216 C 53/2024-47 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, (dál jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne 8. 11. 2004 se žalovanou smlouvu o půjčce. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované předala 12 000 Kč v hotovosti, žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou půjčku spolu s poplatkem ve výši 7 968 Kč v 52 týdenních splátkách. Dluh měl být splacen do 7. 11. 2005. Žalovaná dluh řádně nesplácela, celkem zaplatila pouze 6 617,77 Kč; částku si žalobkyně započetla na souhrnný poplatek. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 postoupena na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., což bylo žalované oznámeno. Následně byla pohledávka za žalovanou s účinností ke dni 24. 8. 2018 postoupena na žalobkyni, což bylo žalované rovněž oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná marně vyzývána k úhradě dluhu. Žalobkyně nyní žádá zaplatit jistinu ve výši 12 000 Kč, kapitalizovaný úrok od 8. 11. 2004 do 7. 11. 2005 ve výši 1 350,23 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).4. Soud se nejprve zabýval svojí pravomocí spor rozhodnout. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státě Evropské unie, právní předchůdkyně žalobkyně podniká v České republice, žalovaná je občanem České republiky a žije v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru (půjčky), je tedy dána věcná příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodné právo je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dáno volbou práva původními účastníky smlouvy, a je jím tedy české právo.5. Soud dospěl na základě listinných důkazů k těmto skutkovým zjištěním.6. Ze smlouvy o půjčce ze dne 8. 11. 2004 a smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce na 12 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnutou půjčku spolu s poplatkem ve výši 7 968 Kč v 52 týdenních splátkách po 384 Kč. Žalovaná potvrdila převzetí půjčky v hotovosti.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 a podacího archu ze dne 21. 7. 2015 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na společnost , Anonymizováno, . Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 9. 2018 a podacího archu ze dne 13. 9. 2018 bylo zjištěno, že společnost , Anonymizováno, . oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni.9. Z výzvy ze dne 25.4. 2024 a podacího archu ze dne 26. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná byla pod hrozbou žaloby upomínána k zaplacení dluhu do 7. 5. 2024.10. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se (až na výjimky jinde uvedené, pod které tato věc nespadá) řídí právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Práva a povinnosti z této smlouvy o půjčce se tak řídí podle právních předpisů ve znění do 31. 12. 2013, postoupení se řídí občanským zákoníkem.11. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníku věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.12. Podle § 685 odst. 1 o. z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.13. Podle § 517 odst. 2 o. z., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (nařízení vlády č. 142/1994 Sb.).14. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Právně soud věc hodnotil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši 12 000 Kč a žalované vznikla povinnost půjčku v souladu se sjednanými podmínkami splácet. Dohodnut byl poplatek ve výši 7 968 Kč, který soud obsahově hodnotil jako úrok z půjčky, když se jednalo o odměnu věřitele za půjčení peněz dlužníkovi. Úrok činí v přepočtu 66,4 % z jistiny dluhu. Sjednaný úrok sice značně přesahuje běžné bankovní úroky v dané době dle databáze ARAD, soud však zohlednil, že se jedná o kapitalizovanou částku, která při nezaplacení dluhu dále nenarůstá, pokrývá všechna rizika a náklady věřitele spojené s půjčováním peněz. Zohledněno bylo i to, že se jedná o nebankovní sektor, kde jsou úroky obecně vyšší. Úrok (poplatek) tak byl shledán ještě jako přiměřený. Žalovaná půjčku řádně nesplácela, uhradila jen 6 617,77 Kč a je tak povinna zaplatit žalobkyni žalovanou částku, když pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla podle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobkyni. Žalovaná nezaplatila dluh včas, je tedy v prodlení, do prodlení se dostávala s jednotlivými nezaplacenými splátkami vždy následující den po jejich splatnosti. Celý dluh měl být zaplacen do 52 týdnů od poskytnutí půjčky. Soud proto žalobkyni přiznal úroky z prodlení podle § 517 o. z. (právní předpis účinný ke dni prodlení) z jistiny dluhu ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb.16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud této účastníci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč. Tyto náklady se sestávají ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.17. Lhůty k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.