217 C 132/2023-33 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy odebírala žalovaná elektrickou energii, za realizovanou spotřebu elektřiny nezaplatila a nezaplatila ani sjednanou smluvní pokutu v důsledku předčasného ukončení smlouvy. 2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. Dne 5. ledna 2024 bylo ve věci jednáno podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila. 5. Soud v řízení provedl následující listinné důkazy.: 6. Ze smlouvy na elektřinu ve spojení s potvrzením o uzavření smlouvy ze dne 13. 5. 2022 a obchodními podmínkami dodávky elektřiny bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala a dodávala od 6. 4. 2022 pro žalovanou elektřinu na odběrné místo na adrese [část obce a číslo], [obec] na dobu 24 měsíců od zahájení dodávky s automatickou prolongací o 12 měsíců, pokud nedojde k výpovědi smlouvy. Žalovaná se zavázala platit za služby dodávky elektřiny cenu dle ceníku žalobkyně, a to formou pravidelných měsíčních záloh ve výši 3 000 Kč a na základě vyúčtování. Pro případ předčasného ukončení smlouvy pro chování žalované se v obchodních podmínkách a smlouvě žalovaná zavázala platit smluvní pokutu ve výši 30% ze záloh zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy. Z faktury [číslo] ze dne 15. 9. 2022 bylo shledáno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky 908 Kč jako nákladů na opětovné připojení k síti, když výši poplatku prokazuje ceník služeb spolčenosti [právnická osoba] (jak je obecně známo, správce přenosové soustavy). Z konečné faktury za elektřinu vystavené dne 17. 10. 2022 se splatností 3. 11. 2022 bylo shledáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované za dodávky elektřiny za období od 6. 4. 2022 do 30. 9. 2022 cenu v celkové částce 43 836,03 Kč, dále vyzvala k zaplacení částky 908 Kč za připojení k síti a zároveň k zaplacení smluvní pokuty z důvodu předčasného ukončení smlouvy ve výši 10 000 Kč; po započtení platby ve výši 2 000 Kč, byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 52 744 Kč. Následně byla žalovaná upomínána o zaplacení uvedené faktury e-mailovou upomínkou ze dne 20. 6. 2023. Z předžalobní upomínky ve spojení s poštovním podacím archem má soud za prokázané upomenutí žalované před podáním žaloby. 7. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatila, ani že by její závazek zanikl z jiného důvodu. 8. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Jak prokazuje smlouva o dodávce elektřiny žalobkyně a žalovaná uzavřely kupní smlouvu na dodávku elektrické energie, podle které žalovaná ve shora uvedeném období odebrala elektrickou energii ve shora uvedené hodnotě, spotřeba jí byla vyúčtována fakturou splatnou dne 3. 11. 2022, žalovaná však nic nezaplatila. Současně nezaplatila ani poplatek za připojení k rozvodné síti ve výši 908 Kč. 9. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah z kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“) s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Žalovaná nesplnila svou základní povinnost kupujícího zaplatit za poskytnuté zboží (služby) kupní cenu podle § 2118 o. z. ve výši 41 836 Kč (po zápočtu platby 2 000 Kč), nezaplatila ani náklad na připojení k síti ve výši 908 Kč. Soud proto v částce 42 744 Kč shledal žalobu po právu a podle § 2079 o.s. ve spojení s § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, uložil žalované tuto částku zaplatit. 10. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni jako prodávající též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když částka byla splatná k výzvě žalobkyně dané fakturou dne 3. 11. 2022 a v důsledku včasného nezaplacení se žalovaná dostala do prodlení. 11. Podle § 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona ve znění účinném v době uzavření smlouvy má zákazník právo (mimo jiné) na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny. 12. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 13. Podle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností strany v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo o ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 14. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, leda že se jej spotřebitel dovolá. 15. Naopak nárok na smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč shledal soud nedůvodným. Předně z předloženého výpisu z„ OTE“ se změna dodavatele ke dni 30. 9. 2022, a tedy ukončení smlouvy, prokazatelně nepodává. Soud proto nemá za prokázané, že žalovaná k tomuto datu ukončila smlouvu o dodávce elektřiny se žalobkyní, čímž by dle obchodních podmínek vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu. Žalobkyně se ústního jednání neúčastnila, soud ji proto nebyl povinen vyzvat po poučení dle § 118a) odst. 3 o.s.ř. k doplnění označení a předložení důkazu ohledně tvrzení o předčasném ukončení smlouvy k 30. 9. 2022. I kdyby však bylo prokázáno, že žalovaná předčasně ukončila smlouvu k tvrzenému datu, měl by soud nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty za nedůvodný, neboť ujednání o povinnosti žalobkyně platit smluvní pokutu ve výši 30 % ze součtu záloh do doby sjednaného konce smlouvy, které je nadto netransparentně obsaženo ve formulářově psaných obchodních podmínkách bez formulačního zvýraznění (jak prokazují tyto podmínky), soud považuje za nepřiměřené ujednání ve spotřebitelské smlouvě v neprospěch spotřebitele ve smyslu § 1813 o.z., k němuž se dle § 1805 o.z. nepřihlíží. Ukončení smlouvy v důsledku změny dodavatele je zákonným právem žalované (§ 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona). Ujednání o smluvní pokutě v obchodních podmínkách fakticky změnu dodavatele spotřebitelem sankcionuje, tedy fakticky zákonu odporuje. Pro utvrzení povinnosti setrvat ve smluvním vztahu do konce sjednané doby není jiný důvod než udržení zákazníka bez ohledu na jeho odběr elektřiny, když žalovaná nemusela podle smlouvy odběr elektřiny ani realizovat. Tzv. nulový odběr byl tedy dle smlouvy možný. Žalobkyni proto nemohla pouze v důsledku předčasného ukončení smlouvy vzniknout majetková újma spočívající v nasmlouvané a neprodané elektřině. Nenabízí se proto žádné protiplnění, kterého by se mělo žalované v souvislosti se závazkem setrvat ve smluvním vztahu po stanovenou dobu dostat. V tomto směru žalobkyně ani netvrdila, jakým protiplněním je uvedené ustanovení smlouvy žalované kompenzováno. Soud proto k ujednání o povinnosti platit smluvní pokutu podle § 1813 a § 1815 o.z. nepřihlédl a z důvodu nesjednání smluvní pokuty v souladu se zákonem podle § 2048 o.z. žalobu co do částky 10 000 Kč zamítnul. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 010,15 Kč, přičemž tato částka představuje 62, % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,04 % a úspěchu žalované v rozsahu 18,96 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného a doměřeného soudního poplatku v částce 2 638 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 17. Soudní poplatek byl doměřen dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. b) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.