kolonkách uvedené údaje o mzdě ve výši 25 130 Kč měsíčně, o nákladech na bydlení a energie ve výši 3 000 Kč měsíčně a o nákladech na vše ostatní, to je dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 3 860 Kč měsíčně. V žádosti je dále uvedeno, že žalovaný bydlí v nájmu, a je svobodný.14. Z přehledu vedených řízení soud zjistil, že na majetek žalovaného byly průběžně od roku 2019 nařizovány exekuce a žalovaný byl veden v evidenci dlužníků.15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb.,