218 C 121/2024-38 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 11 200 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 1 896 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 17. 10. 2022 prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně vyplatila žalovanému bezhotovostně finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, finanční částka byla poukázána na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit částku 11 200 Kč spolu s příslušenstvím, tj. smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, s jejímž zaplacením je žalovaný v prodlení. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalovaný na úvěr ničeho neuhradil. Žalovaný proto dluží na nesplacené jistině 8 000 Kč, na úroku z úvěru 3 200 Kč a na smluvní pokutě částku ve výši 1 896 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného výpisy z jeho bankovního účtu, náhledem do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní upomínky.2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, . Žalobkyně se k jednání nedostavila, předem svou neúčast omluvila, na žalobě v celém rozsahu setrvala. Žalovaný se k jednání též nedostavil, k věci se nevyjádřil. Soud za tohoto stavu jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla dne 17. 10. 2022 žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým limitem do výše 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal pravidelně hradit vždy do 16. dne příslušného měsíce úrok z úvěru ve výši 40 % měsíčně, jistinu měl možnost splatit kdykoli během trvání smlouvy, přičemž smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dále se žalovaný pro případ prodlení se zaplacením úvěru nebo se splácením úroků zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Smluvní pokuta byla vyčíslena za období od 20. 2. 2023 do 15. 10. 2023 částkou 1 896 Kč. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaný se nejprve elektronicky registroval jako zájemce o úvěr vyplněním formuláře na internetových stránkách www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . V rámci toho vyplnil své osobní údaje. Výplata finančních prostředků ve výši 8 000 Kč na bankovní účet žalovaného dne 17. 10. 2022 byla prokázána potvrzením o odeslání finančních prostředků i potvrzením , jméno FO, , jméno FO, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Tím byla potvrzena totožnost osoby, která registraci provedla, jakož i skutečnost, že podle sjednaných podmínek převzala půjčenou částku, jinak by totiž žalobkyně neměla důvod konkrétní osobě peníze zasílat a žalovaný neměl důvod peníze přebírat, zejména pokud sám žalovaný nic netvrdil o jiném důvodu či o jiných podmínkách pro převzetí peněz v daném místě a čase. Podle oznámení o zesplatnění úvěru byl úvěr zesplatněn ke dni 16. 2. 2023 z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek žalovaným, celková dlužná částka ke dni zesplatnění činila 24 808 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný upomínán o zaplacení celkové částky 27 332,99 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 9 147,60 Kč předžalobní upomínkou ze dne 15. 10. 2023.4. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by podle uzavřené smlouvy úvěr žalobkyni vrátil, soud proto vycházel z toho, že úvěr (v celém rozsahu) zaplacen nebyl.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Protože žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku žalobkyni zaplatit. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.7. Pokud jde o částku 3 200 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 896 Kč, vycházel soud z toho, že smlouva byla uzavřena úvěrujícím jako podnikatelem a úvěrovaným jako spotřebitelem (§ 420 a § 1810 a násl. občanského zákoníku). S ohledem na formulářový typ smlouvy a připojené obchodní podmínky je zjevné, že se jedná o smlouvu adhezní ve smyslu 1798 občanského zákoníku, u níž neměl žalovaný jako úvěrovaný možnost jednat o konkrétních parametrech smlouvy či obchodních podmínek.8. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Soud má za to, že ujednání stran o výši úroku za poskytnutí úvěru ve spojení se sjednanou smluvní pokutou je absolutně neplatné podle § 588 občanského zákoníku, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Úrok ze zápůjčky či úvěru je obecně možný (v komerčních vztazích obvyklý), nelze však tolerovat tzv. lichevní smlouvy. Zvýšená rizikovost poskytování půjček a úvěrů na nebankovním trhu není sama o sobě důvodem, pro který by úvěry měly být poskytovány se stále vyšší úrokovou sazbou, byť nejrůznějším způsobem skrytou pod různými „úplatami“, „poplatky“, „odměnami“ apod., popř. pod smluvními pokutami, nýbrž důvodem, pro který by úvěr (půjčka) neměl být poskytován vůbec. V daném případě činil smluvní úrok za poskytnutí úvěru 40 % měsíčně, což odpovídá úroku ve výši 360 % ročně, který je dále navyšován smluvní pokutou. Jde jednoznačně o úrok lichvářský, proto soud v této části žalobu zamítl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 539 Kč, přičemž tato částka představuje 22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 61 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 39 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 096 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.